Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
29.3.: Vodní svět v táborské zoo se rozrostl o pět čírek sibiřských, jinde než v Táboře je neuvidíte

29.3.: Koulení vajec, závody koledníků s výslužkami, je oblíbená hra na Polensku

29.3.: Jarní blokové čištění ulic v Jihlavě začne v úterý 2. dubna

28.3.: Žena za volant nesmí, přesto stále řídí, opakovaně odmítá test na drogy. Jen v březnu ji policisté zastavili čtyřikrát

28.3.: Zámek ve Velkém Meziříčí se o Velikonocích zahalí do květinového hávu

28.3.: Zastřelit chráněného medvěda je neospravedlnitelné. Slováci nyní navíc chystají ústavní zákon umožňující hromadné vraždění těchto ohrožených zvířat

28.3.: Z policejního deníku: nález granátu a nábojů; zloděj si odnesl kolo za dvacet tisíc

28.3.: Josef Patočka z Jihlavy oslavil sté narozeniny

27.3.: Z policejního deníku: zloděj si odnesl nářadí; za volantem bez řidičáku

27.3.: Staročeské Velikonoce na Michalově statku nabídnou nahlédnutí do časů před zrušením poddanství v Čechách

27.3.: Na operačních sálech v jihlavské nemocnici využívají anesteziologové nové přístroje

27.3.: Kriminalisté dopadli další distributory pervitinu

27.3.: Historii Velkého Meziříčí pomohou dětem poznávat muzejní programy

26.3.: Řidič Audi od nehody, která se stala u Šimanova, ujel. Policisté hledají svědky

26.3.: Z policejního deníku: vandal poškodil auta; při střetu osobního auta a náklaďáku utrpěli zranění čtyři lidé

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Glosy Iglau.cz:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Tys to dopracoval, kněže Halíku!
Sdílet článek
Netušil jsem, že projev Václava Klause na slavnosti sv. Václava ve Staré Boleslavi vyvolá takové reakce. Nu, ale jak je v přízemním Česku zvykem, stalo se...
Kromě obvyklého rituálního povyku socialistů se ale tentokrát přidal se svojí troškou do mlýna i Tomáš Halík, a to velmi ostře a neomaleně (přičemž není bez zajímavosti, že tuto jeho reakci zveřejnilo Rudé Právo, alias Novinky.cz).
„Naše církev se opravdu musí rozhodnout, zda bude v duchu austrokatolicismu okuřovat panovníka, který se jí snaží populisticky vlichotit, anebo zda v duchu prorocké tradice bude umět říci lidem typu Václava Klause své statečné NE, byť by tím riskovala ztrátu různých výhod a politických podpor,“ prohlásil doslova Halík.
Když jsem tato slova přečetl poprvé, nevěřil jsem vlastním očím. Katolický kněz chce říkat NE obsahu Klausova "svatováclavského" projevu? A co tak pro Halíka nesnesitelného Klaus vlastně řekl?
Vadí snad Halíkovi Klausovo vyjádření, že svatováclavská idea "je jedním z konstitutivních prvků naší státnosti"? Že je a byla "vždy autentickou součástí našeho vnímání sebe sama i kontextu, v němž žijeme"? Nebo další presidentova slova o tom, že "o svatováclavskou legendu jsme se opírali, na ni jsme navazovali, byla a je pro nás inspirací mělo by tomu tak být i v budoucnu."?
Nebo snad knězi vadí Klausova obrana tradiční rodiny před státem registrovanými homosexuály, tedy presidentova slova o tom, že "tradiční rodina, základní jednotka každého dalšího celku lidského uspořádání, odvěké prostředí pro vztah muže a ženy, pro výchovu nových generací, ale i pro samozřejmou mezigenerační pomoc a solidaritu, je vystavována stále ostřejším útokům módních postojů, které pro vybrané skupiny velmi nevybíravými způsoby vyžadují nejrůznější, v minulosti nikdy neexistující privilegia"???
Možná Halíkovi, vysvěceném v ritu římskokatolické církve, a tedy pod věčným slibem poslušnosti biskupům a římskému papeži na Klausově projevu vadí upozornění, že Halíkův nejvyšší představený, tedy "papež Benedikt XVI. je za mnohé své tolik potřebné konzervativní postoje terčem nevybíravých útoků."?
Má toto vše být snad pro Halíka překonaná veteš, proti jejímž hlasatalům mají biskupové bojovat?
Ne!
Halíkovi totiž zřejmě a evidentně vadí nejvíce tato slova z Klausova projevu: "Při pohledu kolem sebe vidíme, že 'pokrokáři' všeho druhu vedou soustavný a stále nezakrytější útok na naše tradiční společenské hodnoty a ctnosti. Vlastenectví je vydáváno za šovinismus. Demokratický stát za překonanou instituci, která má být obětována ve prospěch nadstátních uskupení, která nikdy nemohou získat demokratickou legitimitu. Přirozeně strukturovaná národní společenství se svými hlubokými tradicemi, duchovními a kulturními hodnotami, vycházejícími ze staletých zkušeností a z životů mnoha předchozích generací, jsou erodována politickým tlakem na přijetí multikulturalismu jako oficiálně naordinované ideologie. Vše přirozené, a proto dosud většinově spontánně přijímané, je vydáváno za překonané a málo zajímavé. Vše tradiční a konservativní je vydáváno za zastaralé a nemoderní, je zesměšňováno a je vylučováno ze společenského dialogu!"
Čímž Tomáš Halík dokázal, kde skutečně stojí. V jedné řadě s multikulturalisty, ničícími záměrně krok za krokem křesťanskou evropskou civilisaci. V jednom šiku s modernisty a ekumeny, kteří ve jménu "smazání rozdílů" v křesťanských chrámech konají démonické rituály. Ve společenství s neúprosnými bořiteli staletých hodnot, s levicovými proroky "rovnosti a bratrství", s pokrokáři, jejichž světem je svět bez Boha!
To jsi to po čtvrt století dopracoval, kněže Halíku!
Leo ŠVANČARA
Sdílet článek na Facebooku


