Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
20.1.: Z policejního deníku: sprejer řádil v Krucemburku; krádež věcí z auta v Jihlavě

20.1.: Opilý muž ohrožoval v Jihlavě na ulici Tyršova ženu, policisté žádají svědky o pomoc

20.1.: Naučná stezka kolem Konventského rybníka ve Žďáře nad Sázavou bude do podzimu opravena

20.1.: Na Vysočině v současnosti probíhá výstavba obchvatu Havlíčkova Brodu a Osové Bítýšky

20.1.: Dvaatřicetiletý řidič se po dálnici D1 na Vysočině řítil rychlostí 198 kilometrů v hodině

19.1.: Z policejního deníku: cyklista se při nehodě zranil; hledaný muž skončil ve vězení; krádež čtyřiceti litrů nafty

19.1.: Předporodní kurzy v havlíčkobrodské nemocnici on-line, k tomu osobní konzultace a emailová poradna pro nastávající maminky

19.1.: Místo narození: sanitka číslo 260

19.1.: Kriminalita se na Vysočině loni snížila; objasněnost v regionu přesáhla 64 procent

19.1.: Kaple svatého Huberta vyhrála v soutěži O nejhezčí turistickou pohlednici

19.1.: Bývala poštovní stanice ve Stonařově postavená v roce 1750 byla prohlášena za kulturní památku

18.1.: Zemřela bývalá ředitelka základní školy Seifertova v Jihlavě Stanislava Prokešová

18.1.: Z policejního deníku: úvěrový podvod, opilec skončil na záchytce, řidiči bez papírů a pod vlivem drog

18.1.: V Přibyslavi u Sázavy žijí bobři

18.1.: V Pelhřimově se loni narodilo 533 dětí, svateb bylo dvaadevadesát

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Netopýr v trolejbusu…

Jak děda František na přímluvu křtinské Panny Marie vstal z mrtvých…

Jihlavské letopisy Ladislava Vilímka:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Sdílet tento článek L. Vílímka...
Vydáno 7.11.2009
Moje slzy pro garáže za Snahou
Nejprve se vrátím do doby, kdy jsem v jihlavském archivu pracoval a kdy jsem zájemcům poskytoval různé archivní dokumenty. Jednoho dne, a potom ještě nějaký čas, přicházeli do archivu pracovníci různých ateliérů a stavebních firem a zajímali se o prostor bývalé Mrštíkovy a Židovské ulice. Dlouho si prohlíželi staré stavební plány domů, fotografie a plány ulic. Tou dobou celé prostranství zelo prázdnotou, neboť první polovina Židovské ulice byla zcela demolována a spolu s ní celá Stará ulička, demolována byla pravá polovina Kosmákovy ulice a levá polovina ulice Mrštíkovy. Stále tvrdím, že to byl jeden z nejtragičtějších zásahů do historické zástavby města. Památková reservace tím utrpěla vážný a neomluvitelný šrám či dokonce amputaci části tváře.
Návštěvy pracovníků oněch ateliérů a firem jsem vítal a těšil na nápravu. Už už jsem si představoval obnovené uliční řády a nové domy kopírující hmotu původní zástavby. Nestalo se. Domy vyrostly jinde a nerespektují vůbec nic. A teď ještě naše vláda se bude zabývat plánem podzemního parkoviště, které se všem Jihlavanům líbí a nelíbí se ministerstvu kultury. A mně se také nelíbí.
Mně se nelíbila už sama demolice, byť jsem byl tou dobou zahleděn úplně jinam. Zmizelo mi tehdy jedno veliké romantické místo, kde jsme se s klukama toulali tajně po sklepeních, kde jsme si hráli na četníky a na lupiče, kde jsem chodíval tatínkovi pro točené pivo k Šotolům a pak usrkával pěnu a pro cigarety k panu Doubkovi, které jsme ve sklepích tajně pokuřovali. Ve všech rozbořených domech žili po staletí lidé. Tváře těch ulic dotvářely podobu města. Dnes je znetvořena. A nejen Priorem. Když si vzpomenu, že ve všech těch domech mohl být nespočet kanceláří, ředitelství, heren, barů, vináren, kavárniček, hospůdek, srdce člověka moderní doby se musí svírat k záchvatu.
Ať už budou garáže pod zemí a spolu s nimi navždy zmizí labyrint podzemních chodeb a nebo budou nad zemí a trčet stejně bezohledně a tupě jako objekt Snahy, nic se vlastně nestane. Určitě se najde skupina odborníků, která dílo oslaví a stejně jako City-park zařadí jej mezi unikátní příklady, v nichž se dokonale snoubí moderna s historickým prostředím památkové reservace. A lidi, a především automobilisté, ti si zvyknou a dokonce budou jásat. Z kanceláří a obchodů přesednou rovnou do aut. To jako za minulého režimu, kdy uprostřed domovní zástavby byla postavena Snaha, to aby dělníci a pracující inteligence udělala jen pár kroků a už byla v práci ...
A slovo závěrem. Ještě, než se radlice bagrů zaboří do země, prosím vás, udělejte důkladný archeologický průzkum celého prostoru. Když už se nebral ohled na výsledek stavebně historického průzkumu a domy padly jak padaly, prozkoumejme alesoň ono historické místo. Je to jediná, jedinečná a poslední šance. Nenechme ji bez povšimnutí odvést na nákladních autech kamsi na skládku.
1.11. 2009
Ladislav VILÍMEK


Z jihlavských letopisů:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Z jihlavských archivů...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)