Homeopatický eshop:

  Nehody, krimi:

Jihlava - nehody, krimi, policie, hasiči... Jihlava - doprava

  Dopravní informace:

  Další zprávy z Jihlavy:

Jihlava - náměstí...

  Kultura v Jihlavě:

Jihlava - kultura...

  Jihlava - Revue:

Jihlavské letopisy Ladislava Vilímka:

R E K L A M A :
Sháníte kapelu na večírek či společenskou nebo firemní akci?
Country kapela Znamení zahraje na Vaší firemní akci, obecní slavnosti, countrybále, svatbě i při jiných slavnostních příležitostech.
Informace na telefonu 774 446 476

Zn.: Profesionální úroveň


Sdílet tento článek L. Vílímka...
Vydáno 21.12.2009
Předvánoční...
San Diego. Ráno 19. prosince 2009. Teplota předvánoční. Je 21 stupňů Celsia nad nulou. Jedeme do zdejšího Starého Města. Rozhodně ne tak fousatého, jako je to naše v Praze. Zdejší baráčky a domy pamatují tak polovinu 19. stoleti. Stejně jako zdejší starý hřbitůvek. Býval větší, ale nakonec musel ustoupit modernímu rozvoji velkoměsta. Část hřbitova ustoupila betonovému chodníku a asfaltové komunikaci. Něco me uspokojilo. Stavbaři zabudovali na místech zrušených hrobů mosazné destičky. Sic se po nich chodí a jezdí, ale není to tak úplně bezohledné.
Při vstupu je informační tabule s několika starými fotografiemi ze zdejšího archivu. Pár domečků, holé pláně, na pozadí caprčím porostlé kopce a malý obdélníček obehnaný kamennou zídkou. Uprostřed dřevěné, bíle natřené křížky, obehnané bíle natřeným dřevěným látkovým plůtkem. Někde nahrobní desky z bíleho mramoru. Hned se pozná, kdo byl něco a kdo nic. Pro všechny ale čekala stejně hluboka díra v zemi. V prach jsi a v prach se obrátíš. Bez ohledu na prachy na bankovních kontech. Takový byl a takový stále zůstává původní starý hřbitůve. Ale něco jej přece jen od jiných hřbitovů odlišuje. Vůně z vedle stojící mexické restaurace. Lahodná, sytá, pálivá. To se vám to odpočívá, nebožtíci. Jiní musí až do soudného dne cuchat trávu a spadané listí...
Staré San Diego. Kde je mu konec. Všude samá ulice. Samá parkoviště. Auák vedle auáku. Chodníky poloprázdné. Na jedné křižovatce jsme potkali bezdomovkyni s vozíčkem. Celý svuj majetek měla pěkně vyrovnaný a tlačila jej před sebou. Popřáli jsme si dobrého jitra, jak jinak. Usmála se. Měla krásné bezelstné oči. Trošku víc zapadlé. Jakoby se nechtěla smířit se svým osudem. Nechtěla zapadnout. Nechtěla jen tak civět někde v ústraní. Jela si hlavním bulvárem a v očích se jí blýskalo modré nebe plné slunce. Leckterý unuděný břichatec brindající si kafe na triko v zahrádce před kavárnou jí může závidět. Ten by ten svůj majetek neutáhl ani s párem koní. A až přijde čas, potáhne ho pár koní ke stejné jámě. Zatracená Amerika. Nadutá, lhostejná, přežraná. A o kus dál se placající ode zdi ke zdi...
Před supermarketem naše hostitelka potkala starou černošku. Snad pozorovala ten předvánoční rej na parkovišti, kdo ví. A když naše hostitelka vystupovala z auta, jejich pohledy se potkaly. Padly si z oka do oka. A pak přišel úsměv. Docela obyčejný, jaký se na tváři objevuje po ránu. Krátký. Černá tvář ženy se rozjasnila a řekla: Takhle se na mě ještě nikdo neusmál, udělala jste mi velikou radost. Jedna věta stačila. Najednou bylo co povídat. Cukrovka tady v Americe také nechodí po horách, ale po lidech. Starou paní čekala operace. Odumíraly jí prsty na nohou. A navíc bylo cítit, že ji sužuje hlad. Naše hostitelka zaskočila do marketu a koupila tam kupon na výběr zboží v hodnotě 20$. Stačila jej předat a ještě rychle ujet. Ono se z několika málo slz začalo rodit slzavé údolí. A tak mě zase napadá. Zatracená Amerika. Jeden neví co sežrat teď a co potom a jiný prostě neví, kdy se nají...
Staré San Diego. Nové San Diego. Všechno to v tom předvánočním shonu splývá. Jedni nakupují jako o závod celé hromady pitomůstek, které potom vynášejí po Vánocích do kontejneru pro separovaný odpad, aby se z nich pro příští Vánoce zase vyrobily stejné a nebo ještě blbější pitomůstky. Jiní nemají k vyhazování nic. Ani dneska. Ani pozítří. A dost možná ani za rok... A mi nezbývá, než vám popřát krásný předvánoční čas. A pokud můžete, a chcete, rozdávejte alespoň radostné pohledy.
Ladislav VILÍMEK

poslední názory v diskusi k tomuto článku:
8.9. 2013 (04:26) TRTPgpBpK : より:I have realized some imtanport things through your blog post. One other stuff I would like to mention is that there are various games out there designed specifically for toddler age children. They include things like pattern acknowledgement, colors, creatures, and shapes. These usually focus on familiarization as opposed to memorization. This makes children and kids engaged without feeling like they are studying. Thanks for posting CRUiZ | WEBe3ƒže3‚ace3‚b8e3ƒb3 e6a8aae6b5œe3‚afe3ƒabe3ƒbce3‚ba e6œ9de5€‰e6‘‚e5b1•e3€81e4b8–e7•Œe3‚’e5œa7e5€’e381™e3‚‹e2€œe3‚a2e3ƒ90e3ƒb3e3‚aee3ƒa3e3ƒabe3ƒ‰e5b0‘e5a5b3e2€9d.
3.

další příspěvky v diskusi >>

Z jihlavských letopisů:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Z jihlavských archivů...")

26. leden 2013Glosa
(Leo Švančara)
Dneškem jsme legalisovali nacikomunismus
Před 14 dny bych považoval volbu Zemana za presidenta za poměrně neutrální, až snad tu lepší možnost... A v těch 14 dnech neuvěřitelné kampaně jsme dostali jakoby zázrakem z Nebes ještě jednu šanci - a nejspíše v naší generaci tu poslední.
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)
Kácení v Jihlavě
- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)