Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
24.1.: Zájem seniorů a žáků o on-line prohlídky infocentra Jaderné elektrárny Dukovany stále narůstá; hlásí se ze všech koutů České republiky

24.1.: Z policejního deníku: Chcípl pes se na Vysočině nekonal; opilému muži v obchodě padaly kalhoty; zloděj se vloupal do auta

24.1.: Knihovna ve Žďáře nad Sázavou má nový depozit pro naučnou a cizojazyčnou literaturu

23.1.: Umělá ledová stěna v údolí Svratky ve Víru na Žďársku je již otevřena

23.1.: Kulturní dům v Mnichu z poloviny minulého století byl prohlášen za kulturní památku

23.1.: Dobrovolní hasiči z Velkého Meziříčí si letos připomenou 150. výročí od založení sboru

22.1.: Česká centra o vědě, tentokráte s výročím Čapkovy hry R.U.R

22.1.: Z policejního deníku: krádež kočárku; krádež nářadí z auta v Radošově za sto tisíc, řidička při nehodě utrpěla zranění

22.1.: Táborská zoologická zahrada se rozrostla o tři mláďata emu hnědého, další vejce jsou v líhni

22.1.: Na Vysočině se loni vyhlašovalo méně pátrání; policisté často pátrají po dětech, které utíkají z výchovných ústavních zařízení

22.1.: Na Hrádku v Třebíči zůstane alej, přibudou stromy, workout, květnaté a bylinné louky, broukoviště i veřejný gril

21.1.: Z policejního deníku: žena a muž putovali do vězení; poslal peníze, zboží nedostal; řidiči pod vlivem drog

21.1.: Drážní objekt v Rozsochách, jenž sloužil jako veřejné toalety, lampárna, sklad a prádelna, je kulturní památka

21.1.: Agresivní muž na Jihlavsku ohrožoval svou partnerku, skončil v policejní cele

20.1.: Z policejního deníku: sprejer řádil v Krucemburku; krádež věcí z auta v Jihlavě

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Netopýr v trolejbusu…

Jak děda František na přímluvu křtinské Panny Marie vstal z mrtvých…

Jihlavské letopisy Ladislava Vilímka:

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Sdílet tento článek L. Vílímka...
Vydáno 27.1.2014
Den památky obětí holocaustu
Usedám k počítači, kde jsem před chvílí dopsal povídání o třešťských Židech, kteří se v průběhu 19. století rozhodli dále žit a podnikat v Jihlavě. Některé rodiny tady zůstaly až do osudového dne 15. března 1939. Čekaly a doufaly, že budou kamsi přestěhovány, ale netušily, jakých tragických konců budou svědky. Jen několika málo mladým mužům a ženám bylo umožněno vycestovat do Dánska. Všechna loučení byla smutná, nádraží se utápěla v slzách a slibech brzkých návratů. Nezapomeň psát. Nezapomněl. Jednoho dne ale nebylo adresáta. Nebylo milióny adresátů.
Nedávno jsem prošel naším jihlavským židovským hřbitovem. Na nemnoha pomnících jsou In memoriam uvedena jména těch, co zahynuli v koncentračních táborech. Další stovky jmen nebylo kým a nebylo kam napsat. Nedávno bylo pětadvacet trávou porostlých hrobů opatřeno bílými tabulkami se jmény. Ještě pár desítek jich na tabulku čeká. Zemřeli krátce po vyhlášení protektorátu, krátce po vypálení obřadní síně na zdejším židovském hřbitově, krátce po zatčení a odvlečení rabína. Ještě krátce před vyhlášením konečného řešení židovské otázky. Žel, už tehdy nebylo řádných obřadů. Nebylo kameníků. Židovský hřbitov měl navždy osiřet.
Mám před očima černou mramorovou desku se jménem a příjmením. S datem narození a úmrtí. Nic víc. Proč taky. Komu žalovat, že se sám připravil o život. Že nemohl přestát stálá předvolání a výslechy na gestapu. Žena s dětmi byla vystěhována z Jihlavy a pak dál a ještě dál. Všichni zahynuli v osvětimské plynové komoře. Není kdo by vzpomínal, kdo by postál, kdo by dopsal In memoriam jména těch několika dalších.
Před léty jsme v den památky obětí holocaustu postáli tiše ve zdejší obřadní síni židovského hřbitova. Stáli jsme mlčky vedle pana André Spitzera a Jiřího Kohna. Jednomu i druhému zahynula maminka v Osvětimi. Jména obou žen a přes tisícovku dalších jsou napsány dětským písmem na zdi této síně. Žalují tady tiše. Žalují každý den. Stejně potichu tady budou promlouvat po celý den 27. ledna 2014, kdy svět si připomíná Den památky obětí holocaustu.
Ladislav VILÍMEK


Z jihlavských letopisů:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Z jihlavských archivů...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)