Kdo má mít v politice slovo? Zastupitelé nebo jejich politická strana?
Sdílet článek
Starý spor o to, kdo má mít "poslední slovo" v kalném rybníku české politiky, se opět vynořil na světlo Boží. Stalo se tak díky pondělnímu sněmu ODS v Jihlavě, kdy ve vedení ódeesky ve městě nezůstal kámen na kameni.
"Zastupitele nemůže rada úkolovat! To snad nemyslíte vážně?" zaznívalo od některých zastupitelů v ostré, skoro dvouhodinové, diskusi před volbou předsedy a místní rady.
"Naopak, myslíme to vážně!" odpovídali kandidáti do místní rady, včetně mne.
A jejich zdůvodnění bylo jednoduché a prosté: V poměrném volebním systému, který je použit v českých podmínkách, nemá volič jinou možnost, než se před rozhodnutím, komu odevzdá ve volbách svůj hlas, orientovat podle programu a image politických stran. A strany jsou poté povinny po celé volební období voliči zaručit, že nebudou měnit svoje vlastní postoje za pochodu s poukazem na "osobní svobodu zastupitelů", kteří si přece mohou dělat co uznají za vhodné.
Jinými slovy - je to totéž, jako kdyby si člověk koupil v krabici zabalený vysavač a po rozbalení by zjistil, že vlastně koupil akvárium. Přičemž při reklamaci by mu prodavač s úsměvem řekl, že osobní svoboda výrobce a uvážení, co nakonec dá do zákazníkovi krabice, je plně na něm a je nedotknutelná!
To, že nakonec sněm možná převratně zvolil lidi, kteří zastávali skoro výhradně tento názor, se samozřejmě zastupitelům, včetně primátora, líbit nemusí. Nicméně touto volbou - navíc s vysokým mandátem počtu odevzdaných hlasů - členové jihlavské ODS řekli jasné slovo: "Zastupitelé jsou vyslanci našich rukou a našich hlasů. A mají dělat JEN a JEDINĚ to, co po nich požaduje strana, jejíž dres oblékli před volbami a díky které jsou nyní dočasně v zastupitelstvu!".
Leo ŠVANČARA
Sdílet článek na Facebooku


Starší glosy Lea Švančary:
Dnes je sobota 30. březen
(17. březen kalendáře iuliánského)
• 2024 rok křesťanského letopočtu
• 7513 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 30. 3.:
Úterý Svatého týdne
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 17. 3. (30. 3.):

  :


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: