Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
16.8.: Žádná půjčka není špatná; při problémech se splácením musíte komunikovat s bankou nebo s úvěrovou společností

16.8.: Z policejního deníku: zloděj napáchal škodu přes třicet tisíc; při nehodě utrpěli zranění dva lidé

16.8.: Silnice kolem Šeptouchovských skal v Ledči nad Sázavou je uzavřena pro auta i pěší, v místě probíhají práce na zajištění skalního masivu

16.8.: Rakušanka, která jela na technoparty do Meziříčka, byla pod vlivem drog; dalších 40 gramů měla ve voze

16.8.: Pozor na neoficiální stránky s elektronickými dálničními známkami! Účtují zbytečné poplatky

16.8.: Na Roštejně u Telče zazní v neděli jazz

16.8.: Kraj Vysočina požádá o dotaci na venkovské prodejny, rozdělí čtyři miliony korun

16.8.: Jihlavští policisté pátrají po tříletém chlapci, matka jej nepředala příbuzné, která jej má dle rozhodnutí soudu v péči

16.8.: Jihlava chystá výstavu s Příběhy našich sousedů

16.8.: Dobrovolníci z Jižní Korey přiletěli pomáhat do Třebíče

15.8.: Z policejního deníku: krádež jízdního kola; policisté dopadli zloděje sportovního vybavení a peněženky

15.8.: Vycházka s muzejníkem Stanislavem Mikulem za žďárským barokem

15.8.: Strašidlo cantervillské se v srpnu vrací na tuzemské hrady a zámky

15.8.: Jihlavské krematorium bude mít nové oplocení

15.8.: Horácký džbánek v jabloňovém sadu ve Žďáře nad Sázavou nabídne spoustu muziky i zábavy pro děti

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Jihlavské letopisy Ladislava Vilímka:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Sdílet tento článek L. Vílímka...
Vydáno 20.3.2012
Stalo se před sto lety...
Na internetových stránkách se objevilo před nedávnem jméno Leo Steiner. Uplynulo 100 let od narození významného jihlavského rodáka, zpěkáka a písničkáře. A já, přiznám se, nic takového vůbec netušil. Kde se stala chyba. Co jsem při procházkách jihlavským archivem přehlédl. A tak jsem si dovolil zalistovat ve své vlastní kartotéce židovských obyvatel Jihlavy, abych si tohoto mladého muže vyhledal a seznámil se s jeho osudem.
Steinerů žilo a Jihlavou prošlo kolem stošedesáti osob obojího pohlaví. Nalezl jsem i Leo Steinera s datem narození 17. března 1912. Ale pozor. Někdo rozšířil éterem omyl. Leo se nenarodil v Jihlavě. Jeho rodištěm je nedaleká malá víska Milíčov. Tady pobývala nějaký čas židovská rodina Richarda a Rosy Steinerových, aby pak putovala do Batelova a do Jihlavy, odkud otec Richard pocházel. Byl mistrem pekařským a dokonce vím, že se tomuto voňavému řemeslu vyučil u neméně známého jihlavského pekaře pana Karla Papeže v ulici Matky Boží. Proč to říkám, protože jsem do pekárny k Papežům chodil ještě po válce pro rohlíky a pro chleba a dodnes tomu domu říkám Papežův barák. Dům stále stojí a v Jihlavě je dnes znám díky cukrárně, která pokračuje v tradici šíření libé vůně touto dnes neobvykle tichou ulicí.
Jak patrno, malý Leo prošel hezkým kouskem Vysočiny a nejedním krásným koutkem přírody. Škoda, přeškoda, že do raného a bezstarostného dětství krutě zasáhla první světová válka. Dne 5. srpna 1914 jeho otec narukoval na frontu. Domů se navrátil, ale na následky válečných zranění 2. srpna roku 1921 zemřel. Jméno, Richard Steiner, můžeme číst na pomníku obětí I.světové války na židovském hřbitově v Jihlavě. Matka, devítiletý Leo a jedenáctiletá sestřička Margareta žili tou dobou v Židovské ulici v Jihlavě. Kdo ví, zda měl chuť si prozpěvovat. Před nimi se otevíral nový domov v Olešné u Pelhřimova.
Žádný záznam o jeho vystoupeních v Jihlavě jsem neobjevil. Jeho hvězdná kariéra se rozzářila až po příjezdu do Prahy, kde se stal členem slavného českého pěveckého kvarteta Zlatá Hvězda a autorem neméně slavného songu Holčička.
A opět to byla válka, druhá světová, která zasáhla do osudů celé rodiny Steinerových. A co víc. Drama vyvrcholilo obdobím konečného řešení židovské otázky. Dcera Margareta se provdala za ing.Jiřího Fischmanna a manželé nastoupili 13. července 1943 cestu do Terezína a následně pak do Osvětimi, kde Jiří zahynul a Margareta se r. 1945 dočkala osvobození v koncentračním táboře Bergen-Belsenu.
Leo se oženil 10.července 1938 na Židovské obci v Praze a spolu s manželkou Johannou roz. Utitzovou přivedli na svět dcerku Jiřinku. Narodila se 24. ledna 1942. A svět kolem ní byl krutý, nevýslovně krutý. Tatínka jí gestapo odvezlo do věznice do Drážďan a přesně za měsíc po jejím narození tam byl 24.února roku 1942 popraven. Napsal dopis na rozloučenou, který si Jiřínka nikdy nepřečetla. Ten krutý čas ji povolal i s maminkou do Terezína a potom do Osvětimi, kde v závěru roku 1944 obě zahynuly v osvětimských plynových komorách.
Sto let uplynulo od narození Leo Steinera. Zůstaly dopisy. Zůstaly písničky. Obojí se dá dohledat na internetu. A vy, čtenáři, vzpomeňte spolu se mnou na báječného židovského písničkáře Leo Steinera z Milíčova u Jihlavy, na malou Jiřinku i na její matku Johannu, která je v Terezínské pamětní knize psána jako Jana a na pomníku na židovském hřbitově v Praze je uvedena IM coby Hanna.
Ladislav VILÍMEK


Z jihlavských letopisů:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Z jihlavských archivů...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)