Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
29.4.: Žena, kterou ve žďárském útulku pokousal pes, zemřela

29.4.: Zamilované páry budou na pelhřimovském festivalu vyzváni k vzájemnému sežrání

29.4.: Z policejního deníku: muž nalezl granáty různých ráží z druhé světové války; opilý cyklista boural

29.4.: V Okříškách srazil rozjíždějící se vlak osmačtyřicetiletého muže, na místě zemřel

29.4.: Motorkář na Pelhřimovsku zemřel po střetu s traktorem

29.4.: Jarmark, zaplétání máje i folklorní soubory na jihlavském náměstí o víkendu

28.4.: Z policejního deníku: zloděj ukradl z náklaďáku, kde spal řidič, batoh s penězi i doklady; motorkář utrpěl při nehodě těžké zranění, do nemocnice jej transportoval vrtulník

28.4.: O Filipojakubské noci hrozí na Vysočině nebezpečí požárů, bude sucho a foukat. Hasiči nabádají k opatrnosti při rozdělávání ohňů

28.4.: Malý-velký herec a poeta Jiří Krytinář

27.4.: Vláďa Votřel ze záchranné stanice v Pavlově bude závodit na paralympijských hrách v Paříži

27.4.: Speciální zábavně naučný dětský program Po stopách elektřiny v jaderné elektrárně v Dukovanech

27.4.: Prvomájový čas na zámku v Červené Řečici

27.4.: Ohrožené zrzohlávky rudozobé dorazily do táborské zoo až z Francie

27.4.: Muž z Vysočiny, který odešel z brněnské nemocnice, byl nalezen bez známek života

27.4.: Heulosem v Jihlavě opět proběhnou světlušky

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Jihlavské letopisy Ladislava Vilímka:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Sdílet tento článek L. Vílímka...
Vydáno 1.12.2008
Změna názvu města Jihlavy se nekonala
Správa archivu ministerstva vnitra v Praze obdržela 28. června 1945 žádost od jistého pana A. P. z Prahy XIII. o změnu úředního názvu města Jihlavy. Přípis byl nakonec uložen ad acta, neboť město samo o změnu názvu neusilovalo a podle posudku pracovníků archivu nebyl pro takovou změnu žádný důvod. Přečtěme si doslovný přepis dopisu Archivu ministerstva vnitra v Praze zaslaný dne 31. srpna 1945 Ministerstvu vnitra v Praze:
Věc : Město Jihlava, návrh na změnu jména.
Ministerstvo vnitra v P r a z e.
Správa archivu min. vnitra zasílá ve shora uvedené věci toto vyjádření:
Město Jihlava vzniklo ze slovanské vesnice, která existovala již ve XII. stol. I němečtí badatelé, až na malou vyjímku, počítají s jejím slovanským původem. Německý živel se tu usadil teprve asi ve druhé čtvrti XIII. stol. resp. r.1235, kdy tu vznikalo nové horní město, jemuž pak byla králem Václavem I. propůjčena r.1249 horní privilegia.
Největšího významu dosáhlo toto město v následující době až do XV, stol., neboť mělo nejvyšší zákonodárství v horních věcech, vrchní horní soud pro horní města Čech a Moravy a jeho horní právo platilo až v Sasku a Sedmihradsku. Od válek husitských význam města klesal, po zřízení apelačního soudu ztratilo izvláštní postavení v soudnictví.
Přes všechny dějinné převraty zůstala Jihlava převážně německá, ale v druhé polovici XVI. stol. měla i české písaře a dopisovala si s úřady - vyjma německá královská města na Moravě - česky, měla i českého kazatele a českou školu. Po třicetileté válce, jíž město velmi utrpělo, následovala ovšem doba, která německý živel v něm a jeho význam jen posilovala, /: Josef Dobiáš, Německé osídlení ostrůvku jihlavského. Časopis archivní školy VIII., str.37, 75, 80, 82. Lad.Hosák, Historický místopis země moravskoslezské, str.7 /1938/. M.Simböck, Die Iglauer Sprachinsel und ihre Besiedlung. Zeitschrift des deut. Vereines für die Geschichte Mährens und Schlesiens VII., str.168. A. Altrichter, Kolonisationsgeschichte der Iglauer Sprachinsel, tamtéž XII., str.83-84. A.Zycha, Zur Ursprungsgeschichte der Stadt Iglau, tamtéž XVI., str.204, Ottův Slovník naučný XIII., str.354, 356 :/
Až dodnes se však udrželo vedle německého názvu Iglau jméno Jihlava /: in Giglaua 1233 :/, jež přijala stará slovanská vesnice od pomezné řeky, při níž vznikla. /: 1226 Giglaue, 1227 Ihlaua, 1233 Gyglaua, Giglava :/. Toto jméno lze podle univ. prof. Dr. Dobiáše stejně dobře vyložit ze slovanštiny, jakož z germánštiny; jihlavští Němci pokládali však v XVI. stol. české jméno za původnější než německé, topograf Gregor Wolny uvádí název „Giglawa“ jako moravský vedle německého názvu „Iglau“ a latinského „Iglavia“ a sám německý historik Zycha soudí, že jméno města Jihlavy nasvědčuje slovanskému původu. /: Dobiáš, str.40, 91, Hosák, str.3, Altrichter, str.76, A. Sedláček, Snůška starých jmen, RČA I. 60, str.111, Gregor Wolny, Mähren VI., str.1, Zycha, str.204 :/
Není zajisté důvodu k tomu, aby s největší pravděpodobností slovanské jméno obce slovanského původu z doby před vznikem německého horního města, jméno s dlouholetou historickou tradicí, jehož může české obyvatelstvo i dnes vhodně a bez závady užívati, bylo odstraněno. Podle názoru archivu min. vnitra nelze zajisté dobře zavrhnouti místní jméno české proto, že místo jím označené mělo nepříznivý vliv nebo význam po stránce národnostní resp. germanisační. Pak by konec konců sotva mohly obstáti i české názvy jiných míst v pohraničním území, k nimž se z minulé doby víží namnoze nepříjemné vzpomínky na náš národní útlak a na naše ponížení. Odstraněním takových českých názvů by byla tedy vlastně bezdůvodně porušována zásada stálosti místního názvosloví, která zůstává velmi důležitou.
Správa archivu min. vnitra proto navrhuje, aby dosavadní úřední název města Jihlavy zůstal zachován.
Správa archivu ministerstva vnitra:
(razítko a podpis)
Dočteno. A můžeme si oddechnout. Město Jihlava, zaplať Pánbu, si místní jméno udrželo dodnes. Ať klopýtalo či hrdě vykračovalo po všech možných i nemožných ismech. Přejme proto Jihlavě i sobě krásná příští léta!
30.11.2008
Ladislav VILÍMEK


Z jihlavských letopisů:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Z jihlavských archivů...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)