Homeopatický eshop:

  Nehody, krimi:

Jihlava - nehody, krimi, policie, hasiči... Jihlava - doprava

  Dopravní informace:

  Další zprávy z Jihlavy:

Jihlava - náměstí...

  Kultura v Jihlavě:

Jihlava - kultura...

  Jihlava - Revue:

Jihlavské letopisy Ladislava Vilímka:

R E K L A M A :
Nyní máte možnost nakupovat naše homeopatika v mém elektronickém obchodì


Sdílet tento článek L. Vílímka...
Vydáno 29.4.2008
Malý Beranov - z historie kostela Božského Srdce páně
Delším povídáním jsme se opět dostali k základnímu kameni Malého Beranova. Byl jím postupně přebudovávaný mlýn, až do podoby textilní továrny Karla Löwa. Roku 1875 tady byla postavena vlastní plynárna a o čtyři roky později vlastní koňská dráha s překladištěm, která umožňovala spojení s další továrnou v nedalekém Heleníně. Při této příležitosti dodejme, že nebývalý rozvoj obcí Malého Beranova a Helenína si posléze v roce 1922 vyžádal zřízení samostatné vlakové zastávky na trati Jihlava - Brno. Nejprve byla opatřena nápisem Helenín - Malý Beranov a později, na žádost továrníka Löwa, jen označením Malý Beranov. To aby nedocházelo ke komplikacím při přepravě zásilek surovin a hotových výrobků.
V roce 1887 se zdejší textilní výroba přeorientovala na tzv. anglické soukenné zboží a továrna zaměstnávala až 2.000 dělníků z celého širokého okolí. Tato okolnost si vyžádala vybudování úřednické a dělnické kolonie, která v roce 1888 čítala nejprve19 dělnických domků a nakonec se rozrostla na samostatnou obec s 34 domy. Většina zaměstnanců však musela i nadále do práce docházet či dojíždět.
Propagační materiál Löwovy firmy ze třicátých let 20. století, stejně jako kronika obce Handlovy Dvory uvádějí, že v roce 1889 byl vlastním nákladem firmy zřízen poštovní a telegrafní úřad, který byl později převzat státní správou a v roce 1887 byla postavena v sousedním Heleníně nová školní budova pro děti z obou obcí. Roku 1918 byla při maloberanovské továrně zbudována elektrocentrála s parní turbinou o výkonu 2.600 HP ( koňských sil ), která zásobovala elektřinou nejen továrnu a okolní obce, ale také čast města Jihlavy.
Některé další zajímavé podrobnosti nalezneme opět v již zmíněné kronice Handlových Dvorů, kterou tehdy velmi pečlivě a podrobně sepisoval učitel a redaktor Vladimír Urbánek. Podle ní se původní továrna rozkládala na ploše 1.184 m2, ale již v roce 1888 zabírala pozemek o rozloze 10.154 m2 a v roce 1929 pak 20.370 m2. Počet obyvatel v roce 1870 činil v Malém Beranově pouhých 176 osob, ale za dvacet let existence podniku vzrostl na 273. Přitom továrna jich zaměstnávala 212. K dalšímu rozvoji továrny ale už nedošlo, neboť tomu bránilo její původní umístění mezi stráněmi u řeky Jihlavy. Počátkem roku 1890 čítala továrna 16 budov. Z toho počtu bylo 11 továrních objektů, jeden dům byl určen pro úředníky a součástí byl i velký dělnický dům. Obytné budovy zabíraly v roce 1929 plochu 1.385 m2.
V roce 1893 postihl Malý Beranov zhoubný požár. Tehdejší Jihlavské listy oslovily v této souvislosti celý kraj a vyhlásily sbírku pro pohořelé. Kniha protokolů spolku Besedy Jihlavské, která je uložena v jihlavském archivu, uvádí k datu 3. 6. 1893 částku 16 zlatých a 40 fen. zaslaných za tímto účelem do redakce zmíněného listu. Jinak v jedné ze školních knih nalezneme k roku 1876 zajímavou zmínku o zdejším hasičském sboru, který tehdy prováděl soupis domů, žebříků a dalšího možného hasičského nářadí.
Bez zajímavosti není ani krátký zápis o připojení Helenína k Malému Beranovu, který byl obecnímu zastupitelstvu v Heleníně doručen Okresní politickou správou dne 29. 10. 1919 pod čj. 9678. Při následném jednání byl však návrh s celou řadou připomínek rozhodně odmítnut.
