Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
13.12.: Úspěšné hnízdění orlů mořských na Vysočině

13.12.: Zpráva k mimořádným dopravním komplikacím na Vysočině

13.12.: Výsledky fotosoutěže Photographia Natura 2018

13.12.: Vánoční náměstí v Třebíči

13.12.: Vánoční jarmark v Jihlavě bude s vratnými kelímky, začne v pátek 14. prosince

13.12.: Vánoce na radnici v Pelhřimově v neděli

13.12.: Vánoce na VŠPJ pro ZASTÁVku v Telči

13.12.: Během svátků budou mít městská centra v Jihlavě omezenou otevírací dobu

12.12.: V Jihlavě starý stadion zbourají, na jeho místo postaví nový

12.12.: Společnost OSC je tradičním partnerem Domácího hospice sv. Zdislavy

12.12.: Kraj Vysočina prodává zámek v Těchobuzi na Pelhřimovsku

12.12.: Koncert Magdy Malé s kapelou Charlie Band se v Třebíči bude konat až 18. února 2019

12.12.: Jihlavské děti rozzářily pacienty s roztroušenou sklerózou

11.12.: Školáci z Vysočiny se učí zpracovávat kalkulace i správně číst smlouvy, které dostanou k podpisu

11.12.: Pacienty v jihlavské nemocnici pomáhají rozpohybovat nové přístroje za miliony

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
8) Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

7) Zloděj od svatého Jana…

6) Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

5) Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

4) Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

3) Atentát na Vladimíra Iljiče v Kollárově škole

2) Kalamita na lince A

1) Děda, jehož se Husák bál

Dřevěné mlýny, Bedřichov

Jihlavské letopisy Ladislava Vilímka:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Sdílet tento článek L. Vílímka...
Vydáno 4.9.2011
Neznámý pamětní kámen na Jihlavsku
V matrice zemřelých obce Studená je tento zápis: Dne 14. prosince 1706 pochován jest Ondřej, syn Jiljího mlynáře z Dubenek, maje věku 15 let, kterýžto byl poslán na Doubravu pro peníze, to jest pro 9 kop, a když je nesl odtud, někdo ho do hlavy uhodil, krk jemu podřezal a do vody vhodil a v pátý den byl nalezen.
Jiljí mlynář, otec tohoto chlapce, byl podle gruntovní knihy Panských Dubenek celým jménem Jiljí Kučera, jinak Tomšík, podle dřívějšího majitele mlýnu, stojícího na samotě č.18. Vdova Marie Kešnerová roz.Kosová z Panských Dubenek č 4 sdělila panu Janu Kosovi v roce 1962, že vrah zavraždil chlapce ne přímo na Doubravě, ale pravděpodobně dohonil chlapce blíže Dubenek, asi tam, kde stojí kříž při silnici z Dubenek do Zahrádek. Odvlékl ho a vhodil do blízké studánky, kde se stále říká Na katovce. Název zřejmě souvisí s onou loupežnou vraždou spáchanou na Ondřeji Kučerovi. V pastvině mezi poli naproti kříži býval zasazen velký kámen s vytesaným křížem. Označoval místo, kde došlo k popisované tragedii. Paní Marie Kešnerová i jiní občané si ten kámen dobře pamatovali a často o něm mezi sebou vyprávěli. Když se za druhé světové války stavěla silnice z Dubenek do Zahrádek, kámen dělnící odstranili.
Doubrava bylo mohutné stavení stojící o samotě asi 1,5 km od Panských Dubenek. Pod tímto názvem se připomíná už v roce 1447. Později zde byl zřízen parní mlýn a roku 1888 přádelna na vlnu a roku 1907 dokonce továrna na pletené vlněné a bavlněné zboží, kterou založili židovští podnikatelé Adler a Singer z Jindřichova Hradce. Bývalo zde zaměstnáno přes 200 dělníků, kterým sloužilo i několik postavených domků. Na počátku okupace byl podnik likvidován a z továrny se stalo skladiště látek, prádla a vojenského oblečení. Prý to byla kořist z Francie. Uskladněno tam bylo asi 40 až 50 vagonů. V dnech osvobození byly sklady předány čsl. armádě. Něco lidé rozkradli. Podle pana Kose však od roku 1945 Doubrava pustla a tak jeho vzpomínky končí slovy: ... bývalé slávy se Doubrava už nikdy nedočká.
Na Doubravě býval také malý mlýn zvaný Doubravský. Mlynáři, kteří mlýn drželi, dostali příjmení Doubravové. První známý byl roku 1689 Matěj Doubrava, který mlýnek na zelené louce vystavěl. Všichni toho rodu byli tajnými evangelíky a po vydání tolerančního patentu roku 1781 se přihlásili k víře evangelické.
Za zmínku stojí i výpis z urbáře Lichtensteinů z roku 1700, kde se mimo jiné uvádí Jiljí Tomšík Kučera mlynář na mlýně s jedním složením a 1/4 lánem polí, dříve v držení Jana Tomšíka mlynáře, druhý mlýn v držení Jana Šerýho s půl lánem polí, dříve pustým a třetí mlýn zbudovaný mlynářem Matějem Doubravou s osminou lánu a pěší robotou.
Co dodat na závěr. Prošel jsem práce všech možných badatelů evidujících pamětní či křížové kameny v našem kraji. Žádný z nich uvedený kámen u Panských Dubenek neobjevil, ani nepopsal. Není uveden ani v publikaci Pamětní kameny na Jihlavsku ve stati věnované zmizelým kamenům a křížům. Za "objev" je nutné poděkovat panu Janu Kosovi z Třeště a jeho krásně sepsané historii obce Panské Dubenky a Bejkovec z roku 1966. Podaří se pamětní kámen objevit dnes? Najde se ještě pamětník?
Ladislav VILÍMEK


