To jsem byl malej kluk, a byla válka, a já si hrál v Židovské ulici na dvorku a jedné malé holčičce z našeho baráku jsem vozil malý kočárek a byl jsem jako tatínek a určitě, ale určitě, byl do ní zamilovanej. Někde mám společnou fotografii. Ale co vím taky určitě, že nikdy nebyla v růžovém. To bych si pamatoval. Vona válka byla prevít a děti chodily v přešívaných hadřících po dospělých a nóbl šatičky byly tak akorát na neděli a na svátek. Ale ne všechny svátky se slavily nóbl. Třeba svátek narození Vůdce Adolfa Hitlera. Byl červeně vytištěn v kalendářích. I v těch trhacích, co jsme mívali doma na kredenci. Vona válka byla prevít a tak se před námi, před dětmi, hodně šuškalo a maminka si často při povídání s tatínkem dávala prst přes pusu. A dost často houkaly sirény a my museli utíkat do sklepa a tam seděli na neckách a svítili svíčkama a byla tam lezivá zima a my čekali a čekali, až zase odhouká.
Růžovou ti krynolínu koupím dítě mé... Nevím proč, ale tuhle písničku si dost často notuji. Moje žena říká, že mi ji nechá zahrát na funuse. Škoda, to už ji celou neuslyším. Za ta léta si mi valná část textu rozkutálela tak si vyzpěvuju jenom začátek. Růžovou ti krynolínu... A stejně žádnou jsem žádné nekoupil. Jednak mě ta písnička v mládí ani nenapadla, jednak mě holky opouštěly dřív, než sem jim mohl nějakou růžovou koupit. Znáte holky, nikdy nevědí co chtějí. A konečně já, já taky ne. Snad proto mě tentokrát popadla zvědavá a já se těšil na to růžové baletění jak malej Jarda. Vopravdu. Malý růžový baletky byly úžasný. Třasořitky, boubelky, buclinky, baculky, jen jedné se nic nedařilo. A při tom jednom kroksunkroku upadla a ta opravdová velká baletka ji zvedla a chlácholila, ale ona ne a ne se utišit. Tak nádherně se rozplakala, že sem se měl co držet, abych se nepřidal. Plakala růžově a plakala usedavě a já v ten okamžik poznal, že i plakat nebo brečet se dá krásně a že i ten uplakanej kousek života může být fantastická krása krásoucí...
Růžovej svět. Je teď všude. Plné obchody jsou růžové a skloňují Valentina jak o život. Ale co si budem povídat, jde o prachy. Koruny nebo dolárky. Byznys je jen jeden. A tak listuju v růžovém magazínu firmy Macys, co má logo s červenou hvězdou. Protivnej a stále provokující symbol. Koho to jen mohlo napadnout. Ale vraťme se do reality. Valentines Day, samá sleva na všechno. Presidents Day, slevy toho dne 30 az 60%, skoro na všechno. Oblečení, galanterie, šperky, kuchyňské potřeby. To všechno pro mne k nepotřebě. Něco mi však udělalo radost. Přehled parfémů pro ženy a pro muže. Stačilo rozlepit růžky stránek a přivonět, přičuchnout. Růžový ty světe. A zadarmo! Versace, Chanel CoCo, Lola Marc Jacobs, Very Hollywood Michael Kors, Dolce & Gabbana, můj oblíbený Calvin Klein. Čuchám, čuchám člověčinu. Stačí mít 65 $ a více a svět vám voní u nohou...
Růžové baletky. Kráso nesmírná. Světe růžový až běda přeběda. A pak najednou zas obyčejnej šedivej den. Ustaraný tváře. A oči pro úplně jinej pláč, co slyším a vidím zatraceně nerad. Odhoďme růžové brýle v dál... Proč se jednou všichni nevzít za ruce a nebaletit, neposkakovat, neradovat se. Jen z toho nejprostšího důvodu - že žijeme!