Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
18.3.: Z policejního deníku: šestnáctiletá dívka byla opila a agresivní; zloděj kradl alkohol a současně napadl zaměstnance prodejny

18.3.: Ulice Hybrálecká v Jihlavě bude od pondělí 25. března z důvodu oprav uzavřena, objížďka povede po ulicích Romana Havelky a Okrajová

18.3.: U Pacova někdo postřelil brokovnicí orla mořského, má zlomené křídlo

18.3.: Jihlavané cvičením podpoří lidi s roztroušenou sklerózou

17.3.: Z policejního deníku: muž nalezl tříštivý granát; zloděj ukradl sazenice jedlí a smrků

16.3.: Z velkomeziříčského zámku: sbírka měřidel

16.3.: Výstava nástěnných kuchařek - Dobré samo se chválí v třebíčské galerii Tympanon

16.3.: Večerní prohlídky Moučkova domu ve Žďáře nad Sázavou

15.3.: Řidiči, jezděte opatrně, dávejte pozor na putující žáby, jsou to přirození regulátoři třeba komárů

15.3.: Z policejního deníku: žena naletěla podvodníkovi, přišla o 150 tisíc korun

15.3.: Oprava hradu Kámen pokračuje, zatím se podařilo odkrýt otvor původního rozetového okna, přibude třeba i pavlač

14.3.: Z policejního deníku: nehoda si vyžádala dva zraněné, řidič nadýchal téměř 1,5 promile

14.3.: Psychologická pomoc pro rodičky a maminky nejen v šestinedělí v havlíčkobrodské nemocnici

14.3.: 14. březen 1939 - Poslední večerní "křty" jihlavských Židů

13.3.: Z policejního deníku: falešný telefonát připravil muže o 360 tisíc korun; zloděj si odnesl z chaty padesát litrů slivovice

