Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
25.9.: Začíná výměna paliva v druhém bloku Dukovan, odstávka potrvá do poloviny listopadu

25.9.: Z policejního deníku: recidivista sebral mobil či muž, který téměř rok neplatí alimenty na ročního syna

25.9.: Veřejná beseda o revitalizaci starších jihlavských sídlišť

25.9.: Policie na Vysočině se rozroste o padesát policistů

25.9.: Nová publikace přiblíží historii starého hřbitova v Nové Cerekvi

24.9.: Z policejního deníku: krádež elektrokol; hledaná žena putovala do vězení; opilá řidička otočila auto na střechu

24.9.: Vyrážíte na houby? Nepřeceňujte své síly, radí záchranáři

24.9.: V Pelhřimově byla vystavena největší skleněná plastika na světě

24.9.: Pod třebíčským náměstím archeologové našli například středověký poutní odznak, hrací kostku či minci krále Václava II.

24.9.: Okříšky zakoupily nové vratné kelímky na nápoje s kresbou Štěpána Mareše

24.9.: Kuchařka Z receptáře našich předků nabízí staré recepty z Vysočiny, jihu Čech a Moravy a Dolního Rakouska

24.9.: Jihlava spouští od úterý 29. září dobrovolnické centrum, zájemci se již mohou hlásit

24.9.: Jak vybrat elektrokolo a jak zvládnout jízdu bez úrazu?

23.9.: Z policejního deníku: nehoda u Velkého Beranova; auto se samo rozjelo; neznámý vandal poškrábal lak na autě

23.9.: Výstava Svět středověkých her získala Zlatého mamuta

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Netopýr v trolejbusu…

Jak děda František na přímluvu křtinské Panny Marie vstal z mrtvých…

Dvojitá pomsta pana domácího

Bedřichovák v zeleném, aneb pomsta svobodníkova a předpisů nedbalý kocour…

Vzpomínka na Bosého Laca

Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

Zloděj od svatého Jana…

Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

Jihlavské letopisy Ladislava Vilímka:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Sdílet tento článek L. Vílímka...
Vydáno 3.1.2013
Ohlédnutí za Golemem
Něco se člověku přihodí takřka denně. Třeba rozvázaná tkanička u boty. Něco jen občas. Na sporák postavím konvici s vodou, ale zapnu vedlejší plotýnku. Jsou ale příhody vzácné. Pozoruhodné. Náhodné, ale zůstanou ve vás navždy. To když uprostřed velkoměsta potkáte člověka, jehož jméno vás rázem uvrhne do dávné historie. Vnuk mě představil svému vzácnému příteli z archivu. Prezidentu spolku La Mesa Historical Society, panu Aaronu Landauovi. Že vám to jméno vůbec, ale vůbec nic neříká. To neříkejte. Hned vás o tom přesvědčím.
Kdo by neznal rabi Löwa. Pražského rabína z doby císaře Rudolfa II.(1552-1612). Kdo by neznal legendu o Golemovi. Hliněné monstrum obrovské síly, které císařův pekař ovládl a pro celou Prahu začal péci obzvláště vypečené rohlíčky a chléb. Tak to bylo ve filmu Jana Wericha, kde jsme si v závěru slibovali, že všichni všechno všechněm dáme, ale nedali ... Ta legenda ale končí jinak. Rabi Löw poručil Golemovi, aby si jednoho dne šel odpočinout na půdu Staronové synagogy a ve spánku jej proměnil v prach. Tak to učinil stvořitel Golema, rabi Löw, tak to činí Stvořitel tam kdesi nahoře dodnes. Jednou se i po nás zapráší. Ale mělo by po nás zůstat něco víc, než jen prach, nemám pravdu. Ale vraťme se ke Golemovi. Po jeho zničení rabi Löw navždy zakázal všemu svému lidu návštěvu půdy Staronové synagogy. A pozor, teď přijde ten zvláštní okamžik související s mým současným setkáním v San Diegu. V 18.století došlo k porušení Löwyho zákazu. Tehdejší vrchní pražský rabi Jecheskel Landau, zvaný také Noda bi Jehuda, nechal si zhotovit velký žebřík a vstoupil jako první na půdu Staronové synagogy, aby místo prozkoumal. Traduje se, že tam nepobyl dlouho a když slezl na zem, byl bledý, chvěl se po celém těle, nikomu se ani slůvkem nezmínil, co že tam viděl a opět zakázal vstup na půdu synagogy. A teď už jistě tušíte, že pan Aaron Landau, žijící toho času v San Diegu, je potomek rabi Landaua, pražského rabína. Rod pocházel z německého města Landau a odtud bylo nakonec odvozeno i jejich příjmení. Žel, tajemství půdy se ani další Landauovi potomci nedozvěděli a tak dnes víme, že když ve 20.století badatelé prozkoumali půdu Staronové synagogy, nenašli tam nic jiného, nežli prach ...
Moje krátké povídání by mohlo být u konce, kdybych nebyl obdržel od pana Landaua dárek. Židovský kalendář na letošní rok 5774. Zajímavé listování doprovázené obrázky židovských osobností a umělců. Dnes, kdy usedám a píšu o Golemovi, je právě středa odpoledne 2. ledna 2013 a podle židovského kalendáře je 20.Tevet 5774. Stránku doplňuje známý obrázek mladé italské dívky od židovského malíře Amedeo Modiglianiho (1884-1920), který zemřel 25.ledna 1920.
Ladislav VILÍMEK


Z jihlavských letopisů:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Z jihlavských archivů...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)