Homeopatický eshop:

  Nehody, krimi:

Jihlava - nehody, krimi, policie, hasiči... Jihlava - doprava

  Dopravní informace:

  Další zprávy z Jihlavy:

Jihlava - náměstí...

  Kultura v Jihlavě:

Jihlava - kultura...

  Jihlava - Revue:

Jihlavské letopisy Ladislava Vilímka:

R E K L A M A :
Nyní máte možnost nakupovat naše homeopatika v mém elektronickém obchodì


Sdílet tento článek L. Vílímka...
Vydáno 10.6.2008
Jak se opravoval kostel u minoritů aneb Hledání minulosti pod nánosy prachu
V roce 1528 přicházejí do kláštera dva noví bratři Hanns a Martin, aby patrně posílili zdejší stav a o dva roky později následuje na popud biskupa Dittricha z Vídeňského Nového Města i nový kvardián Martein a s ním ještě další dva minorité. V této souvislosti byl proveden soupis klášterního majetku včetně pozemků k němu připadajících, odkud plynul sice jen malý, přesto ale stálý příjem úroků.
Nelze se proto divit, že dlouho trvající svízelná finanční situace nutila klášter k postupným prodejům drobných nepotřebných nemovitostí nebo částí pozemků. V roce 1531 byl takto odprodán kamenný domek u klášterního hřbitova zvaný Steinhütte, stojící v sousedství domu měšťana Steiterra. Majitelem se stal jistý Bartl Ziegler a je písemně doloženo, že teprve za provinciála Oswalda Mochenleüta v roce 1532 splatil poslední dlužnou částku do celkové sumy 12 kop grošů českých.
Nejen pomoc města klášteru, ale i pomoc opačnou nám zaznamenala listina z roku 1532, ve které zmiňuje kvardián Johannes Tüechler vrácení 32 stromů, cihel a dalšího stavebního materiálu, jenž bylo použito k opravě Brtnické brány a který byl připraven na udržování klášterních staveb. Další prodej se v roce 1536 týkal rybníčku patřícího ke klášternímu majetku na Panenském předměstí, kde patrně vznikaly i další, vždy v místech ukončené těžby hlíny pro tamní cihelnu zásobující od nepaměti celé město.
Zajímavým dokumentem je jedna listina z roku 1536, ve které je městu postoupen starý dormitář neboli stlafhaus spolu se zahrádkou na výstavbu nové sýpky, která by měla mít přístup situovaný z ulice Matky Boží. Městská rada se za to zavázala postavit minoritům na jiném místě dormitář nový, sestávající se z prostorné místnosti včetně dalšího příslušenství. Zde je třeba poznamenat, že starý půdorys kláštera zachytil a popsal jihlavský historik a archivář JUDr. Emanuel Schwab.
V dalších letech tak získala městská rada určitá práva v klášteře, o čemž vypovídá písemný souhlas tehdejšího minoritského kustose na Moravě a současně kvardiána u sv. Jana v Brně z roku 1541, Mathese Melhorna. V roce následujícím kupuje město od minoritů louku "Taschen".
Netrvalo dlouho a v roce 1541 dolehla na město velká morová rána. Podle některých zdrojů prý pomřelo na 8.OOO lidí. Za jedno století tak postihlo Jihlavu několik zničujíjících požárů a celkem deset morových epidemií. Podle farních kronik prý luteráni vinili z Božích trestů katolíky a ti jim stejnou mincí zase opláceli. Faktem je, že si tragická období vynutila vybudování nového hřbitova za hradbami, na Špitálském předměstí, a že se patrně v kritických časech pohřbívalo i jinde.
V roce 1548 provádí město stavební úpravy v klášteře, do něhož přichází nový bratr Ninlaum. Navzdory tomu však nejsou poměry mezi minority a městem, a zvláště pokd jde o luterány, dobré a na pořady všedních dnů se stále častěji dostávají řešení náboženských různic, které rokem 1564 vystupují v otevřené nepřátelství doprovázené násilnostmi. Roku 1586 jsou po poradě biskupa s papežským nunciem podniknuty vůbec první protireformační kroky v Jihlavě a luterský kazatel Hedericus musí opustit město. Je dobré si připomenout, že v roce 1600 byl mezi měšťany jen jeden jediný katolík.
Někdy v této době byl podle blíže neurčené listiny zdejším kvardiánem Hanns, který zaslal městské radě soupis majetku a práv, jež byla klášteru odňata a rezolutně požadoval nejen okamžitou nápravu, ale také povolení k čepování piva.
Někdy z poloviny 16. století jsou v archivu zachovány tři blíže nedatované listiny ze kterých vyplývá, že dva zdejší správci kostela Nanebevzetí a to Johannes Lomnitzer a Sebastian Khrezl si stěžují na zdejšího kvardiána městské radě a dokonce odmítají dále zastávat uvedený úřad. Důvodem jsou prý nepřístojnosti kvardiána při správě zdejšího majetku.
V roce 1556 je do zdejšího kláštera uveden nový kvardián Sebastian. Tehdy městská rada žádá císaře, aby mohla získat zpustlý klášter a využít jej k obecnímu užitku a současně k výstavbě potřebného koňského mlýnu. Za účelem dalšího rozvoje města by pak ráda získala i další klášterní pozemky kolem cihelny západně od města, na Panenském předměstí. Složitá jednání se nakonec protáhla až do roku 1559, kdy císař Ferdinand I. nařídil Valentinu de Cingulo, minoritskému vikáři a generálnímu komisaři a jeho zástupcům, aby pro záchranu a obnovu svého řádu a církve podnikli stůj co stůj záchranu jihlavského kláštera. Tímto příkazem bylo prakticky o osudu minoritů v Jihlavě rozhodnuto a řád tady nadále, navzdory všem dosavadním nemalým problémům, zůstal.
Z roku 1560 pochází stížnost bratra Antoniuse městské radě, že je stále sužován správcem kostela Barholomeem. Zajímavá je však další listina, v níž městská rada žádá o uvolnění přístupu ke zbraním uloženým v klášteře, což by znamenalo, že zde patrně byla umístěna městská zbrojnice.
Předmětem dalšího sporu se stal v následující době luteránský kazatel, který se v roce 1562 objevil ve zdejším chrámu, na což minorité reagovali ostrým protestem u městské rady. K problémům finančním se tak přidružily neméně složité problémy náboženské. Podle dokumentů byl stav kláštera v roce 1563 "bídný" a tak kvardiánovi nezbylo, než opět přikročit k odprodejům částí klášterních zahrad, tentokrát měšťanu a bednáři Janovi. Jinak panovala v klášteře samém velmi pochmurná nálada, neboť bratři byli neustále utiskováni a podle řady písemných svědectví s nimi bylo velmi špatně zacházeno. Násilí o rok později vyvrcholilo natolik, že císařský rada Mikuláš Walter z Walterssperku musel důrazně požádat městskou radu jihlavskou o potrestání všech viníků ohrožujících kvardiána při bohoslužbách v kostele a vyzvat ji k zabránění podobným činům i v případě ostatních bratří. Upozornil dále Jihlavské, že nebude-li sjednána náprava, obrátí se s novou stížností přímo na císaře. Situace se vyhrocovala také na vesnicích, kde docházelo k rozvratu pracovní morálky a většina sedláků odmítla platit klášteru úroky. Radnice pak váhala a oddalovala navrácení klenotů, které si tam klášter pro větší bezpečnost před léty uložil. Kvardiánem byl v této době uváděn Angel.
- pokračování ve čtvrtek 12. června -
Ladislav VILÍMEK