A co říká lexikon obcí ČSSR z roku 1978 ? Od roku 1850 do roku 1880 byl Malý Beranov osadou obce Velký Beranov v okrese Jihlava. V roce 1950 byl obcí v okrese Jihlava-okolí a v letech 1961-1970 obcí v okrese Jihlava.
Nelze se divit, že s rozvojem obce narůstala snahou všech zdejších obyvatel vybudovat v místě vlastní kostel, čímž by význam obce ještě vzrostl a posílil tak její postavení a samostatnost. Za tímto účelem došlo k založení spolku, který sdružil všechny zájemce i z okolí. Dne 14. března 1933 byl ustaven přípravný výbor s názvem Kostelní jednota Božského Srdce Páně v Malém Beranově, který vypracoval a schválil potřebné stanovy tohoto spolku a zvolil následující přípravný výbor : předseda P. Bohuslav Jarolímek, kaplan u sv. Jakuba v Jihlavě, se členy Ignácem Kořínkem, Janem Slezákem a Janem Doškem, všichni z Malého Beranova. Uvedený spolek byl Zemským úřadem v Brně schválen dne 22. března 1933 pod čís. jednacím 11.794/V-13. Dne 9. dubna 1933 se v sále maloberanovské Zádruhy konala ustavující valná hromada tohoto spolku, na které byli zvoleni následující funkcionáři:
předseda D. P. ThDr. R. Bohuslav Jarolímek, kaplan u sv. Ignáce
místopředseda Ignác Kořínek, soukromník, M. Beranov č. 104
jednatel Jan Došek, účetní, M. Beranov č. 24
místojednatel Josef Kodet, obchodník, M. Beranov č. 25
pokladník D. P. Tiburtius Hollós, kooperátor u sv. Jakuba
revisor účtů Jan Janků, policejní inspektor, M. Beranov č. 2
a D. P. Alfons Lhotský, katecheta, klášter minoritů v Jihlavě
verifikátor valné hromady Jan Slezák, tkadlec, M. Beranov č. 37
a členové výboru L. Löw, E. Bulant, J. Prokeš, M. Zámek, K. Krčál, J. Ehl,
V. Marousek, K. Kytler, M. Matula, F. Boháček a J. Musil
Činnost jednoty se nezastavila ani po dobu okupace. V roce 1944 byli v jejím čele předseda D. P. Reginald Mokrý, kaplan u sv. Jakuba a dále Jan Kodet, Josef Kodet, Antonín Kořínek, František Brázda a Eduard Bulant. Jednota měla úctyhodných 119 členů.
Ve Státním okresním archivu v Jihlavě je založen přípis ze dne 26. listopadu 1948, který zaslal Okresní akční výbor Národní fronty v Jihlavě na Okresní národní výbor v Jihlavě, kde se mimo jiné, včetně pravopisných chyb, doslovně uvádí:
"OAV NF v Jihlavě navrhuje zastavení činosti Kostelní jednoty Božského Srdce Páně v Malém Beranově, protože jest důvodné podezření, že ve spolkových místnostech se scházela illegální skupina Štěpánek - Janáček, a že členové tohoto spolku J. Kodet z M. Beranova a J. Ehll studující z M. Beranova byly zapojeny do této skupiny. Na jedné schůzce která se konala ve spolkových místnostech přednášel zajištěný páter Kofroň. "
Podepsáni : Předseda OAV-NF Jan Dobrovolný v. r. a Tajemník Hron P.
V dolní části dopisu je mimo dvou razítek ještě strojem připsána následující poznámka :
"Ve schůzi rady ONV v Jihlavě, konané dne 30. listopadu 1948 : byl návrh OAV schválen. " Zapisovatel : podpis Kociánová a Předseda ONV:
( podpis nečitelný ).
Archivován je rovněž poslední dopis, který celou dlouholetou činnost tohoto spolku s konečnou platností ruší. Je napsán ONV v Jihlavě, odborem pro vnitřní věci, a je určen Kostelní jednotě Božského srdce Páně, likvidátoru Josefu Kodetovi, Malý Beranov čís. 25. Dopis je opatřen značkou 262-1/6-1954-Mar. a byl vyhotoven dne 1. června 1954. V jeho úvodu se opět doslovně uvádí:
"ONV v Jihlavě , odbor pro vnitřní věci rozpouští podle § 5 odst. 3 vyhlášky ministra vnitra č. 320/1951, Ú.1.I., spolek Kostelní jednota Božského srdce Páně se sídlem v Malém Beranově, ježto jeho existence nepomádá výstavbě socialismu."
V dopise se dále rozděluje veškerý majetek spolku a to tak, že část pozemků a dům čp. 44 se převádí do vlastnictví Československého státu a kostel Božského Srdce Páně včetně parcel do vlastnictví řím. kat. farního úřadu u sv. Jakuba v Jihlavě. Vkladní knížky s celkovým obnosem 1.5O5,8O Kčs a vkladní list na 23.568 Kčs, vše na vázaném vkladě, se podle zákona o peněžní měnové reformě čís. 41/53 ruší.
