Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
5.4.: Ve Staré Říši se převrátilo auto na střechu, jedna osoba utrpěla zranění

5.4.: V nemocnici v Havlíčkově Brodě zemřel druhý klient z domova pro seniory v Břevnici

5.4.: V jihlavské zoologické zahradě se narodila dvojčata poloopiček ouloňů malých

5.4.: Sbírka pro osiřelou Gábinku z Okříšek vynesla více jak 3,4 miliony korun

5.4.: S batohem na zádech vyjíždí zdravotní sestry Domácí hospicové péče za nemocnými i nyní

5.4.: Neznámý zloděj sebral na ubytovně peníze, v nouzovém stavu mu hrozí až osm let vězení

5.4.: Jihlavské zastupitelstvo se sejde zřejmě až v květnu

4.4.: U Bystřice nad Pernštejnem si dopravní nehoda osobního auta vyžádala lidský život

4.4.: Nervový jed otrávil několik kriticky ohrožených luňáků na území CHKO. Bude to někdo důkladně vyšetřovat?

4.4.: Dva noční požáry v Batelově

4.4.: Ani karanténa nezabrání řidičům usednout za volant s alkoholem či drogami v krvi

3.4.: V Pohořelicích na Brněnsku se sešlo 4201 velikonočních pohlednic

3.4.: Primátorka a její náměstek položili květiny k pomníčku Evžena Plocka

3.4.: Opilý čtyřiatřicetiletý řidič na Havlíčkobrodsku havaroval, tři lidé utrpěli zranění

3.4.: Na dálnici D1 u Velkého Meziříčí budou z důvodu zahájení stavebních prací hlídat řidiče kamery

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Netopýr v trolejbusu…

Jak děda František na přímluvu křtinské Panny Marie vstal z mrtvých…

Dvojitá pomsta pana domácího

Bedřichovák v zeleném, aneb pomsta svobodníkova a předpisů nedbalý kocour…

Vzpomínka na Bosého Laca

Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

Zloděj od svatého Jana…

Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

Jihlavské letopisy Ladislava Vilímka:

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Sdílet tento článek L. Vílímka...
Vydáno 27.1.2014
Den památky obětí holocaustu
Usedám k počítači, kde jsem před chvílí dopsal povídání o třešťských Židech, kteří se v průběhu 19. století rozhodli dále žit a podnikat v Jihlavě. Některé rodiny tady zůstaly až do osudového dne 15. března 1939. Čekaly a doufaly, že budou kamsi přestěhovány, ale netušily, jakých tragických konců budou svědky. Jen několika málo mladým mužům a ženám bylo umožněno vycestovat do Dánska. Všechna loučení byla smutná, nádraží se utápěla v slzách a slibech brzkých návratů. Nezapomeň psát. Nezapomněl. Jednoho dne ale nebylo adresáta. Nebylo milióny adresátů.
Nedávno jsem prošel naším jihlavským židovským hřbitovem. Na nemnoha pomnících jsou In memoriam uvedena jména těch, co zahynuli v koncentračních táborech. Další stovky jmen nebylo kým a nebylo kam napsat. Nedávno bylo pětadvacet trávou porostlých hrobů opatřeno bílými tabulkami se jmény. Ještě pár desítek jich na tabulku čeká. Zemřeli krátce po vyhlášení protektorátu, krátce po vypálení obřadní síně na zdejším židovském hřbitově, krátce po zatčení a odvlečení rabína. Ještě krátce před vyhlášením konečného řešení židovské otázky. Žel, už tehdy nebylo řádných obřadů. Nebylo kameníků. Židovský hřbitov měl navždy osiřet.
Mám před očima černou mramorovou desku se jménem a příjmením. S datem narození a úmrtí. Nic víc. Proč taky. Komu žalovat, že se sám připravil o život. Že nemohl přestát stálá předvolání a výslechy na gestapu. Žena s dětmi byla vystěhována z Jihlavy a pak dál a ještě dál. Všichni zahynuli v osvětimské plynové komoře. Není kdo by vzpomínal, kdo by postál, kdo by dopsal In memoriam jména těch několika dalších.
Před léty jsme v den památky obětí holocaustu postáli tiše ve zdejší obřadní síni židovského hřbitova. Stáli jsme mlčky vedle pana André Spitzera a Jiřího Kohna. Jednomu i druhému zahynula maminka v Osvětimi. Jména obou žen a přes tisícovku dalších jsou napsány dětským písmem na zdi této síně. Žalují tady tiše. Žalují každý den. Stejně potichu tady budou promlouvat po celý den 27. ledna 2014, kdy svět si připomíná Den památky obětí holocaustu.
Ladislav VILÍMEK


Z jihlavských letopisů:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Z jihlavských archivů...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)