Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
19.1.: Z policejního deníku: cyklista se při nehodě zranil; hledaný muž skončil ve vězení; krádež čtyřiceti litrů nafty

19.1.: Předporodní kurzy v havlíčkobrodské nemocnici on-line, k tomu osobní konzultace a emailová poradna pro nastávající maminky

19.1.: Místo narození: sanitka číslo 260

19.1.: Kriminalita se na Vysočině loni snížila; objasněnost v regionu přesáhla 64 procent

19.1.: Kaple svatého Huberta vyhrála v soutěži O nejhezčí turistickou pohlednici

19.1.: Bývala poštovní stanice ve Stonařově postavená v roce 1750 byla prohlášena za kulturní památku

18.1.: Zemřela bývalá ředitelka základní školy Seifertova v Jihlavě Stanislava Prokešová

18.1.: Z policejního deníku: úvěrový podvod, opilec skončil na záchytce, řidiči bez papírů a pod vlivem drog

18.1.: V Přibyslavi u Sázavy žijí bobři

18.1.: V Pelhřimově se loni narodilo 533 dětí, svateb bylo dvaadevadesát

18.1.: Registr vozidel v Jihlavě funguje dočasně v omezeném režimu

18.1.: Policisté na Vysočině vykázali loni z obydlí celkem 53 násilných osob

18.1.: Nejvíce nominací na Českého lva mají filmy Krajina ve stínu, Havel a Šarlatán

18.1.: Fenomén zahradničení a krajové odrůdy ovocných stromů na Vysočině

18.1.: Dálnice a silnice prvních tříd na Vysočině jsou sjízdné bez problémů

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Netopýr v trolejbusu…

Jak děda František na přímluvu křtinské Panny Marie vstal z mrtvých…

Jihlavské letopisy Ladislava Vilímka:

