Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
18.3.: Z policejního deníku: šestnáctiletá dívka byla opila a agresivní; zloděj kradl alkohol a současně napadl zaměstnance prodejny

18.3.: Ulice Hybrálecká v Jihlavě bude od pondělí 25. března z důvodu oprav uzavřena, objížďka povede po ulicích Romana Havelky a Okrajová

18.3.: U Pacova někdo postřelil brokovnicí orla mořského, má zlomené křídlo

18.3.: Jihlavané cvičením podpoří lidi s roztroušenou sklerózou

17.3.: Z policejního deníku: muž nalezl tříštivý granát; zloděj ukradl sazenice jedlí a smrků

16.3.: Z velkomeziříčského zámku: sbírka měřidel

16.3.: Výstava nástěnných kuchařek - Dobré samo se chválí v třebíčské galerii Tympanon

16.3.: Večerní prohlídky Moučkova domu ve Žďáře nad Sázavou

15.3.: Řidiči, jezděte opatrně, dávejte pozor na putující žáby, jsou to přirození regulátoři třeba komárů

15.3.: Z policejního deníku: žena naletěla podvodníkovi, přišla o 150 tisíc korun

15.3.: Oprava hradu Kámen pokračuje, zatím se podařilo odkrýt otvor původního rozetového okna, přibude třeba i pavlač

14.3.: Z policejního deníku: nehoda si vyžádala dva zraněné, řidič nadýchal téměř 1,5 promile

14.3.: Psychologická pomoc pro rodičky a maminky nejen v šestinedělí v havlíčkobrodské nemocnici

14.3.: 14. březen 1939 - Poslední večerní "křty" jihlavských Židů

13.3.: Z policejního deníku: falešný telefonát připravil muže o 360 tisíc korun; zloděj si odnesl z chaty padesát litrů slivovice

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Jihlavské letopisy Ladislava Vilímka:

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Sdílet tento článek L. Vílímka...
Vydáno 14.5.2009
Dům Matky Boží 24...
Stojíme před domem v ulici Matky Boží čís. 24, před dvoupatrovým domem s nevýraznou fasádou z druhé poloviny 19. století, kdy došlo k navýšení objektu o druhé poschodí. Podle hodnocení našeho předního památkáře dr. Dobroslava Líbala pořízené v roce 1962 se jedná o dům s velmi zajímavou historií a neméně zajímavým stavebním vývojem.
Z období gotiky pocházejí sklepy a přízemí se nese v duchu renesance. Tomu odpovídá pozdějšími příčkami narušená hřebínková klenba. Dnes už můžeme říci, že i v přízemí byly nedávno J. Tojnerem objeveny a odkryty v severní části obvodové zdi pozůstatky mohutného gotického ostění, které bylo součástí průjezdu do dvorního traktu. Ten byl patrně krátce po výstavbě domu tvořen nevelkým úzkým dvorem se zahradou, ale později byl, jak patrno, z větší části zastavěn. Dokladem je gotická přístavba dosud neznámého určení. Šlo zřejmě o příbytek řemeslnických pomocníků, za nímž stály vlastní dílny a další pomocné objekty včetně stájí. Tomu by nasvědčoval i právě objevený pozdně gotický portál v této přístavbě, která se těsně dotýká původního půdorysu domu čís. 24. Ostatní přístavby byly postupně počátkem druhé poloviny 20. století bořeny a dodnes nám je připomínají pouze torsa jejich obvodových zdí a nejstarší plány města Jihlavy z počátku 19. století.
Pokud jde o ulici Matky Boží, Frauengasse či nejdříve platea Beate Virginis Mariae, patřila podle PhDr. Františka Hoffmanna k výstavním a nejdříve zastavěným ulicím v rodící se nové Jihlavě. Zděné jednopatrové domy byly opatřeny podloubím, jak tomu podle dr. Líbala nasvědčuje průběh sklepů u těchto domů tvořících protilehlou stranu kostelu Nanebevzetí Panny Marie. Počátkem 15. století patřila ulice ke 12 nejfrekventovanějším ve městě. Výrazné přestavby včetně zániku podloubí se patrně dočkala po zhoubných požárech města po roce 1551, kdy došlo k renesanční přestavbě všech stávajících gotických domů a tedy nepochybně i našeho, nesoucího dnes číslo 24. Lze se právem domnívat, že jeho majitelé patřili k nejzámožnějším řemeslníkům či obchodníkům v Jihlavě a odtud se může odvíjet i osud a účel dvorních přístaveb tohoto domu.
Podle kupní smlouvy ze dne 30. září 1866 se majitelem stal Ferdinand Lang a jeho žena Marie, což dokládají v jihlavském archivu uložené gruntovní knihy. Celá nemovitost ho tehdy stála 12.900 zlatých. A není divu, dům stojí dodnes na jedné z největších parcel v této ulici a byl rovněž domem sladovnickým.
Co je ale nadmíru důležité a týká se stavebně historického vývoje domu, je jeho zásadní přestavba v letech 1867 - 1870 realisovaná podle plánů jihlavských stavitelů Franze a Mathese Langových. Došlo k výstavbě druhého poschodí a současně tehdy dům získal dnešní venkovní fasádu. Uvnitř potom pokračovaly další stavební úpravy. V roce 1911, kdy byl tento dům ve vlastnictví rodiny Rolandových, bylo podle plánů Gustava Langa vybudováno schodiště a ve dvoře žumpa.
V letech 1937 a 1940 se opět v domě č. 24 uplatnil stavitel Gottfried Miksche, a to zvláště přestavbou vyhořelého dvorního traktu, před kterým byla v roce 2002 nalezena náhrobní deska.
Ta se zde ocitla patrně díky povolání majitele domu z 19. století, Ferdinanda Langa, což se podařilo zjistit jihlavskému archiváři Ladislavu Vilímkovi. Lang byl totiž Pflasterer - česky dlaždič. Na zahradě domu Matky Boží 24 byla kdysi jeho kamenická dílna a sem byly sváženy náhrobky ze zrušeného hřbitova u kostela sv. Ducha, aby potom sloužily v kamenictví jako polotovary. Po rozřezání, rozlámání a dalším opracování se přeměnily na dlaždice, obklady a další...
Ladislav VILÍMEK


Z jihlavských letopisů:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Z jihlavských archivů...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)