Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
16.8.: Žádná půjčka není špatná; při problémech se splácením musíte komunikovat s bankou nebo s úvěrovou společností

16.8.: Z policejního deníku: zloděj napáchal škodu přes třicet tisíc; při nehodě utrpěli zranění dva lidé

16.8.: Silnice kolem Šeptouchovských skal v Ledči nad Sázavou je uzavřena pro auta i pěší, v místě probíhají práce na zajištění skalního masivu

16.8.: Rakušanka, která jela na technoparty do Meziříčka, byla pod vlivem drog; dalších 40 gramů měla ve voze

16.8.: Pozor na neoficiální stránky s elektronickými dálničními známkami! Účtují zbytečné poplatky

16.8.: Na Roštejně u Telče zazní v neděli jazz

16.8.: Kraj Vysočina požádá o dotaci na venkovské prodejny, rozdělí čtyři miliony korun

16.8.: Jihlavští policisté pátrají po tříletém chlapci, matka jej nepředala příbuzné, která jej má dle rozhodnutí soudu v péči

16.8.: Jihlava chystá výstavu s Příběhy našich sousedů

16.8.: Dobrovolníci z Jižní Korey přiletěli pomáhat do Třebíče

15.8.: Z policejního deníku: krádež jízdního kola; policisté dopadli zloděje sportovního vybavení a peněženky

15.8.: Vycházka s muzejníkem Stanislavem Mikulem za žďárským barokem

15.8.: Strašidlo cantervillské se v srpnu vrací na tuzemské hrady a zámky

15.8.: Jihlavské krematorium bude mít nové oplocení

15.8.: Horácký džbánek v jabloňovém sadu ve Žďáře nad Sázavou nabídne spoustu muziky i zábavy pro děti

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Jihlavské letopisy Ladislava Vilímka:

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Sdílet tento článek L. Vílímka...
Vydáno 11.1.2010
Prach jsi a v prach se obrátíš...
Člověk se začte do starého týdeníku Sedmička Jihlava, skáče od stránky ke stránce, a pak jej odhodí do poličky, aby za pár dnů o něj mimoděk zavadil a zvážněl. Obec ničí ultrajemný prach z dálničního přivaděče. Je tak jemný, že jej nevnímáme a on nám zatím putuje do plic a odtud do krve a snižuje naši odolnost vůči infekcím. Tak vida, vida, co dokáže jeden takový přivaděč, po kterém se přežene za den 17 tisíc automobilů.
Tak vida, nevida, spíš nevida, co dokáží všechny ty dálniční přivaděče a superdálnice jdoucí středem San Diega, kterými denně projíždějí miliony auťáků. Vždycky jsem si pochvaloval, že na každé křižovatce, kde jsem vyčkával na zelenou pro chodce, auta profrčí jedno za druhým a vůbec nesmrdí, jak tam u nás doma. Ani ten hluk se mi nezdál být nesnesitelným. A to už nechci psát o tom, že každý zdejší náklaďák, ať už s betonem, pískem, horou štěrku či nepořádku z nějaké demolice jede na stavbu či ze stavby jakoby jel z autosalonu. Většina těchto autoobrů má navíc chromované disky a ty se lesknou, jak babiččina klika po sidolu.
Prach jsi a v prach se obrátíš. Tenhle červíček z českého týdeníku mě začal hlodat až tady v Americe, prevít jeden. A hned mi připomněl zametání našeho betonového chodníku před domem a stejně tak krásného hladkého betonového chodníčku v předzahrádce. Něco na tom bude. Ať zametám kdykoliv, vždycky se práší. Jemňounký prášíček létá do silnice nebo do trávníku. Zatracený prášíček. Už se nedivím, když si někteří přistěhovalci z Evropy stěžují na zdejší podnebí: Je tady pořád zpropadeně nádherné počasí. Pořád modré nebe, kolik neděl ani nekápne! Doma proklínali pršení a sněžení a teď by dali nevím co za pár kapek deště a nepohody. Tak to s námi chodí. Jednou něco chceme a podruhé to samé zavrhujeme
Ale ten prášek, ten zatracenej neviditelnej prach, ten mi nedá pokoje. Před nedávnem manželka začala umývat okna v celém domě. Velké vitriny i docela malá okénka. Šla kolem jakási dáma s psíkem, chvilku kroutila hlavou a pak uštěpačně, nebo snad udiveně, poznamenala směrem do prvního patra - Že se vám chce, stejně se to za chvilku zase zapráší... Měla pravdu. Většina domů má okna nemytá, jak je rok dlouhý. Ono s těmi okny je tady potíž. Jsou jednoduchá. Většinou napevno usazená do rámu. Pár oken je šoupacích nahoru, dolů nebo do stran a před nimi jsou sítě proti hmyzu. Řeklo by se, okna na luftování. Na mytí oken v poschodí je třeba vzít žebřík, je třeba zavolat specialisovaného umývače. Ještě jsem neviděl majitelku, která by tady v okolí umývala okna ve vlastním domečku. Manželka si právě vzpomněla, že jednu viděla. Já neviděl žádnou, ani mexického umývače. Dokážu to pochopit, práší se tady každý den. A jednou, jednou určitě přijde den a okna opláchne přívalový lijavec. On je ožužlá, rozmatle jemné bahýnko do ztracena a vytvoří jakýsi film proti dotěrnému slunci. Když prahne a venku je 40 stupňů Celsia, příšeří se hodí. No, řekněte sami, hodí nebo nehodí. Tak vidíte, nebo spíš nevidíte...
Prach jsi. To jsem, samý prach. Zase jsem zametal nepořádek před velkým kontejnerem. Jako u nás doma, i tady se najdou nepořádníci. Odhazují kde co a ignorují odpadkové koše. Ale jsou tu i pořádníci a ti zase kde co dávají do odpadkových košů. Ale co s prachem. S tím neviditelným neřádem. A tak nás čeká, ať už jsme u Pávova nebo v San Diegu, že prach jsme a v prach se obrátíme. A pěkně to tady všem neviditelně zaprášíme...
Ladislav VILÍMEK


Z jihlavských letopisů:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Z jihlavských archivů...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)