V závěru přípisu se připojen důvod zrušení:
"Uvedený spolek nevyvíjí od 16.11.1950 činnost a jeho rozpuštěním bude dům čís. 44 lépe využit pro celou obec Malý Beranov. .... Proti rozhodnutí, jímž se vylučuje odkladný účinek odvolání, není odvolání přípustno.
"Konec. Činnost spolku byla násilně zrušena. Řada členů byla dále sledována a někteří z nich byli později souzeni a vězněni. Je všeobecně známo, že v soudním procesu Veselý, Tuček a Rod, který se konal ve dnech 7. - 11. 2. 1950 a kde bylo vyneseno hned několik trestů smrti, byla zmíněna rovněž rodina Hechtova z Beranova. Zcela zjevně šlo o likvidaci vlivu lidové strany na Jihlavsku, neboť byli zmíněni její funkcionáři, srazy v Katolickém domě v Jihlavě a činnost místní jednoty Orel. Beranovský kostel však zůstal stát navzdory všem pokusům o likvidaci katolické církve.
Na začátku našeho vyprávění o historii Malého Beranova byla rovněž zmíněna kolonie Neuhäuseln, Nové Domky, uváděná též Domky a lidově zvaná Zlámané Jelito nebo Na Jelitě, která byla založena asi jeden kilometr západně od Velkého Beranova. Podle historika Pátka se prý traduje, že tady kdysi dávno vozka zlámal část svého vozu, která se nazývala "jelito", a tak tady musel prostát při opravě celý den. Skutečností je, že zdejší strmý a táhlý kopec nutil přepravce k připojování výpomocných spřežení právě z Malého Beranova, o čemž svědčí zápis v beranovské školní kronice. Berní úřad v Jihlavě byl požádán, aby za léta 1869-1872 odpustil místním sedlákům dluhy za postrk. Jinak na přelomu 19. a 20. století stálo v Nových Domcích celkem sedm chalup a jejich počet se do konce 20. století ještě zvýšil. S výstavbou domků se pak započalo i na druhé straně nové státní silnice, kde se nacházel rybníček a lom či pískovna, kam se ještě v osmdesátých letech 20. století ukládal různorodý odpad včetně mnoha stovek starých pneumatik.
A nyní k historii zdejšího kostela, která se započala o sto let později, než tomu bylo ve Velkém Beranově. V obou případech však podali svá písemná svědectví dva učitelé. Můžeme proto srovnávat obě slavnostní události, byť jedna z nich, ta maloberanovská, proběhla v pohnutém a tragickém období protektorátu.
Z publikace Chrám Božského Srdce Páně v Malém Beranově byly vybrány dvě kapitoly. První od Vladimíra Urbánka nazvaná Láska vítězí, pojednávající o historii a výstavbě kostela a druhá O chrámu Božského Srdce Páně, od autora projektu ing. arch. Jaroslava Čermáka, jehož projektová dokumentace chrámu je dodnes uložena ve Státním okresním archivu v Jihlavě a sádrový model celého plánovaného chrámového komplexu je v jedné soukromé sbírce.
- polračování ve středu 29. dubna -
Ladislav VILÍMEK

poslední názory v diskusi k tomuto článku:
8.6. 2012 (12:31) YczzPjiwLcsBfzZo : Samozřejmě, na každe9 pravidlo je potřeba norme1lned hlava. Cobblestone nened zake1zanfd, jen obyčejne1 koskta z tohoto materie1lu vypade1 divně. Stejně tak male1 jamka nevaded, ale když videdš, co tam někteřed doke1žou zničit, tak mi de1š za pravdu.
7.10. 2010 (03:12) GdirUjGKQfZOpt : wVdm4O hfszyinnfovg, [url=http://doorswulbnmu.com/]doorswulbnmu[/url], [link=http://tuceorldcloo.com/]tuceorldcloo[/link], http://bgcwaaztonki.com/

Z jihlavských letopisů:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Z jihlavských archivů...")

26. leden 2013Glosa
(Leo Švančara)
Dneškem jsme legalisovali nacikomunismus
Před 14 dny bych považoval volbu Zemana za presidenta za poměrně neutrální, až snad tu lepší možnost... A v těch 14 dnech neuvěřitelné kampaně jsme dostali jakoby zázrakem z Nebes ještě jednu šanci - a nejspíše v naší generaci tu poslední.
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)
Kácení v Jihlavě
- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)