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Sdílet tento článek L. Vílímka...
Vydáno 11.11.2008
Cestou ke křišťálové noci
Státní policejní úřad v Jihlavě uvedl mimo jiné v měsíční zprávě za leden 1934 následující zprávu:
Dne 8. ledna 1934 v noci bylo neznámými pachateli pomalováno velkými rudými hákovými kříži 6 židovských obchodů a Husův pomník na náměstí Svobody, které byly ještě v noci odstraněny, až na pomník, kde bylo třeba odborného zákroku. Pro hakenkreuzlerovské rejdy by zatčen vrchní číšník Jihlavského dvoru Felix Waltar.
Zemský úřad v Brně informuje důvěrným dopisem ze dne 26. září 1936 okresní hejtmany ve smíšených územích, že členové SdP provádějí soupis Židů a emigrantů. V dopise se mimo jiné uvádí:
Z věrohodného pramene bylo sděleno, že na příkaz ústředí SdP provádí místní skupina SdP na Střekově soupis všech Židů a emigrantů tamže usedlých. Zdá se, že akce bude prováděna ve všech místních skupinách vzhledem k tomu, že příkaz došel z ústředí. Seznamy obsahují tyto otázky: jméno, den, měsíc a rok narození, příslušnost, národnost, od kterého dne jest v obci usedlý, počet rodinných příslušníků, povolání (zda zaměstnanec, u koho zaměstnán neb samostatný živnostník a jakého druhu je živnost), politická příslušnost. U emigrantů jsou mimo shora uvedené otázky k vyšetření ještě tato další data: příslušnost ku straně dříve a nyní, důvod emigrace, kdy a odkud přišel. Důvodem a účelem soupisu prý je zjištění, kolik Židů, příp. emigrantů se od ukončení války přistěhovalo do zněmčelého území.
Na jaře roku 1938 zavedl henleinovský časopis Der Kamerad stálou rubriku Wir Teilen Mit, kde byli plným jménem uváděni Němci i židé, kteří mezi sebou udržovali pravidelný styk. A výsledek? Okamžitě došlo k bojkotu nejen uváděných židů, bojkotováni byli všichni židé včetně smíšených manželství. Nezbývalo, než uprchnout do nitra republiky a nebo emigrovat.
25. května v noci byl pomalován hákovými kříži Husův pomník.
30. září podepsána Mnichovská dohoda. Následoval útěk Židů i části českého obyvatelstva ze Sudet do vnitrozemí. V Sudetech zavedeny „norimberské zákony“.
Státní policejní úřad v Jihlavě, část zprávy za měsíc říjen 1938:
Pozornost českého obyvatelstva jihlavského se obracela k postupnému obsazování našich pohraničních krajů německým vojskem a důsledkům z toho plynoucím. Uprchlíků evidenčních se nalézá dne 1.XI. 1938 v městě Jihlavě 403, se státními zaměstnanci je jich 1148. Uprchlíci kromě velké bytové tísně zapříčinili také to, že po Jihlavě koluje mnoho pověstí ohledně krutého postupu henleinovských ordnerů v obsazeném území proti českému obyvatelstvu, čímž byla zvýšena protiněmecká nálada lidu, která se projevila také zničením a poškozením několika německých tabulí označujících firmy. O nadějích německého obyvatelstva že také Jihlava připadne k Třetí říši a bude německým vojskem obsazena a tím způsobeného rozruchu a znepokojení, byla podána obšírná zpráva dne 11.X. 1938. K tomu přistupuje, že podle důvěrné zprávy v odpovědi kancléře Hitlera ve Znojmě dne 26.X.1938 na uvítací proslov krajského vedoucího Dra Kottka, jenž mimo jiné také poukázal na dosud neosvobozené Jihlavsko, Hitler prý vzkázal Jihlavanům, aby nezoufali „Nicht verzogen“. Tím byly znovu oživeny naděje jihlavských němců, kteří se stále ještě utěšují, že Hitler na Jihlavu nezapomene a ji také osvobodí. Celkem vzato je nálada německého obyvatelstva jihlavského povznesená i když, jak předák Dr. Hansmann prohlásil, sudetští němci byli částěčně poraženi, neboť chtěli něco jiného, a to je nálada vítězů nad poraženými.
10. listopad 1938. V Sudetech, stejně jako v Říši, proběhla „křišťálová noc“. Mnoho sudetských židů bylo v té době zatčeno, internováno nebo zavražděno. Rasové nenávisti nebyly ušetřeny synagogy, modlitebny a na některých místech ani židovské hřbitovy. Ve dvou případech byla zhanobena židovská oddělení městských hřbitovů a v Úsově posloužil židovský hřbitov jako vojenská střelnice.
V české části zbytku republiky se vedly diskuse o tom, zda za Čechy se mohou považovat pouze ti židé, kteří se r.1910 přihlásili k české národnosti. Sionistům a německým asimilantům byla doporučena emigrace.
Do Třeště přichází mimo jiné židovská rodina Maxe Strausse, původem z Třeště, která až do 10.listopadu 1938 žila a podnikala na Děčínsku. Vzhledem ke špatnému zdravotnímu stavu obou rodičů bylo jí dovoleno ubytovat se v Třešti, kde matka Antonie zakrátko zemřela.
16. prosinec 1938 - Četnická stanice v Třešti zasílá Okresnímu úřadu v Jihlavě seznam 20 osob. Věc: Smlouva o státním občanství s Německem. Soupis obyvatelstva za účelem výměny. Příloha obsahovala i několik československých státních příslušníků německé národnosti, Židů, kteří se přistěhovali na území ČSR od 1. ledna 1910 - David Guttmann, Hermann Planer, Rodert Planer, Vilém Spitz, Jana Straussová, Max Strauss, Otto Strauss a Egon Wetter. K výměně nedošlo a přesto většina z nich zahynula později v koncentračních táborech.
Jihlavské listy přinášely ještě na počátku roku 1939 informace pro uprchlíky a poděkování za dary zasílané Okresnímu pomocnému výboru pro uprchlíky v Jihlavě. V únoru 1939 Jihlava měla přijmout dalších 500 uprchlíků z Ostravska a Těšínska, na Třebíčsku se mělo ubytovat 800 uprchlíků a 104 na Náměšťsku.
13. března 1939 proběhla demonstrace nacistických Němců na jihlavském náměstí, pří níž měla být obsazena radnice. Policie tomu zabránila a demonstraci rozehnala.
15. března 1939 kolem 9. hod. dopoledne obsadila Jihlavu nacistická armáda. Před jejím příjezdem ordneři vedeni E. Sladkem obsadili policejní úřad, poštu, nádraží a další významné a strategické budovy. Započalo zatýkání a první násilnosti proti jihlavským židům.
10. listopad 2008
Ladislav VILÍMEK


Z jihlavských letopisů:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Z jihlavských archivů...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)