Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
21.7.: U Jabloňova hořel osobní vůz, škoda se vyšplhala na 15 tisíc korun

21.7.: U Dubovic se v sobotu odpoledne střetla dvě osobní auta, nehoda si vyžádala zranění

21.7.: Tři jednotky hasičů likvidovaly požár obilného pole u Heřmanic na Havlíčkobrodsku

21.7.: Sázavafest ve Světlé nad Sázavou proběhne ve dnech 25. - 27. července

21.7.: Při požáru harvestoru v lese u Nových Syrovic vznikla škoda ve výši 15 milionů korun

21.7.: Představení Pod tou skálou... aneb stan sem, stan tam na Staré plovárně v Jihlavě

21.7.: O Cenu NPÚ Patrimonium pro futuro bojuje bývalá fara v Křeči na Pelhřimovsku

21.7.: Nabídky práce ve školství v Třebíči jsou on-line

21.7.: Dva utonulí a jeden vážně zraněný na jihu Čech; nepodceňujte rizika spojená s koupáním

20.7.: V Hodicích na Jihlavsku v neděli slavnostně otevřou Obecní dům

20.7.: Termín svatby i vítání občánků v Třebíči si lidé mohou zařídit on-line

20.7.: Svobodna třicítka je na facebooku!

20.7.: Při vážné dopravní nehodě na Pelhřimovsku se zranili čtyři lidé

20.7.: Na Havlíčkobrodsku havaroval v pátek dopoledne řidič s osobním vozidlem

20.7.: Meteorologové vydali varování před silnými bouřkami, které hrozí dnes večer

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Dvojitá pomsta pana domácího

Bedřichovák v zeleném, aneb pomsta svobodníkova a předpisů nedbalý kocour…

21. června: Vzpomínka na Bosého Laca

8) Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

7) Zloděj od svatého Jana…

6) Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

5) Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

4) Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

3) Atentát na Vladimíra Iljiče v Kollárově škole

2) Kalamita na lince A

1) Děda, jehož se Husák bál

Dřevěné mlýny, Bedřichov

Jihlava a Vysočina, genius loci (doc. Jiří Bednář):

