Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
24.9.: Z policejního deníku: recidivista byl přistižen při krádeži; agresivní opilec skončil na záchytce

24.9.: Vznešenost zavazuje

24.9.: Krojová pouť ve Žďáře nad Sázavou se bude konat o svátku svatého Václava

24.9.: Duchovní koncert v podání souboru Musica animata v chrámu svaté Markéty v Jaroměřicích nad Rokytnou

23.9.: Ze zámku ve Velkém Meziříčí: Císařské manévry

23.9.: V jihlavském Domě Gustava Mahlera představí svoji tvorbu slovenský výtvarník Peter Šabo

23.9.: V jihlavské zoologické zahradě se narodilo mládě lenochoda dvouprstého

22.9.: Z policejního deníku: zloděj si odnesl polystyrén

22.9.: Táborská princezna Líla se dokáže pěkně rozohnit

22.9.: Technici v Jaderné elektrárně Dukovany právě montují náhradní díl vyrobený 3D tiskem

22.9.: Pozor na podvodníky, kteří se vydávají za pracovníky peněžních ústavů! Nevěřte neznámým lidem, kteří vás straší napadením účtu

22.9.: Nová příležitost pro žáky devátých tříd. V Pelhřimově připravují zavedení oboru Praktická sestra

22.9.: Kriminalisté dopadli muže, který vyráběl a distribuoval pervitin

21.9.: Z policejního deníku: do aut v Telči se vloupal neznámý zloděj; muž dluží na alimentech 130 tisíc

21.9.: Svatý Václav s družinou zakončí v Telči letní sezonu

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Jihlavské letopisy Ladislava Vilímka:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Sdílet tento článek L. Vílímka...
Vydáno 30.6.2008
Jak se opravoval kostel u minoritů aneb Hledání minulosti pod nánosy prachu
Významné osobnosti
Roku 1822 bylo spojeno sedm minoritských klášterů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v jednu provincii. Ta se pak rozdělila podle jednotlivých zemí na tři kustódie. Jedním z významných provinciálů, v pořadí čtvrtým od nového uspořádní provincií, byl jihlavský rodák P. Florentius Queis. Dodejme, že pro uvedený úřad byl zvolen dokonce čtyřikrát po sobě.
Narodil se v Jihlavě dne 23. dubna 1825 v rodině soukenického mistra Ferdinanda Queise (*1786) a jeho ženy Johanny (*1790). Při křtu ve farním kostele sv. Jakuba Většího v Jihlavě dostal jméno Adalbert. Byl nejstarším dítětem a měl ještě dva mladší sourozence. Bratra Franze (*1828) a sestru Marii (*1836). Rodina vlastnila podle adresáře z roku 1800 dva domy. Oba v ulici Böhmer Gasse, dnes Brněnská, a to čp. 115 a 119. V dalších letech ještě přikoupila sousední dům čp. 116. Po přečíslování domů v roce 1813 se jednalo o čp. 142, 143 a 146. Téhož roku pak zakoupili ještě další obytný dům a to v ulici Untere Fleischhackergasse čp. 188, což je dnešní ulice Čajkovského. V roce 1822 si ponechal Ferdinand pouze domy čp. 146 a 188, další dům čp. 143 předal bratru Franzovi a čp. 142 obdržel bratr Anton, všichni soukeníci. Podle některých pramenů se psali Qweis či Qweiss, ale na domovských listech mají uvedeno Queis. Nejdéle v Jihlavě zůstala rodina soukeníka Martina Queise, který od roku 1826 až do poloviny 19. století bydlel v Brněnské ulici v domě čp. 146. Pak se příslušníci tohoto početného rodu postupně z Jihlavy odstěhovali a většina našla nový domov ve Vídni.
Pokud jde o Adalberta, později minoritu P. Florentiuse Oueise, uvádí se na jednom z úředních listů. že byl novicem, potom duchovním v Brně a následně tamním klerikem a kvardiánem u minoritů. V pamětní knize uložené v jihlavském minoritském klášteře můžeme pak číst, že byl exprovinciálem, otcem a seniorem provincie, hlavním vizitátorem a komisařem Kongregace sester III. řádu sv. Františka. Zemřel ve věku nedožitých sedmdesáti let dne 1. prosince 1894 a byl pohřben v Opavě.
- konec seriálu -
Ladislav VILÍMEK


Z jihlavských letopisů:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Z jihlavských archivů...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)