Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
20.1.: Z policejního deníku: sprejer řádil v Krucemburku; krádež věcí z auta v Jihlavě

20.1.: Opilý muž ohrožoval v Jihlavě na ulici Tyršova ženu, policisté žádají svědky o pomoc

20.1.: Naučná stezka kolem Konventského rybníka ve Žďáře nad Sázavou bude do podzimu opravena

20.1.: Na Vysočině v současnosti probíhá výstavba obchvatu Havlíčkova Brodu a Osové Bítýšky

20.1.: Dvaatřicetiletý řidič se po dálnici D1 na Vysočině řítil rychlostí 198 kilometrů v hodině

19.1.: Z policejního deníku: cyklista se při nehodě zranil; hledaný muž skončil ve vězení; krádež čtyřiceti litrů nafty

19.1.: Předporodní kurzy v havlíčkobrodské nemocnici on-line, k tomu osobní konzultace a emailová poradna pro nastávající maminky

19.1.: Místo narození: sanitka číslo 260

19.1.: Kriminalita se na Vysočině loni snížila; objasněnost v regionu přesáhla 64 procent

19.1.: Kaple svatého Huberta vyhrála v soutěži O nejhezčí turistickou pohlednici

19.1.: Bývala poštovní stanice ve Stonařově postavená v roce 1750 byla prohlášena za kulturní památku

18.1.: Zemřela bývalá ředitelka základní školy Seifertova v Jihlavě Stanislava Prokešová

18.1.: Z policejního deníku: úvěrový podvod, opilec skončil na záchytce, řidiči bez papírů a pod vlivem drog

18.1.: V Přibyslavi u Sázavy žijí bobři

18.1.: V Pelhřimově se loni narodilo 533 dětí, svateb bylo dvaadevadesát

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Netopýr v trolejbusu…

Jak děda František na přímluvu křtinské Panny Marie vstal z mrtvých…

Jihlavské letopisy Ladislava Vilímka:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Sdílet tento článek L. Vílímka...
Vydáno 26.8.2010
Když se řekne Dobronín...
Otevírám brožovanou publikaci s názvem Havlíčkobrodsko v národním odboji 1914 1918 a 1938 - 1945 vydanou v Havlíčkově Brodě v roce 1946. Nebudu nic komentovat, pouze se omezím na doslovný přepis dvou článků souvisejících s obcí Dobronín.
P o l e n s k o 1939 - 1945
V Dobroníně uvítali Němci 15. březen 1939 s velkým nadšením. Ještě týž den ztloukli několik českých občanů a hrozili jim pověšením. Prvním jejich činem bylo, že zastavili vyučování v českých školách v Dobroníně a pak je postupně rušili. Nejprve přišla na řadu škola měšťanská, která byla v únoru 1940 přestěhována do Polné a tam 31.10. 1943 zrušena. Ředitel školy byl jmenován odborným učitelem a vyučoval pak v Polné až do převratových dnů. Týž rok zrušili ve Svobodíně naši školu obecnou, kterou tam přestěhovali, a mateřskou školu nařídili přemístiti do Brzkova, kde je dosud. Budovu měšťanské školy v dubnu 1939 vytloukli a na ředitele, který měl ve škole naturální byt, se dobývali krumpáči. Jimi rozbili obojí venkovní dveře a jen lidé z blízké huti, odcházející domů, zabránili dalšímu řádění.
Němci se totiž rozutekli. Řediteli ovšem odebrali před svým násilným činem střelnou zbraň, kterou ještě měl. Vytloukli celkem 169 okenních tabulí. Při vyšetřování pak všechno sváděli na komunisty, ovšem české. Ve vsi sledovali každého, kdo do obce přišel, a podávali o všem zprávy svým vedoucím. Po ředitelově odchodu napsali, že se v obci "vyčistil zkažený vzduch". Nastalo zatýkání českých lidí. Skupina byla zapojena na soudr. Elsnice z Prahy. Až na několik jednotlivců (Edv. Fialu, Ed. Klenovského, B. Peregrina, Rob. Kautzingera, Jos. Vondráčka) nebyla po celou dobu okupace prozrazena.
(Stať je doplněna fotografií školy s vytlučenými okny a textem: Němci vytlučená okna v měšťan. škole v Dobroníně v dubnu 1939.)
Ilegálni komunistická skupina, organisovaná za okupace, dosadila v Dobroníně dne 5.5. 1945 revoluční národní výbor, který byl s počátku pro Dobronín a Svobodín společný. Vedoucím této skupiny po celou dobu války byl Fr. Jadrný a jejími členy byli většinou sklářští dělníci. Všichni se pak v květnových dnech zúčastnili hlídkových a zajišťovacích služeb v obou obcích. Česká škola obnovila svoji činnost v Dobroníně dne 1.6. 1945 a znovu byla zřízena škola mateřská.
Informace o Dobroníně zpracoval Jar. Martinů, ředitel měšťanské školy. Jedna ze statí v závěru publikace je nazvána Hromadné hroby.
Obsahuje informace o nálezu hromadného hrobu u Hurtova háje mezi Věží a Bezděkovem, kde nacisté zavraždili 7 osob. Ohledání nálezu prováděli četníci, lékař a komise okresního soudu z Humpolce. Další hromadný hrob byl náhodně objeven na Rozkošské stráni u Havlíčkova Brodu, kde bylo nalezeno v jedné jámě 5 osob a ve druhé 3 osoby. Nález opět šetřila komise okresního soudu v Havl. Brodě, lékaři a policisté.
Aktéři obou hrůzných činů nebyli nikdy dopadeni.
O hromadném hrobě u Dobronína se v publikaci nepíše. Jeho nedávný "objev", nechť vyšetří příslušné orgány. Dejme jim na to čas.
A já dodávám jediné: Kdyby nacistické Německo neuvrhlo celý svět do druhé světové války, nebylo by mrtvých na obou stranách fronty i v zázemí, nebylo by Lidic a Ležáků, koncentráků, plynových komor, hromadných hrobů po celé Evropě a všichni mohli žít v klidu a míru.
Nedávno jsem dokončil soupis obětí šoa za město Jihlavu, celkem 1.211 osob židovského vyznání zahynulo, kolem 200 osob zázrakem porůznu přežilo. Čísla nejsou konečná, v pátrání pokračuji. Hledám oběti, viníky už nikdo nikdy nedostihne...
Ladislav VILÍMEK


Z jihlavských letopisů:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Z jihlavských archivů...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)