poslední názory v diskusi k tomuto článku:
25.1. 2017 (19:45) rRkhHZyBWFJwCkdf : E3m7WQ oyvceeoinwmz, [url=http://ikdxqukmmmad.com/]ikdxqukmmmad[/url], [link=http://mkgfltsftekx.com/]mkgfltsftekx[/link], http://xrjwpopptgcc.com/
20.1. 2017 (21:20) RjYKMwMYxrOaFFWZ : huxeMT kebxelgjdtrf, [url=http://srsqebuagzux.com/]srsqebuagzux[/url], [link=http://ndgnkjdnmnho.com/]ndgnkjdnmnho[/link], http://cewiawaspban.com/
19.1. 2017 (16:47) cWQodLFsDFEpiISJJL : h56m8o beuugsxebrtf, [url=http://gvxktvsdidto.com/]gvxktvsdidto[/url], [link=http://prfddqqimwas.com/]prfddqqimwas[/link], http://lowwnnioxgia.com/
19.1. 2017 (03:04) <

další příspěvky v diskusi >>

Z jihlavských letopisů:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Z jihlavských archivů...")

26. leden 2013Glosa
(Leo Švančara)
Dneškem jsme legalisovali nacikomunismus
Před 14 dny bych považoval volbu Zemana za presidenta za poměrně neutrální, až snad tu lepší možnost... A v těch 14 dnech neuvěřitelné kampaně jsme dostali jakoby zázrakem z Nebes ještě jednu šanci - a nejspíše v naší generaci tu poslední.
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)
Kácení v Jihlavě
- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)