Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
25.9.: Začíná výměna paliva v druhém bloku Dukovan, odstávka potrvá do poloviny listopadu

25.9.: Z policejního deníku: recidivista sebral mobil či muž, který téměř rok neplatí alimenty na ročního syna

25.9.: Veřejná beseda o revitalizaci starších jihlavských sídlišť

25.9.: Policie na Vysočině se rozroste o padesát policistů

25.9.: Nová publikace přiblíží historii starého hřbitova v Nové Cerekvi

24.9.: Z policejního deníku: krádež elektrokol; hledaná žena putovala do vězení; opilá řidička otočila auto na střechu

24.9.: Vyrážíte na houby? Nepřeceňujte své síly, radí záchranáři

24.9.: V Pelhřimově byla vystavena největší skleněná plastika na světě

24.9.: Pod třebíčským náměstím archeologové našli například středověký poutní odznak, hrací kostku či minci krále Václava II.

24.9.: Okříšky zakoupily nové vratné kelímky na nápoje s kresbou Štěpána Mareše

24.9.: Kuchařka Z receptáře našich předků nabízí staré recepty z Vysočiny, jihu Čech a Moravy a Dolního Rakouska

24.9.: Jihlava spouští od úterý 29. září dobrovolnické centrum, zájemci se již mohou hlásit

24.9.: Jak vybrat elektrokolo a jak zvládnout jízdu bez úrazu?

23.9.: Z policejního deníku: nehoda u Velkého Beranova; auto se samo rozjelo; neznámý vandal poškrábal lak na autě

23.9.: Výstava Svět středověkých her získala Zlatého mamuta

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Netopýr v trolejbusu…

Jak děda František na přímluvu křtinské Panny Marie vstal z mrtvých…

Dvojitá pomsta pana domácího

Bedřichovák v zeleném, aneb pomsta svobodníkova a předpisů nedbalý kocour…

Vzpomínka na Bosého Laca

Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

Zloděj od svatého Jana…

Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

Jihlavské letopisy Ladislava Vilímka:

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Sdílet tento článek L. Vílímka...
Vydáno 29.7.2010
Komu se nelení, tomu se chce něco dělat
Utíká to. Čas letí a šest let uteklo jako voda. Taková pomalá voda. Takřka neviditelný potůček vlekoucí se naprázdno a líně kolem Vyskytné nad Jihlavou. Psal se rok 2004 a já jsem poutníky u kaple sv. Antonína Paduánského nad Rounkem obdaroval drobným tiskem s názvem Křížem krážem kolem křížků. Celý text uveřejnil tehdy i internetový deník Regionalist. Trochu jsem si mezi těmi slovíčky zavzdychal a pln naděje jsem očekával, že se jednoho dne někdo ozve a řekne: Pojďte a ukažte, kde ty křížky stávaly. Uděláme nové, ať to tady zase pěkně vypadá.
Nemusel to být věřící, mohl to být pouhý milovník zdejšího kraje, citlivý pozorovatel smutně vyhlížejících kamenných soklů zarostlých v trávě a křoviscích. Vsázel jsem na obyvatele Vyskytné. A čekal jsem a čekal... Marně. Nikdo si nenašel cestičku za krásnem. Nikdo se nenechal unést závěrečnými slůvky mojí tiché výzvy: Krajina je jako večerní šaty a kapličky, křížky, Boží muka - to jsou šperky, jež jí dodávají lesku... Díky všem, kdož se odhodlají k obnově a stálé péči o tyto památky! Díky těm, kdož se o ně dodnes vzorně starají!
Až jednou, po nedlouhých šesti létech jsem se konečně dočkal. Přišla ke mně tzv. náplava. Tak říkají starousedlíci těm, co nedávno přišli do Vyskytné a postavili si tady domek a spolu s rodinou se rozhodli žít uprostřed tiché vsi, v krásném prostředí obklopeném lesy, loučkami a potůčky. Bez dlouhých okolků jsme autem objeli všechna místa, změřili soklíky, navrhli výšku křížů a další podrobnosti a
hotovo.
Další čas už patřil panu Lubomíru Jonášovi. A dlužno dodat, že toho volného času nemá nezbyt. A jeho dalším dvěma pomocníkům, pánům Petrovi Dundáčkovi a Marku Pokornému. Jsou to zdatní chlapíci. A jejich dílo - jen se na ty křížky podívejte. No, řekněte, není to krása. Návrat líbezných míst do krajiny. A že to nebyla práce lehká. A také starost o peníze na nákup materiálu. Se všim si pan Jonáš dokázal poradit. Oslovil Fond kulturního dědictví, obdržel nadační příspěvek 15.000 Kč, a pak už jen s přáteli řezal, svařoval, natíral, kopal a rovnal, až se díla podařila. Čas určený pro realisaci tohoto projektu dodržel. Dílo se zdařilo! A mně nezbývá, než abych se hluboce sklonil a smekl svůj neviditelný velikánský klobouk ...
Je báječné, mít ve vsi takovou náplavu. Dala si do vínku občanské sdružení Zvony 2007. Lepší nová náplava, než staré páchnoucí bahno budižkničemů a pivních fachmanů.
Ladislav VILÍMEK


Z jihlavských letopisů:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Z jihlavských archivů...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)