Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
22.9.: Záchytka v Jihlavě je mimo provoz, opilce budou vozit jinam

22.9.: Výstava dekorativního, užitkového a osvětlovacího skla ze sbírek jihlavského muzea

22.9.: Uplynulo padesát let od svěcení zvonů ve Velkém Meziříčí

22.9.: Třebíčská nemocnice dostala nástroje používané při laparoskopických operacích

22.9.: Pacienti, které čeká totální endoprotéza kolenního a kyčelního kloubu, se mohou lékařů v jihlavské nemocnici vyptat na cokoli

21.9.: Z policejního deníku: agresivní opilci, krádež motorky či řidič pod vlivem drog

21.9.: Ve Žďáře nad Sázavou u autobusového nádraží přibude do konce října sedmadvacet parkovacích míst

21.9.: U Vilémova na Havlíčkobrodsku hořela samochodná řezačka, škoda je 3,5 milionu korun

21.9.: U Mozerova na Havlíčkobrodsku boural cyklista, po nehodě zemřel

21.9.: Opravovaný úsek silnice I/19 mezi Stříbrnými Horami a Keřkovem je částečně průjezdný, ovšem s omezenou rychlostí 50 km/hod

21.9.: Havlíčkobrodsko se zabarví do oranžova, na Vysočině se ruší některé akce, školy zatím plošně zavírány nebudou

21.9.: Dopravní policisté budou soutěžit v řízení křižovatky

20.9.: Z policejního deníku: bourající cyklisté, řidič nadýchal více jak dvě promile

20.9.: Výstava fotografií Jana Pikouse Neznámo kam v domě Gustava Mahlera v Jihlavě

20.9.: Po čelním nárazu auta do stromu u Police utrpěli zranění dva lidé

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Netopýr v trolejbusu…

Jak děda František na přímluvu křtinské Panny Marie vstal z mrtvých…

Dvojitá pomsta pana domácího

Bedřichovák v zeleném, aneb pomsta svobodníkova a předpisů nedbalý kocour…

Vzpomínka na Bosého Laca

Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

Zloděj od svatého Jana…

Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

Jihlavské letopisy Ladislava Vilímka:

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Sdílet tento článek L. Vílímka...
Vydáno 16.5.2010
Připomeňme si a nezapomínejme...
Byl květen roku 1942. Podle zápisů kronikářů bylo tehdy deštivo. Ve dnech 14. až 16. května nákladní auta svážela z celého tehdejšího Oberlandratu Iglau všechny naše židovské spoluobčany do sběrného střediska v Třebíči. Odjížděli z vesnic, městysů a menších měst, kam byli po 15.březnu 1939 cílevědomě a systematicky vystěhováváni ze svých domovů, především pak z Jihlavy.
Jedno takové auto zaznamenal v těch dnech můj otec kousek od domu v Palackého ulici č.50 v Jihlavě, kde sídlilo speciální oddělení Gestapa určené pro tzv konečné řešení židovské otázky. Jel tehdy se mnou, dvouletým capartem v kočárku, kamsi na jarní procházku, zatím co tmavě oděné postavy seděly tiše a nehnutě na korbě otevřeného nákladního auta...
A pak přišel 18. květen 1942 a spolu s ním první transport označený Av, kterým odjelo z Třebíče do Terezína 720 osob židovského vyznání. Pro úpnost dodejme, že přežilo pouhých 42 osob. Další a tím i poslední transport z Oberlandratu Iglau označený Aw odjel z Třebíče 22. května. V něm bylo zavlečeno do Terezína 650 našich Židů a z nich se osvobození dočkalo jen pouhých 15. Nejmladším přeživším byl Jiřík Bassistů, který se narodil 23. února 1942 a nejstarší pak Matilda Zimmerová, kterou konec války a utrpení zastihl v Terezíně v úctyhodném věku 83 let.
Z uvedených dvou transportů zahynulo celkem 1.310 Židů. Skoro stejný je počet hrobů na židovském hřbitově v Jihlavě. Jenže. Žádný z těch 1.310 umučených a povražděných nemá hrob, nemá pomníček. Jejich popel rozprášil vítr do všech světových stran, jejich jména jsou zapsána na zažloutlých papírových lejstrech v různých archivech nacistických věznic a koncetračních táborů. Můžeme si je přečíst na stránkách Terezínské pamětní knihy a nebo na stěně obřadní síně židovského hřbitova v Jihlavě, kde jsou vypsány dětmi Základní školy ve Velkém Beranově. A jednou, určitě, dočkají se i vytesání do kamene. To abychom nemuseli vyhledávat těch 1.310 drobných kamínků a rok co rok je pokládat ke stávajícím pomníkům obětem holocaustu v Jihlavě, v Třešti, v Batelově, v Telči a jinde...
16.5. 2010
Ladislav VILÍMEK


Z jihlavských letopisů:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Z jihlavských archivů...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)