Vydáno 4.9.2011
Neznámý pamětní kámen na Jihlavsku
V matrice zemřelých obce Studená je tento zápis: Dne 14. prosince 1706 pochován jest Ondřej, syn Jiljího mlynáře z Dubenek, maje věku 15 let, kterýžto byl poslán na Doubravu pro peníze, to jest pro 9 kop, a když je nesl odtud, někdo ho do hlavy uhodil, krk jemu podřezal a do vody vhodil a v pátý den byl nalezen.
Jiljí mlynář, otec tohoto chlapce, byl podle gruntovní knihy Panských Dubenek celým jménem Jiljí Kučera, jinak Tomšík, podle dřívějšího majitele mlýnu, stojícího na samotě č.18. Vdova Marie Kešnerová roz.Kosová z Panských Dubenek č 4 sdělila panu Janu Kosovi v roce 1962, že vrah zavraždil chlapce ne přímo na Doubravě, ale pravděpodobně dohonil chlapce blíže Dubenek, asi tam, kde stojí kříž při silnici z Dubenek do Zahrádek. Odvlékl ho a vhodil do blízké studánky, kde se stále říká Na katovce. Název zřejmě souvisí s onou loupežnou vraždou spáchanou na Ondřeji Kučerovi. V pastvině mezi poli naproti kříži býval zasazen velký kámen s vytesaným křížem. Označoval místo, kde došlo k popisované tragedii. Paní Marie Kešnerová i jiní občané si ten kámen dobře pamatovali a často o něm mezi sebou vyprávěli. Když se za druhé světové války stavěla silnice z Dubenek do Zahrádek, kámen dělnící odstranili.
Doubrava bylo mohutné stavení stojící o samotě asi 1,5 km od Panských Dubenek. Pod tímto názvem se připomíná už v roce 1447. Později zde byl zřízen parní mlýn a roku 1888 přádelna na vlnu a roku 1907 dokonce továrna na pletené vlněné a bavlněné zboží, kterou založili židovští podnikatelé Adler a Singer z Jindřichova Hradce. Bývalo zde zaměstnáno přes 200 dělníků, kterým sloužilo i několik postavených domků. Na počátku okupace byl podnik likvidován a z továrny se stalo skladiště látek, prádla a vojenského oblečení. Prý to byla kořist z Francie. Uskladněno tam bylo asi 40 až 50 vagonů. V dnech osvobození byly sklady předány čsl. armádě. Něco lidé rozkradli. Podle pana Kose však od roku 1945 Doubrava pustla a tak jeho vzpomínky končí slovy: ... bývalé slávy se Doubrava už nikdy nedočká.
Na Doubravě býval také malý mlýn zvaný Doubravský. Mlynáři, kteří mlýn drželi, dostali příjmení Doubravové. První známý byl roku 1689 Matěj Doubrava, který mlýnek na zelené louce vystavěl. Všichni toho rodu byli tajnými evangelíky a po vydání tolerančního patentu roku 1781 se přihlásili k víře evangelické.
Za zmínku stojí i výpis z urbáře Lichtensteinů z roku 1700, kde se mimo jiné uvádí Jiljí Tomšík Kučera mlynář na mlýně s jedním složením a 1/4 lánem polí, dříve v držení Jana Tomšíka mlynáře, druhý mlýn v držení Jana Šerýho s půl lánem polí, dříve pustým a třetí mlýn zbudovaný mlynářem Matějem Doubravou s osminou lánu a pěší robotou.
Co dodat na závěr. Prošel jsem práce všech možných badatelů evidujících pamětní či křížové kameny v našem kraji. Žádný z nich uvedený kámen u Panských Dubenek neobjevil, ani nepopsal. Není uveden ani v publikaci Pamětní kameny na Jihlavsku ve stati věnované zmizelým kamenům a křížům. Za "objev" je nutné poděkovat panu Janu Kosovi z Třeště a jeho krásně sepsané historii obce Panské Dubenky a Bejkovec z roku 1966. Podaří se pamětní kámen objevit dnes? Najde se ještě pamětník?
Ladislav VILÍMEK


Z jihlavských letopisů:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Z jihlavských archivů...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)