Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
16.10.: Telčští památkáři se připojují k Mezinárodnímu dni archeologie; pořádají přednášku o archeologii na Vysočině

16.10.: Rodové sídlo pánů z Kunštátu a Přibyslav

16.10.: Přednáška s titulem Letenku do vesmíru prosím, aneb kdy se vydáme na dovolenou na Měsíc? v jihlavském muzeu

16.10.: Ohlédnutí za proběhlými parlamentními volbami

15.10.: Z policejního deníku: muž ukradl čtyřkolku a hned ji prodal; krádež smrkové kulatiny; nález protiletadlového tříštivého náboje

15.10.: Vojenská policie hledá svědky tragické dopravní nehody v Pelhřimově

15.10.: Město Jihlava najalo na drobné opravy chodníků a silnic dva údržbáře

15.10.: Filmový klub v Jihlavě uvede dokument Každá minuta života; čtyřletý Mišo je rodiči trénován a vychováván v duchu tzv. Kamevédy

14.10.: Z policejního deníku: muž napadal manželku, na souseda vzal sekeru; hledaný muž skončil ve vězení; muž si objednal boty, nemá nic

14.10.: V nemocničním parku v Třebíči bylo vysazeno 23 buků a javorů

14.10.: V jihlavské zoologické zahradě se narodila dvě mláďata dikobrazů srstnatonosých

14.10.: Urologie v nemocnici v Třebíči vyšetřuje přístroji nové generace

14.10.: Strážníci v Jihlavě zadrželi celostátně hledaného muže

14.10.: Polytechnika v Jihlavě přivítala nové studenty premiérově ve výukovém centru

14.10.: Pohřešovanou matku s miminkem policisté našli na Děčínsku, jsou v pořádku

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Glosy Iglau.cz:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Sdílet článek
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
image-1
Nikde ta nechutná dnešní sterilita s klimatisacemi a páchnoucí "voňavou" chemií, kdepak. Na každém stole jen přetékající popelníky, plné klávesnice nejdříve Consulů, pak "dvaosmšestek", popela a vylitého kafe; neopakovatelná vůně těch starých dřevěných pořadačů a ohlazených stolů pamatujících ještě 40. léta. A do nočních hodin hřející žluté teplé světlo obyčejných žárovek v lampách na stolech, paprsků klopotně prorážejících hustou mlhu, nezbytný to produkt hektického duševního nasazení.
Když se řekne "noviny, redakce, žurnalistika", je to přesně toto prostředí. Stejně tak, jako když řeknu slova politik, sekretariát či schůze.
Dnes?
Sterilní redakční "pitevny", kde pod modrým svitem jedovatých diod vysedávají po celé dny pobledlé absolventky humanistických pavěd, jimž pohonnou hmotou jsou čaje a zhusta i jedna technická plodina, z níž naši ještě předci dělali provazy. A naprosto stejně tak vypadají sekretariáty stran, jejich schůze, kongresy, sjezdy.
Ostatně i proto se nic dnes už nedá přečíst, aniž by tam člověk nenašel nejméně pět věcných, stylistických a pravopisných chyb. V takovém prostředí už totiž asi nemůže vzniknout nic, kromě povinného denního pensa halabala splácaných řádků. A totéž platí o politice: Prázdnota, faleš, kýč, neumětelství.
Díky Bohu ale dodnes existuje pár výjimek. A jsem rád, že ten jeden vzácný exemplář již dnes skoro vyhynulého našeho druhu, bude v politice vidět i nadále!
Leo ŠVANČARA
Sdílet článek na Facebooku


Starší glosy Lea Švančary:
Dnes je sobota 16. říjen
(3. říjen kalendáře iuliánského)
• 2021 rok křesťanského letopočtu
• 7510 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 16. 10.:
Posvěcení metropolitního chrámu sv. Václava v Olomouci Sv. Hedviky, vdovy, vévodkyně a patronky Slezka
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 3. 10. (16. 10.):

  :


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: