Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
23.10.: Výstraha před silným větrem; během noci až 90 km/h

23.10.: Výlov Štěpnického rybníka v Telči v sobotu

23.10.: Vánoční dárek, který pořídíte v novoměstské nemocnici

23.10.: Přední soukromá univerzita přijela na brněnský veletrh Gaudeamus metrem

23.10.: Nákupní centrum Citypark Jihlava slaví 10. výročí otevření

23.10.: Nová působiště pro nevyužívané knihy

23.10.: Na železniční trati v Pohledi na Havlíčkobrodsku zemřel po střetu s vlakem muž

23.10.: Kapela Mandrage jede za fanoušky do regionů; tento týden zahraje v Havlíčkově Brodě a Jindřichově Hradci

23.10.: Hlavní vchod do nemocnice je otevřený

22.10.: Čmuchalové 01: Mladí detektivové mají stopu!

22.10.: Vysočina začala s rekordním sázením lip; slaví tak 100 let republiky

22.10.: V Telči předají ceny žákům, studentům a školským zařízením

22.10.: Slavnostní koncert k 100. výročí vzniku Československa ve Velké Lhotě

22.10.: Pěstitelé potvrzují pokles výnosů brambor

22.10.: Průvodce zdravým stravováním v Jihlavě

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
8) Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

7) Zloděj od svatého Jana…

6) Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

5) Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

4) Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

3) Atentát na Vladimíra Iljiče v Kollárově škole

2) Kalamita na lince A

1) Děda, jehož se Husák bál

Dřevěné mlýny, Bedřichov

Jihlavské letopisy Ladislava Vilímka:

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Sdílet tento článek L. Vílímka...
Vydáno 24.12.2012
Půjdem spolu do Betléma...
A už je to tady. Bez ohledu na vrtochy počasí. Zatím co u nás doma bude bílo nebílo, kalifornské vánoce sluníčko přivítá mezi zeleným lupením a palmovými ratolestmi. Náš stromeček už stojí vyparáděný na stoličce u okna a netrpělivě očekává balíčky s dárky. Pod stromečkem stojí nevelký betlém zakoupený před pár lety v Česku.
Když už jsme u těch betlémů, první, na který se pamatuji, byl takový prostý papírový skládací. Sloužil ještě pár let po válce, než jej nahradil o něco větší a barevnější, co měl vzadu okénko s červeným papírem a tatínek tam za něj dával svíčičku a krásně to vypadalo a všem se nám to moc líbilo. Jinak se chodívalo o vánočních svátcích od kostela ke kostelu, od betléma k betlému, a u každého se postálo. Nejkrásnější a největší betlém byl v Jihlavě u minoritů. Jednou měl malované pozadí s biblickou krajinou, jindy se starou Jihlavou, kterou maloval akad.malíř Gustav Krum. Vyprávěl mi, že když byl studentem pomáhal tento betlém nejen stavět, ale donášel k němu z okolí větve jalovce, ze kterých se potom dělaly stromečky do celé té krásně vymodelované biblické krajiny. A nejlepší jalovce byly od Pístova. Tam dnes nenajdete jediný keříček. Ono vůbec těch jalovců kolem Jihlavy mnoho nezůstalo. Velké jesličky s postavami tří králů míval betlém v kostele u sv.Jakuba, nebylo jich mnoho a byly instalovány za skleněnou stěnou v předsíni kostela. Nejmenší postavičky měl betlém u sv. Ignáce, stával po levé straně lodi, ale postaviček měl hodně a tak bylo co prohlížet. Vyjímkou mezi uvedenými betlémy byl minoritský. Když byla na pozadí stará Jihlava, bývali v popředí betléma horníci dolující v jeskyni stříbrnou rudu. Na ně se koukalo s oblibou a dlouho. A také se vedle tohoto betléma zpívaly koledy a zpěváky doprovázel důstojný pán Jaroslav Veselý na harmonium. A málem bych zapomněl. Chodívalo se do sirotčince. I tady byly vánoiční nadílky zdejším různě postiženým dětem, i tady se zpívalo a hrálo a lidé dávali peníze na provoz tohoto zařízení.
Dostal jsem před pár dny vánoční pozdrav z Prahy a odesilatel mi poslal i fotografii svého betlámu. A co nevidím. Velký papírový betlém s řadou figurek, s praporečníkem s českou červenobílou vlajkou. Právě takový jsem si zakoupil v r.1969 a pak jej rok co rok chodil instalovat před vánočními svátky spolu s dětmi do kaple sv.Antonína v lesích nad Rounkem. Ať bylo sněhu hodně a nebo málo, betlém tam vždycky musel být. Stalo se to určitou tradicí a lidé z okolí tam chodívali a dívali se a měli nejen krásnou procházku, ale i krásný zážitek z takové neobvyklé zimní návštěvy uprostřed tichého a zasněženého lesa. Občas si tam někdo zazvonil na zvonek a rychle si něco přál, protože takové přání prý se splnilo. A jak šel čas a sil ubývalo, předal jsem betlém jedné báječné rodině do Vyskytné, aby v této tradici pokračovala. S velkou radostí mohu oznámit, že jsem právě dostal od nich obrázek, že betlém i letos o vánocích v kapličce bude. A to je moc dobře. Určité tradice je třeba dodržovat.
Znovu a znovu se vracím do dětství. Vánoce, Stromeček. Vidím před sebou papírová červená jablíčka naplněná vatou, všelijaké jeskyňky posypané třpytivou drtí, papírové řetězy, papírové kouličky a různé fondánové cukroví. Víc toho za protektorátu nebylo, ale seděli jsme všichni pěkně pohromadě a povídalo se a taky zpívalo. Dodnes mám uschovánu jednu z prvních knížek, které mi přinesl Ježíšek a ze které mi maminka četla. Byly to moc smutné pohádky o myškách. Oba jsme je oplakávali. Dokonce si pamatuji, že mi tu knížku vyvázal knihař pan Ruda, co měl dílnu v přízemí domu v Benešově ulici, kde je dnes Veana a kde to voní po cukroví, zatím co tenkrát tady voněl klih a pan Ruda si vyhrával gramofonem na kliku a s velikou zelenou troubou. Vánoce. Vždycky se na ně těším, jako malej kluk. Těšit se budu i tady v Kalifornii. Prvně bude večer s Ježíškem a pak ráno se Santou. Ten bude nadělovat do barevných bot zavěšených na krbu. To jsem zvědav, co mi nadělí.
Všem čtenářům Regionalistu přeji bohatou nadílku, radost ze života a hlavně pevné zdraví. A teď už sobě dobrou noc a vám doma dobrý štědrý den.
Ladislav VILÍMEK


Z jihlavských letopisů:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Z jihlavských archivů...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)
Kácení v Jihlavě
- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)