Homeopatický eshop:

  Nehody, krimi:

Jihlava - nehody, krimi, policie, hasiči... Jihlava - doprava

  Dopravní informace:

  Další zprávy z Jihlavy:

Jihlava - náměstí...

  Kultura v Jihlavě:

Jihlava - kultura...

  Jihlava - Revue:

Jihlavské letopisy Ladislava Vilímka:

R E K L A M A :
Sháníte kapelu na večírek či společenskou nebo firemní akci?
Country kapela Znamení zahraje na Vaší firemní akci, obecní slavnosti, countrybále, svatbě i při jiných slavnostních příležitostech.
Informace na telefonu 774 446 476

Zn.: Profesionální úroveň


Sdílet tento článek L. Vílímka...
Vydáno 30.6.2008
O jedné z nejstarších vsí na Jihlavsku - Bradlo
Naše dnešní putování zahájíme na počátku 13. století a necháme se vést listinou papeže Honoria III. ze dne 9. května 1226. Ano. Nemýlíte se. Více jak šedesátka vesnic kraje Vysočina si v roce 2006 mohla připomenout 780 let od první písemné zmínky. A to už je co říci.
Psal se rok 1139 a pražský biskup Ota spolu s knížetem Soběslavem I. a jeho manželkou Adlétou založili v Želivě benediktinský klášter, který potom po deseti letech připadl řádu premonstrátů. Klášterní majetek se postupem let rozrůstal a tak bylo zapotřebí jej všemožným způsobem ochránit. Právě k tomu posloužil papežský list se jmenovitým výčtem vesnic, z nichž se Jihlavska týkají vsi Wizkidna, Bradlo, Jesena, Hodiegow a Genikow. Všechny se nacházely na území zvaném Porek či Borek, což byl jihozápadní cíp želivského panství ohraničený řekou Jihlavou a říčkou Otvírnou, dnešním Jedlovským potokem.
Vesnice Vyskytná si pojmenování odvozené od potoku podržela dodnes, zatím co potok byl později přejmenován na Jiřínský. Podobnou změnou prošla ves Jesena, v současnosti Ježená, jejíž název byl rovněž odvozen od potoku tekoucího od nepaměti jejím středem. S ohledem na prameniště je dnes nazýván Maršovským potokem. A Jeníkov? Kdo by neznal Větrný Jeníkov. Jenom vesnice Bradlo a Hodějov zůstávají zahaleny rouškou tajemství.
Přes veškerou snahu se nepodařilo lokalisovat Hodějov. Nepochybně to byla malá ves založená nám neznámým Hodějem. Dost možná to byl jenom dvůr, který v dalších letech zanikl a nebo po příchodu dalších osídlenců přijal nové pojmenování. Mohl to být jeden ze tří dvorů, které daly základ pozdější vsi Dvorce. Stačí se podívat na jednu z listin želivského kláštera z roku 1360, která ve výčtu klášterního majetku uvádí ves Dreihofen, později s českým názvem Dworcze.
Ves Bradlo je na tom o poznání lépe. Její pojmenování je staročeským výrazem pro skalisko či útes. Podle dochovaných archiválií ves žila spokojeným životem až do konce 15. století. Potom došlo k postupnému odchodu tamních obyvatel do královského města Jihlavy a do okolních vsí a ves Bradlo zanikla. Zůstala po ní řada pomístních názvů po obou stranách řeky Jihlavy. Naskýtá se otázka, kde vlastně stávala ona dávná ves ?
Teresiánský katastr z roku 1719 uvádí v katastru obce Dvorce trať s pomístním názvem Am Brodles, U Bradla. Nacházela se v severovýchodním cípu katastru, nedaleko dnešní železniční zastávky Dvorce. Totéž místo popisuje v obecní kronice její autor, kronikář Richard Machek. Trať s názvem In Bradleissen, V Bradle, se rozkládala na levém břehu řeky Jihlavy, zatím co na opačném břehu se nacházel zalesněný svah nazývaný Bradlo. O tomto místě pak doslovně uvádí: Zdejší obyvatelstvo mluví o bývalé vsi Bradle v lese Bradlo. Jsou tam skutečně patrné sledy zdí nebo podezdívek. Dřevaři při dobývání pařezů vykopávají v těchto místech stavební hmoty. Místo nazývají "bei alten Dorf". Činí dojem návsi se dvěma rybníčky nad sebou. V okolí jeví lesní půda stopy bývalé kultivace. Zdálo by se. že tímto je městiště zaniklé vsi Bradlo dostatečně určeno.
Uvedený popis, stejně jako objev náhonu mě vedl už před léty k závěru, že ves Bradlo se nacházela někde v místech velkého vypuštěného rybníku. Napovídal tomu i nález střepů nádob při budování jedné zdejší chaty. Jiný závěr učinil František Hoffmann v publikaci Místopis města Jihlavy. K lokaci použil rukopisný katastrální plán Hosova z roku 1778, kde byl poblíž rybníku Dorothea Teüch, uprostřed drobných políček a pastvin, zapsán pomístní název Auf den Brodles, Na Bradle. Nakonec rozhodl náhodný objev. Ves se skutečně nachází právě v těch místech, kde byla zaregistrována lesními dělníky, na západním svahu zalesněného Bradla. Tady můžeme vidět nejen několik skalních útvarů, ale i zaniklou plužinu včetně nevysokých mezí, strouhu mlýnského náhonu a mizející cesty ke mlýnu i brod na cestě vedoucí do Vyskytné.
