Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
24.9.: Z policejního deníku: recidivista byl přistižen při krádeži; agresivní opilec skončil na záchytce

24.9.: Vznešenost zavazuje

24.9.: Krojová pouť ve Žďáře nad Sázavou se bude konat o svátku svatého Václava

24.9.: Duchovní koncert v podání souboru Musica animata v chrámu svaté Markéty v Jaroměřicích nad Rokytnou

23.9.: Ze zámku ve Velkém Meziříčí: Císařské manévry

23.9.: V jihlavském Domě Gustava Mahlera představí svoji tvorbu slovenský výtvarník Peter Šabo

23.9.: V jihlavské zoologické zahradě se narodilo mládě lenochoda dvouprstého

22.9.: Z policejního deníku: zloděj si odnesl polystyrén

22.9.: Táborská princezna Líla se dokáže pěkně rozohnit

22.9.: Technici v Jaderné elektrárně Dukovany právě montují náhradní díl vyrobený 3D tiskem

22.9.: Pozor na podvodníky, kteří se vydávají za pracovníky peněžních ústavů! Nevěřte neznámým lidem, kteří vás straší napadením účtu

22.9.: Nová příležitost pro žáky devátých tříd. V Pelhřimově připravují zavedení oboru Praktická sestra

22.9.: Kriminalisté dopadli muže, který vyráběl a distribuoval pervitin

21.9.: Z policejního deníku: do aut v Telči se vloupal neznámý zloděj; muž dluží na alimentech 130 tisíc

21.9.: Svatý Václav s družinou zakončí v Telči letní sezonu

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Jihlavské letopisy Ladislava Vilímka:

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Sdílet tento článek L. Vílímka...
Vydáno 18.8.2011
Pekelský mlýn u Rantířova
Obec Rantířov na řece Jihlavě, kdysi patřící královskému městu, leží v těsném sousedství města Jihlavy. Od roku 1923 až do dnešních dnů je ovšem samostatnou obcí - královské město Jihlava bylo totiž ve zmíněném roce, za svoji účast ve stavovském povstání, potrestáno mimo jiné i ztrátou Rantířova, který se tak dostal do majetku jihlavských Dominikánů.
Od obce, směrem na západ proti proudu řeky Jihlavy až do údolí pod Höllbergem čili Pekelským vrchem, se kdysi rozkládaly jenom louky. V místech, kde přitékal do řeky Jihlavy malý bezejmenný potůček od jihu, z hosovského katastru, se nacházel nevelký rybník patřící dominikánskému klášteru. Jeho suchou hráz můžeme ještě spatřit na barevném rukopisném katastrálním plánu Alt Rauneck, Starého Rounku, z roku 1780. Za tímto rybníkem se celé údolí prudce zúžilo a úpatí obou příkrých strání posetých skalisky končila takřka v říčním korytě Jihlavy. Tato skutečnost rozhodla později o vybudování vodního díla právě v tomto jinak neobydleném prostoru.
O pomístních názvech rantířovského katastru ze 16. století mnoho nevíme. Několik málo jich nalezneme v dochovaných listinách. Hueterwysen či Huetterwysenn a louka při Huener Holcz se týkají jihovýchodní části katastru. Jedná se o část Bradelského vrchu, známého spíše jako Slepičák. Pro nás jsou mnohem důležitější pomístní názvy ze západní části, kde bylo budováno vodní dílo. Louka An der scheyben pey Lemmer - wysen a louka in der Hell - Leytenn. Na Lemmerově louce v zátočině byla vybudována hráz vodní nádrže a vodní jezero pak zaplavilo celé úzké Pekelské údolí. Vrch zvaný Höllberg, Pekelský vrch a dále místo zvané Wolfgruben, Vlčí jámy, souvisejí opět s dolováním. K tavení rud bylo třeba mnoho dřevěného uhlí a tak čoudící milíře a občasné ohně dodávaly celému údolí ráz skutečného pekla. Název se udržel více jak 700 let a to i v jiných místech kolem Jihlavy, stejně jako pojmenování starých kutišť vlčími jámami.
Podle místních bájí a pověstí se do hlubokých jam v těchto místech chytali vlci soužící majitele ovčích stád..
Ladislav VILÍMEK


Z jihlavských letopisů:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Z jihlavských archivů...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)