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Věčné světlo vzpomínek
V tajuplném úbočí řídce zalesněného svahu - je dnes La Saletta poutním místem ve francouzských Alpách blízko překrásného Grenoblu, kde se podle dávné, však stále živoucí lidové tradice - zjevila 19. září 1846 dvěma malým pasáčkům krav Melanii Calvatové a drobnému Maximinovi - podivuhodným světlem obestřená plačící Panna Maria... Vyvoleným dětem oznámila, že lidstvo čekají velké katastrofy, pokud nebude znovu poslušno Božích přikázání...
"Lasalettské mariánské proroctví" (léon Bloy) a lasalettské zjevení pronikalo inspirující duchovní velikostí náboženského kultu generaci katolických básníků - byli ovlivňovaní kouzlem osobnosti a cituplným monumentem katolické víry staroříšského vydavatele Josefa Floriana (1873 - 1941) . I když zázračné mariánské zjevení nedosáhlo světového věhlasu jako tomu bylo v mariánském zjevení v jihofrancouzských Lourdech nebo v portugalské Fatimě: "podivuhodnost La Salette - Pulchra ut luna, electa ut sol...": "Krásná jak Luna, čistá jak žhnoucí Slunce" (MUDr. J. Svítil-Karník) - inspirovala před padesáti lety básnického génia Jana Zahradníčka (1905 - 1960) k napsání básnické skladby LA SALETTA.
Zahradníčkův monument této básnické skladby je rozvržen do šesti zpěvů: ve zpěvu prvním je v časovou a prostorovou dimenzi včleněna dvojice dětí, jimž se zjeví Panna Maria se svým sdělením. ("Léto od nás odcházelo tak jak dosud žádné léto / stmívalo se, růže šly spát, děti se s pláčem / probouzely...") - tak modeluje básnický duch Zahradníčkův duchovní horizont celé básnické skladby... Jestliže je LA SALETTA, využívající zjevení Panny Marie - obžalobou a zároveň varováním, že se blíží "apokalyptický okamžik" (J. Deml) , kdy láska Marie Panny "už nemůže držet / Rameno trestající" (J. Zahradníček) - pak Zahradníčkova skladba ZNAMENÍ MOCI je naléhavým a dramatickým stupňováním tohoto okamžiku... Básník Jan Zahradníček je svědek, který protrpěnou sílou básnické vize jasnozřivě zaznamenává: "A v této chvíli / já se děsil / co se stalo s člověkem / co se stalo s jeho tváří..."
Tvůrčí vzepětí Zahradníčkova duchovního a básnického života - bylo vždy mnohonásobeno až v dnešek nedostižnými jeho překlady z díla rakouského lyrika Georga Trakla (1887 - 1914) , z monumentu lidského utrpení německého básníka doby klasicko-romantické F. Hölderlina (1770 - 1843) a z vrcholné tvorby německy píšícího pražského rodáka R.M.Rilka (1875 - 1926) .
Důkazem životnosti dávného výroku Jakuba Demla "podivuhodnosti v osudu básnické skladby" - bylo jednání zahraničního sympozia o "psychoanalýze v umění, poezii a arterapii" (Vídeň - září 1996) , v jehož průběhu bylo více než vzpomínáno, že Hölderlinova poezie, za autorova života a po celé 19. století nedoceněná, se stala předmětem mimořádné pozornosti na počátku 20. století... Jeho verše psané za prvních příznaků duševní choroby (1802 - 1804) předjaly svými temnými obrazy "alogismus poezie po 2. světové válce..." (Prof. Sigmund Freud) . "Pojď! bylo to jako sen, krvácející křídla / Se už zahojila, omládla naděje. / Ještě zbývá mnoho velkého nalézt, kdo tolik miloval..." - překládá Zahradníčkův tvůrčí monument jeho básnického ducha Hölderlina, jehož dílo působilo silně i v českém kontextu (a to nejen na halasovskou linii české lyriky a katolickou poezii...)
Zahradníčkovo "nové pojetí času" v básnické skladbě LA SALETTA: na jedné straně "božská chvíle" lásky rušící a znovuzakládající čas - na straně druhé "vědomí pomíjivosti" ohrožení lásky... - zaujalo překladatelské, hudební i výtvarně tvůrčí osobnosti. Naplňoval se dávně jasnozřivý Šaldův výrok z archetypálních úvah jeho génia: "Zahradníček vyrůstá vůčihledě. Je to veliký kouzelník verše, harmonizátor a modulátor po Březinovi největší, kterého máme. Je to v podstatě tragický extatik jako Březina..." (Šaldův zápisník VI., 1933 - 1934, s. 26 - 30) .
Dnes je stále tajemstvím obestřená LA SALETTA místem duchovních cest a zastavení (její památnost zpřítomňuje až magicky prozářenou stráň francouzských Alp...) Dávné duchovní přátelství a korespondence s obdivovaným autorem básnické skladby LA SALETTA Janem Zahradníčkem - dodnes připomíná památka tvůrce katolické poezie rodného Horácka MUDr. J. Svítila-Karníka (1870 - 1958) : na svých cestách Evropou navštívil jako mladný novoměstský lékař místo lasalettského mariánského zjevení... Celoživotní vzpomínky rozděloval o řadu let později s dr. Bohdanem Chudobou (1909 - 1982) a katolickým spisovatelem Janem Čepem (1902 - 1974) , kteří v době po roce 1948 emigrovali a místa lasalettského mariánského proroctví opět navštívili... Věrnost duchovního přátelství i korespondence s nimi je dodnes tklivým svědectvím nedostižných rozměrů jejich vyjímečných osobností...
Snad dodnes tkví v mysteriózním tajemství kytička vřesu, kterou z rodné krásy Horácka a Vysočiny položil mladý novoměstský lékař MUDr. J. Svítil-Karník v lasalettskou skalnatou půdu... Již jen ve vzpomínkách se opět připomene Zahradníčkův prorocký symbol "... barvy odlepené od věcí plují vzduchem jak rubáše / hledají mrtvého svého, vůně zůstaly stát / jak Marie před hrobem prázdným a otevřeným..."
Doc. Jiří BEDNÁŘ (autor působí v oboru psychologie - psychoanalysa a psychoterapie, literární psychologie a filosofie a je dlouholetým spolupracovníkem Regionalistu)


Genius loci...
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
doc. Jiří Bednář PhD....
Dnes je pondělí 22. červenec
(9. červenec kalendáře iuliánského)
• 2019 rok křesťanského letopočtu
• 7508 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 22. 7.:
Pondělí po neděli šesté po Svatém Duchu Sv. Maří Magdaleny, kajícnice
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 9. 7. (22. 7.):

  :


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: