Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
13.7.: V Jihlavě od úterý roušky v MHD, ve službách, v sociálních službách i ve velkých obchodech

13.7.: V Brtnici nadýchal šestnáctiletý chlapec přes dvě promile alkoholu

13.7.: U Ostrova nad Oslavou byly nalezeny dva dělostřelecké granáty a dělostřelecká mina

13.7.: Registrace na Jihlavský půlmaraton je otevřena!

13.7.: Na dálnici D1 na 139. kilometru se srazila tři nákladní auta, dálnice na Prahu je neprůjezdná

13.7.: Letní promoce absolventů Vysoké školy polytechnické Jihlava se ruší

13.7.: Krajské nemocnice na Vysočině jsou připraveny operativně navýšit kapacity odběrových míst

13.7.: Jiří Suchý: Často jsem své texty napsal ve svých snech

12.7.: Vlak u Pacova srazil ženu, vrtulník ji transportoval do nemocnice

12.7.: Přibyslav zakoupila novou techniku na úklid města a okolí

12.7.: Prior je jako brambora ve šperkovnici, řekl Jiří Bartoška při návštěvě Jihlavy

12.7.: Opilá řidička zavinila na Třebíčsku nehodu

12.7.: Naučné stezky v Balinském a Nesměřském údolí budou obnoveny

11.7.: Před jihlavskou nemocnicí opět stojí kvůli koronaviru červený stan, od pondělního rána se v něm začne testovat

11.7.: Na Vysočině řádila bouřka, u Rantířova najel vlak do padlého stromu v kolejišti

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Netopýr v trolejbusu…

Jak děda František na přímluvu křtinské Panny Marie vstal z mrtvých…

Dvojitá pomsta pana domácího

Bedřichovák v zeleném, aneb pomsta svobodníkova a předpisů nedbalý kocour…

Vzpomínka na Bosého Laca

Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

Zloděj od svatého Jana…

Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

Jihlavské letopisy Ladislava Vilímka:

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Sdílet tento článek L. Vílímka...
Vydáno 7.1.2010
My tři králové...
No jo, býval to za mého mládí svátek. Po venku chodily tříkrálové skupinky a cinkaly zvonkem a zpívaly a občas něco dostaly, někdy i vynadáno. V předvečer svátečního dne byly do velkého betléma v kostele u minoritů v Jihlavě nainstalovány tři figurky s početným doprovodem služebnictva, koní a velbloudů. Dva králové bílé pleti a jeden černý. Ten byl vždycky poslední. Dodnes nevím proč, snad proto, že se to zpívalo - co ty černý, co ty vzadu... Ani jednou nekráčel na druhém místě, a to už si vůbec nedovedu představit, že by byl u Ježíška první. Konečně, proč by nemohl být. Měl to do Betléma kousek. Ostatní se plahočili po moři a pouštěmi a neměli to lehké.
Před pár lety jsem zahlédl v jednom obchodě v San Diegu betlém s černými postavičkami tří králů. Kdybych byl malý, určitě bych byl zmaten. Na stará kolena jsem byl jen tiše překvapen. Ono není radno hlasitě žasnout, ani tady v Americe. Ono to dokonce došlo tak daleko, že nad všemi kalendářními svátky zavládla neúprosná tolerance. Žádné svátky nebudou napříště vánoční, nebudou chanuka, nebudou santovské, dědomrázovské. Budou svátky. Jednodenní, vícedenní. Bezejmenné. Pojmenovávat se budou jen skrytě, za ztaženými žaluziemi na oknech. Ježíšek se bude muset uchýlit do ilegality. Konečně, nic nového pod sluncem a pod měsícem. Jen si vzpomeňte na dobu docela nedávnou. Po vítězství pracujícího lidu jsme zamávali se všemi feudály. Pryč s tyrany a vládci všemi. Namále měli i tři mušketýři. Ještě, že byli čtyři a tak se ubránili. Snad by to šlo i s těmi třemi krály. Proč by nemohli být čtyři. Za každý kontinent jeden král. Později by mohl přijít i pátý, trochu promrzlý, za Antarktidu. Nevím, nevím, ale všechny ty toleranční patenty jsou pitomost.
Tři králové v San Diegu nechodí. Ani se nedivím. Tady jezdí v autě kdejaký človíček. Natož pak králové. Asi profrčeli v mikrobusu po hlavní třídě a zmizeli zdřevěnět do nejbližšího betléma v kostelíku na Starém Městě. Je tam otevřeno po celý rok a betlém tam mají i letos. Někde někdo instaloval betlém i v předzahrádce svého domu. Někde svítila před domem Davidova hvězda nebo sedmiramenný svícen. Pár lidí se s chutí vykašlalo na toleranci a jdou si po svém. A to se mi tady v té cizí zemi zatraceně zalíbilo. Jít si po svém. Jít si po našem. Ať žije Ladův český betlém pod českým vánočním stromečkem!
Ladislav VILÍMEK


Z jihlavských letopisů:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Z jihlavských archivů...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)