Podle několika razítek obsah dopisu doputoval až do Dolní Cerekve čís. 36, k rukám žadatele Josefa Pádivého, který se dopisem z 15. 10. 1931 obrátil na vojáky v Jindřichově Hradci, aby jeho syna Jana přijali k vojenské hudbě do Jihlavy. To, že žádosti nebylo vyhověno, jsme se už dočetli. Stojí ale za přečtení dopis pana otce, který jsem si dovolil doslovně přepsat.
Nadepsán je:
Prosba Okresní odvodní komisy vojenské v Jindřichově Hradci:
Dirigent od vojenské kapely v Jihlavě podal žádost o mého syna jako dobrovolníka aby mu byl přidělen, vysvěčení o umění a všecky doklady byly přiloženy. Proto byl 1. října povolán k prohlížce, byl však uznán neschopným.
Pročež prosim slavnou komisi aby vzala zřetel že mu nejni eště plných 18 roků, že je slabý to je podvíživou, pracoval v lese na polámanem dřivi celé leto celý den o kousku suchého chleba, na lepší stravu nám nezbyvá.
Já otec 72 roky starý mám syna staršiho je válečný poškozenec a podporu nedostává jedna holka chodi eště do školy.
Máme chalupu a nějake pole to náš těžko uživi jiný výdělek neni.
Kdyby byl zminěný hoch odveden mě by ubylo starostí, a jemu prospělo na vzdělaní.
prosim za laskavé vyřizení
Josef Pádivý čís. 36 Dolní Cerekev okres Pelhřimov
Jan Pádivý dobrovolník
Nemám co bych dodal. Cesta za veselou muzikou bývá někdy zatraceně smutná. Rod Pádivých však muzikou dál obšťastňuje náš svět.