Katastrální území Vyskytná nad Jihlavou, mapa Taitsch Güsshibel, autor J.N. Krzaupal, mapa obsahuje celkem 43 pomístních názvů
Jediné zachované kutiště se nachází asi 300 metrů severně od vrcholku kopce U sv. Antonína. Celá uvedená lokalita je v současnosti zalesněna. Mapa z r. 1780 však registruje v těchto místech jenom sporadicky zalesněný prostor rozdělený na dlouhé úzké pásy polí směřujících od úpatí až na samý vrchol kopce, k bývalé důležité komunikaci mezi Jihlavou a Pelhřimovem, vedoucí kolem kaple sv. Antonína a blízkých šancí. Prostor je opatřen pomístním názvem in breitten busch, V širokých křovinách. Samotné kutiště má celkem 8 středně velkých šachet včetně odvalů, z nichž pozornost zaslouží dvojice šachet se společným odvalem o průměru 10 m a hloubkou jam 3 m, kde lze předpokládat bývalou leznou a těžnou jámu s rumpálem. Uvedené kutiště bylo zřejmě mnohem větší, což dokládá zvlněný reliéf celé stráně a výtok důlní vody do tzv. svatováclavské či panenské studánky, Frauenbrunnens. Dalším dokladem je huť při Jiřínském potoku, kde ještě v polovině 20. století byly patrné hromady strusek. Jejich rozbor dokázal, že se zde tavila stříbronosná ruda. Kronikář August Siegl místo nazývá U Šmelcovny, Schmelzhütte, a uvažuje o využití nedalekého mlýnu ve Vyskytné k drcení a rozemílání vytěžené rudy.
Nesmíme zapomenout ani na místo další úpravny rud a hutě na východním okraji vyskytenského katastru, při Bělokamenském potoku. Vedle zbytků strusek a upravené plochy pro přístřešky dílen a pecí stojí tady uprostřed lesa umělá vyvýšenina obehnaná příkopem, hornický hrádek či opevnění typu motte. Tady se patrně skladovalo zpracované stříbro a odtud pak po určitém čase putovalo do mincovny v Jihlavě. Trasy starých cest včetně brodu na řece Jihlavě, vše je doposud patrné. Rušno tady bývalo už někdy ve druhé polovině 13. století. Kdyby tomu bylo o pár desítek let později, jistě by byl příkop kolem hrádku napájen vodou z náhonu budovaného v těchto místech v roce 1315. Náhon však hrádek o pár metrů míjí a tak se lze domnívat, že zdejší huť byla počátkem 14. století už mimo provoz. Na několika místech v okolí můžeme vidět zbytky po důlní činnosti a na mapě několik pomístních názvů připomínajících dolování. Po hrádku nezůstal kámen na kameni, vše si rozebrali lidé na stavbu chalup a stodol, zmizel i nedaleko stojící Planderský mlýn. Zůstala jen pověst o zlém rytíři, který na hrádku sídlil a trápil celý kraj až do té doby, než se při zběsilém lovu zřítil i s koněm ze skály na nedalekém Zaječím skoku...
A na závěr si připomeňme 7,5 km dlouhý vodní náhon na pohon vodotěžných strojů ve Starých Horách u Jihlavy, který byl zbudován v r. 1315. Jeho první přehradní hráz stála na Jiřínském potoku hned pod Vyskytnou, v místech bývalého Rychtářského, dnes Böhmova mlýnu.
Katastrální území Rounek, mapa Alt Rauneck, autorF. Bourischek, mapa obsahuje celkem 41 pomístních názvů.