A u plánu z roku 1778 ještě zůstaňme. V údolí na severozápadě od Hosava je zakreslen bezejmenný potůček, který patrně tvořil přirozenou východní hranici bradelského katastru a navíc napájel dva rybníky, již zmíněný Dorothea Teüch a Brodles Teüch. Dodnes oba existují a jsou středem zdejší rekreační oblasti. Při ohledání Bradelského rybníku, jehož název je uváděn i na současných mapách, objevil jsem při levé straně hráze málo znatelnou kratší strouhu. Mohlo by se jednat o zaniklý mlýnský náhon. Na opačné straně hráze je zbudován kamenný přepad.
A nakonec nahlédněme do neméně zajímavé rukopisné mapy Bradla či jenom Bradelského lesa nadepsané jejími autory Bradles und Harholzer Waldung, Bradlo a Dřevní les. Mapa byla nakreslena v roce 1780 a takřka celou její plochu tvoří pečlivě vymalovaný lesní porost, několik cest a dva rybníky. Největší nese název Městský a dodnes jej připomíná mohutná sypaná hráz zbudovaná podle kroniky v první polovině 18. století. Ve druhé polovině 19. století byl rybník vypuštěn, aby neohrožoval nedaleko zbudovanou železniční trať Jihlava - Veselí nad Lužnicí. Lépe se nevedlo ani druhému, menšímu rybníku. Nacházel se při levé straně staré cesty z Jihlavy do Kostelce, kousek od dnešní křižovatky silnic Jihlava - Třešť - Pelhřimov. Jeho hráz je dokonce součástí stávající státní silnice. Nazýval se Hort Seiffen Teucht, rybník Pokladů. Sloužil zřejmě k rýžování či propírání rud z blízkých stříbrných dolů. Důležitým místem na této mapě je most přes řeku Jihlavu. Většina písemných zpráv totiž uvádí, že stával pod vsí Bradlo a ta pak nedaleko řeky Jihlavy. Zmínky o mostě pocházejí už z počátku 15. století. Před tím tady býval brod kudy procházela historická cesta k Batelovu. Mapa zahrnuje i místo, kde stával již zmíněný bradelský mlýn s dosud dobře patrným náhonem dlouhým asi 100 m. Jeho kolo poháněné spodní vodou se patrně otáčelo už v roce 1226. Díky stálé vodě v řece Jihlavě přijížděly k němu povozy s obilím až z Vyskytné, neboť na okolních potocích mlýny trpěly nedostatkem vody v letních měsících. Ve 14. století rychtář z Vyskytné získal dokonce obilní úrok z mlýnu v Bradle.
Není jistě bez zajímavosti, že právě tato nevelká lesní mapa, aniž to její autoři tušili, zachytila prostor bývalého Bradla včetně dřevěného mostu přes řeku Jihlavu a ohbí řeky s místem zaniklého mlýnu. A že název Bradla se objevil i na opačné straně řeky, dnes na české straně. Žádný div. Zdejší obyvatelé mohli kosit louky a obdělávat půdu po obou stranách řeky Jihlavy. Na přelomu 12. a 13. století tady jiná ves nablízku nebyla a o česko-moravské hranici na řece Jihlavě se rozhodovalo až později.
Podle dochovaných záznamů v jihlavských městských knihách se můžeme právem domnívat, že Bradlo bylo nevelkou vsí. S ohledem na vyjmenované obyvatele lze uvažovat o nejvýše 8 až 10 gruntech. Vedle rychtáře a mlynáře byl uváděn i rybář. Kolem poloviny 13. století probíhala na několika místech bradelského katastru intenzivní těžba stříbra. Dvě důlní díla můžeme dodnes nalézt na západním zalesněném svahu Bradla, na místě zvaném Vlčí jámy a V záduší. Největší kutiště se však rozkládalo na Bradelském vrchu, dříve Cron hubl, což bylo doposud mylně překládáno jako Korunní vrch. Podle F. J. Schindlera však Cron či Kron označuje něco špičatého, drsného, v našem případě vršek porostlý pichlavým křovím. Co jiného mohlo vyrůstat na opuštěných důlních odvalech. V současnosti není po tomto kutišti ani památky. Stejně tak ves Bradlo zmizela na několik dlouhých staletí a její katastr byl natrvalo připojen k Hosovu.
Podrobnější historií Bradla se zaobíral Josef Petrides. Název vsi se poprvé objevil v jihlavských městských knihách r. 1361 - Bradels, později pak Bradls, naposledy Bradlos r.1564. Dále pak uvedl, že poloha poblíž Hosova je jistá, stejně jako vztahy k okolním vsím Vyskytná, později Dvorcům, Cejli, Rantířovu a Hornímu Kosovu - ves ležela v blízkosti řeky Jihlavy. V r. 1448 rychtář v Cejli vydal na stavbu mostu 5 kop grošů. Prvním písemně doloženým obyvatelem vsi byl r. 1361 Jan Holczvogel, který obdržel od Jana Vogela zdejší rychtu, krčmu a půllán. Po něm následoval Nicolaus Derrer, který ves odkázal r.1365 jihlavskému špitálu. Teprve r.1459 zakoupil Bradlo i s příslušenstvím za 65 kop grošů Ondráček z Kostelce, švagr jihlavského rychtáře Prokopa. Na mlýně je uváděn r. 1367 Cunczel a jeho syn Hensel, r. 1387 Stephanus a r. 1541 se zdržovaly na zdejším mlýně dvě děti jistého Kassamase. Zápisy o Bradle pak končí a Petrides se domnívá, že r. 1564 už ves Bradlo byla pustá.
Stát na místě bývalé vsi Bradlo je podivuhodný zážitek. Co se asi skrývá pod vrstvami mechu a hlíny. Jaký byl skutečný osud Bradla. Na to může odpovědět až archeologický průzkum.
Ladislav VILÍMEK

