Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
30.11.: Z policejního deníku: krádež v hudební zkušebně; nález munice či opilí řidiči, kteří bourali

30.11.: Výstava Barbora Šimková, Andreas Gajdošík: Nejlepší z možných výzkumů v jihlavské galerii bude zahájena on-line

30.11.: Vánoční stromeček na jihlavském náměstí svítí, lidé se mohou těšit na ozdobenou radnici, ledovou sochu i stánky

30.11.: Táborská zoologická zahrada otevře pro veřejnost už tento víkend

30.11.: Na muže v lese u Karasína spadl strom, na pomoc mu letěl vrtulník

30.11.: Městská knihovna v Jihlavě otevřela výdejní okénko; ve čtvrtek bude již otevřena

30.11.: Meteorologové v části Vysočiny a Jihomoravského kraje varují před mrznoucí mlhou

30.11.: Lidé v Třebíči mohou přispívat do pokladničky, zastupitelé se zváží a přidají deset korun za každé kilo své váhy

30.11.: Kniha Pověsti z Velkomeziříčska se věnuje strašidlu u Netínského rybníka, bílé paní či zázračné studánce

29.11.: Z policejního deníku: vloupání do domu, recidivista při krádeži přistižen, nález munice či opilý cyklista

29.11.: V domácnostech lidé zapalují adventní věnce; opatrnosti s otevřeným ohněm není nikdy nazbyt

29.11.: Novoměstská Horácká galerie představuje osobnost architekta Bedřicha Rozehnala

29.11.: Muzejní výdejní okénko v Třebíči nabízí výtvarná díla Svatopluka Máchala

28.11.: Ve Světlé nad Sázavou mohou se mohou lidé po celý advent procházet osvětleným městem

28.11.: V kapličce v Petrovicích u Třebíče si mohou lidé o adventních víkendech prohlédnout vyřezávaný betlém

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Netopýr v trolejbusu…

Jak děda František na přímluvu křtinské Panny Marie vstal z mrtvých…

Jihlavské letopisy Ladislava Vilímka:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Sdílet tento článek L. Vílímka...
Vydáno 31.10.2009
Doma je doma
Rytíř Roland je opět na svém místě. Před hospodou ve Stonařově. Kdo ví čím to je, že právě česká hospoda se stala Rolandovým domovem nejen ve Stonařově, ale také ve Štokách. Snad je to proto, že hospoda byla tím pravým místem, kde se kuly pikle, kdo že vlastně má nárok na držení této sochy. A přitom se úplně zapomnělo, že původním místem Rolandova pobytu byla Vyskytná nad Jihlavou, dříve nazývané Německou Vyskytnou.
Tady se o německé tradice vždycky pečovalo a kronikář Siegl dokonce v kronice tvrdil, že tady sídlily germnánské kmeny od nepaměti. Budiž, nechme kronikáře odpočívat v pokoji a věnujme se raději příchodu rytíře Rolanda do Stonařova. Přišel v pravý čas na na pravé místo.
Stonařov vstoupil oběma nohama do Evropské unie, aniž by vyčkal podpisu pana presidenta na Lisabonské smlouvě včetně dodatku, který leckomu vadí, ale Rolandovi je úpně lhostejný, což mě potěšilo.
Jedno je jisté. Stonařovský Roland zhotovený českým sochařem Petrem Šindlerem je bodrý chlapec. Ten údajně původní, který trčí ve zdi hospody ve Štokách, to je přitroublý hromotluk. Ale budiž, je původní. I když jeho hlava, kterou prý Stonařovští ukradli, byla zhotovena později a není vyloučeno, že sochařem, který se předtím řádně posilnil u zdejšího šenku.
Inu, české ručičky dokážou z kamene zázrak. A tak slovo dalo slovo a já jsem si dovolil požádat pana sochaře o zhotovení ještě jedné Rolandovy kamenné postavičky, která by byla umístěna na původním historickém místě ve Vyskytné nad Jihlavou. A kde ? O místu bych věděl. Ve Vyskytné se právě dokončuje výstavba nového kulturního zařízení, kde nebude chybět pravá česká venkovská hospoda. A právě to je to pravé místo. U hospody. U české hospody. A ta by se mohla jmenovat U Rolanda. Nebo jinak?
Na třech místech by tak stály sochy Rolanda, patrona dobrého a poctivého podnikání. Podobně jako tři kapličky zasvěcené Svaté Trojici v Pístově, Hosově a Horním Kosově tvoří tak zvaný Božský trojúhelník, mohly by tři Rolandovy sochy tvořit trojúhelník dobrého obchodování, do něhož by připadlo i hlavní město kraje Vysočina, Jihlava. A tak by se mohlo stát, že vedle diplomů pro vzorné živnostníky našeho kraje už by se mohly slavnostně předávat tři Rolandovy sošky, bronzová, stříbrná a zlatá. A tu zlatou, díky náhodě či osudu, obdržel letos
právě cukrářský mistr z Vyskytné.
Státní svátek 28.října tak proběhl ve Stonařově vskutku slavnostně. Nechyběly projevy, oslavné básně, posvěcení sochy a smažené občerstvení včetně českého piva. Blýskaly fotoaparáty, řinčely zbraně skupiny historického šermu Vyděděnci a 150 nadšených diváků pleskalo jak na májových manifestacích. Odjížděl jsem ze Stonařova s přesvědčením, že Evropa a Evropská unie má Stonařovu co závidět.
Ladislav VILÍMEK


Z jihlavských letopisů:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Z jihlavských archivů...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)