Nejzachovalejší důlní dílo najdeme na kopci U sv. Antonína (629 m.n.m.). Dříve byla tato oblast nazývána Hory sv. Antonína a to podle kaple, která tady byla postavena v r. 1737 a následujícího roku vysvěcena. Tabella z r. 1713 uvádějí název vrchu in Cron Hubl, což podle nejnovějšího bádání značí vrch zarostlý křovisky a nikoliv Korunní vrch, jak bylo ještě donedávna uváděno v literatuře. Stejný pomístní název můžeme objevit na jednom z kopců u Hosova, kde rovněž probíhala rozsáhlá těžba stříbronosných rud. Je skutečností, že opuštěná kutiště s odvaly hlušiny postupně zarůstala především křovisky a na dlouhá léta tak zůstala nedotčena zemědělskou činností.
Největším kutištěm je lokalita dodnes nazývaná Vlčí jámy, vzdálená asi 2 km západně od obce Rounek. Dodejme jen, že uvedený pomístní název se traduje pro zaniklá kutiště v celém kraji a na starých mapách bývá uváděn Bey Wolffs Graben. Řada malých a středně velkých šachet s odvaly se táhne od SZ k JV v délce 140 m. V polovině 80. let minulého století byly při ukvapeném a předem neprozkoumaném budování nové svážnice tři šachty zavezeny a celistvost kutiště tak byla vážně narušena. Zajímavostí je šachtice o rozměrech 1,5 x 1,5 m tesaná ve skále na dně jedné z největších jam s odvalem o průměru 8 m. Před léty byla dokonce prohloubena do 10 m a zabezpečena výdřevou. V r. 1996 však došlo k sesuvu a částečnému závalu a současný stav je výsledkem úprav souvisejících se zařazením této lokality na seznam technických památek. Hned v sousedství byla zbudována další mohutná šachta s odvalem o průměru 10 m a současnou hloubkou 5 m. Podle vyobrazení na annaberském hornickém oltáři z r. 1521 mohlo by se opět jednat o tzv. leznou a těžní šachtu opatřenou rumpálem, jehož existenci potvrdil nález závěsného háku a ložisek rumpálu, které svým tvarem odpovídají vyobrazením G. Agricoly z r. 1556. Během dalšího průzkumu této lokality byly objeveny i zbytky hornického nářadí. Podle odborníků lze toto kutiště datovat do první etapy dolování na Jihlavsku tj. do poloviny 13. století. Za zmínku stojí i zbytky hráze nevelkého rybníčku vzdáleného několik desítek metrů JZ od kutiště a stará cesta vedoucí odtud do Rounku a dál k dosud užívanému brodu na řece Jihlavě a pokračující směrem k Hornímu Kosovu a Jihlavě. Nelze vyloučit, že součástí dolů byla rovněž kaskáda asi 6 rybníků, z nichž se dochoval jen jediný všeobecně nazývaný Honzák.
Další pozůstatky po dolování nalezneme asi 1 km západně od právě popsaného kutiště. Na zalesněné ploše 40 x 100 m se nachází několik malých nehlubokých šachet a nad nimi dosud patrný odvodňovací příkop s rybníčkem. Prostor je opatřen pomístními názvy Bey Schrepka a ind der Kholin, patrně Kohlen, místo pálení dřevěného uhlí. Tomu odpovídají i další dva názvy In der Höll a Beym Maylern, V pekle a U Milířů, což nepotřebuje další komentář. Kouř a plameny skutečně připomínaly okolo jdoucím peklo... A bez dřevěného uhlí se neobešlo žádné kutiště, ani huť.
Zatím co severozápadní svahy vrchu U sv. Antonína vydávaly z útrob stříbronosnou rudu, jihozápadní stráně poskytovaly křemen pro nedalekou sklárnu v Mirošově. Jámy po této těžbě jsou dodnes rovněž patrné.
Jedno z dalších zajímavých míst je dnes zatopeno Hubenovskou vodovodní nádrží. Tady stával už ve středověku mlýn a nad ním dva rybníky, Patri Teicht a Neue Teicht. Vše dokumentuje mapa z r. 1780. Dost možná i tady se drtila ruda z nedalekých dvou kutišť, ta však už spadají do katastru obce Hubenov.