poslední názory v diskusi k tomuto článku:
14.3. 2011 (00:33) futwZWbDC : FyFOAg mumszjbdaaoj, [url=http://avrxmxlmpggb.com/]avrxmxlmpggb[/url], [link=http://qbkmlsesapqg.com/]qbkmlsesapqg[/link], http://jojycwjiumye.com/
20.10. 2010 (10:41) vSsvIQbLLLYA : vr6yaj uiufgsbltcdf, [url=http://ehfahudabfyn.com/]ehfahudabfyn[/url], [link=http://mzjercbxzqfd.com/]mzjercbxzqfd[/link], http://wvmqsegdohoe.com/
31.8. 2010 (10:52) fTuzmhNJDeuvUv : TIgAYd muttfqhggsok, [url=http://ubitwzwxfiiu.com/]ubitwzwxfiiu[/url], [link=http://inpqilqngqbe.com/]inpqilqngqbe[/link], http://wmseljrmnrid.com/

Z jihlavských letopisů:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Z jihlavských archivů...")

26. leden 2013Glosa
(Leo Švančara)
Dneškem jsme legalisovali nacikomunismus
Před 14 dny bych považoval volbu Zemana za presidenta za poměrně neutrální, až snad tu lepší možnost... A v těch 14 dnech neuvěřitelné kampaně jsme dostali jakoby zázrakem z Nebes ještě jednu šanci - a nejspíše v naší generaci tu poslední.
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)
Kácení v Jihlavě
- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)