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Jihlavské letopisy Ladislava Vilímka:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Sdílet tento článek L. Vílímka...
Vydáno 2.6.2008
Jak se opravoval kostel u minoritů v Jihlavě aneb Hledání minulosti pod nánosy prachu
Na počátku 21. století byla dokončena další významná rekonstrukce chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Jihlavě. Není pochyb o tom, že v průběhu prací došlo k dalším objevům rozšiřujícím naše poznání o vývoji této pozoruhodné stavební památky budované současně s rodícím se královským městem Jihlavou ve čtyřicátých letech 13. století. Jedna z legend dokonce vypraví, že klášter spolu s kostelem byl budován roku 1191 ke cti a chvále Trojjediného Boha a Matky Boží a byl určen pro řeholnice řádu cisterciáček. Zůstal však prázdný a nedokončený a teprve až minorité ho roku 1221 obsadili, když prý sem byli uvedeni z Itálie samotným českým králem Přemyslem Otakarem I.
Věrohodné prameny však datují příchod minoritů do našich zemí až později. Do Prahy je z Mohuče roku 1232 povolal král Václav I. Zakrátko zde založili dva mužské a jeden panenský klášter. Stejný pramen uvádí, že v Jihlavě byl založen konvent roku 1241. Tato skutečnost vyvrací doměnku, že Jihlava byla prvním sídlem minoritů na Moravě, neboť brněnský konvent byl založen už v roce 1231. Snad nejkrutější rána postihla minority za vlády císaře Josefa II. V celých Čechách a na Moravě ponechal tehdy jenom pět jejich klášterů. Jihlavský měl nepochybně veliké štěstí. Roku 1822 byly tyto kláštery spojeny spolu se dvěma dalšími ve Slezsku v jednu provincii. Jejími patrony byli zvoleni slovanští věrozvěstové sv. Cyril a Metoděj.
Písemných pramenů o příchodu minoritů do Jihlavy je poskrovnu. První známá listina nese letopočet 1257 a je na ní podepsán tehdejší kvardián Berthold. V jihlavském archivu pak nalezneme nejstarší zmínku o minoritech až na listině z 22. července 1375. O mnoho lépe si nestojí ani písemnosti z dalších století.
O to radostnější může být náš současný pohled na chrám Nanebevzetí Panny Marie spolu s klášterem, nejstarší soubor kamenný staveb ve městě. V duchu tradic tohoto žebravého řádu byl umístěn přímo u městských hradeb, vedle vstupní brány nazývané Panenskou či Matky Boží. Přitom presbytář této svatyně byl orientován na jih, k Assisi, odkud pocházel zakladatel řádů sv. František (1182 - 1226).
Na tomto místě by bylo vhodné si připomenout další legendu, která se váže k jihlavskému minoritskému klášteru, kdy se zde v roce 1258 konalo provinciální shromáždění vedené tehdejším provinciálem pro Čechy, Moravu a Polsko, Danielem. Jedním z účastníků jednání měl být údajně i sám generál řádu, sv. Bonaventura. Legenda uvádí, že v Jihlavě obýval samostatnou celu, která se později stala konventní kaplí, kde se až do 18. století konaly slavnostní bohoslužby a kde byl během barokní přestavby upraven vstup a zvětšena okna. Není jistě bez zajímavosti, že tato kaple sehrála důležitou roli při rozsáhlé opravě zdejšího kláštera a následně i chrámu v letech 1929 až 1933.
Tehdejší představený P. Šebestián Vavrečka (nar. 6.11. 1882, zemřel 24.12. 1947), který celou náročnou akci osobně řídil, v případě, že by skutečně prokázal a nebo jinak doložil přítomnost sv. Banaventury v Jihlavě, mohl snáze získat více finančních prostředků od církevních i státních institucí. Samotné místo pobytu sv. Bonaventury si tehdy prohlédl jeden z odborníků, JUDr. František Nosek z Prahy. Písemně však celou záležitost zpochybnil, neboť prý předmětná místnost nepochází ze 13. století a nemohla proto být světcem obývána.
Tady bych si dovolil krátce ocitovat jihlavského archiváře JUDr. Emanuela Schwaba, který původní klášterní budovu dává do míst dvou sousedních obytných domů a bývalé sýpky před bránou Matky Boží. V těchto místech se tehdy uskutečnilo provinciální shromáždění a zde také mohl pobýval i sv. Bonaventura. Žel, nikdo uvedenou lokalitu důkladně neprozkoumal a Schwabův závěr nepotvrdil. Něco z původního starého půdorysu bylo odhaleno při archeologickém průzkumu v roce 1995. Šlo nejen o části zdiva, ale rovněž o vytápění klášterních prostor pecí v podzemí. Zprávu o nálezu přinesly 19.12. 1995 Jihlavské listy.
Byť nakonec zůstalo jen u legendy, podařilo se neúnavnému kvardiánovi obdivuhodné dílo zdárně dokončit. Nezapomínejme, že vše se dělo pod stálým dozorem státního památkového úřadu a za neustálé pozornosti regionálního tisku. Jihlavská veřejnost sledovala postup prací včetně celé řady objevů s neskrývaným nadšením, což vyjádřila i náležitými finančními dary. Prameny uvádějí, že celkové náklady dosáhly tehdy částky 500.000 Kč a z toho na úpravy kláštera případlo asi 130.000 Kč.
Získávání finančních prostředků by si zasloužilo samostatnou kapitolu. Část dochované korespondence D. P. Vavrečky je toho dokladem. Jmenovaný neváhal oslovit celou řadu význačných osobností doma i v cizině. Obracel se na všechny významné instituce a prosperující firmy.
Mimo jiné obdržel dne 26. března 1931 odpověď od samotného amerického multimilionáře Rockefellera, jejíž doslovný překlad je následující:
26 BROADWAY NEW YORK
Mr. P. Sebastian Vavrecka
Minoriten - Guardian & Pfarrer
v. St. Maria Himmelfahrt
IGLAU, Mahren
Czechoslovakia.
Vážený pane:
obdrželi jsme Váš dopis pro pana Rockefellera a já jsem byl pověřen odpovědí.
S lítostí Vám oznamuji, že pan Rockefeller není schopen vyhovět všem žádostem ve prospěch jednotlivých kostelů, které mu přicházejí, a proto Vás žádá, abyste pochopil, že na Váš fond nepřispěje.
V úctě Váš Levla Larson v. r.
- pokračování ve středu 4. června -
Ladislav VILÍMEK


Z jihlavských letopisů:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Z jihlavských archivů...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)