Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
4.8.: Město Jihlava vydalo katalog k výstavě historických fotografií

4.8.: Dárci krve? V létě nedostatkové zboží

3.8.: Po čelním střetu dvou náklaďáků na Třebíčsku jeden řidič zemřel, druhý utrpěl vážná zranění

3.8.: Na dálnici D1 bouralo před polednem osobní auto a náklaďák, nyní už je dálnice průjezdná bez komplikací

3.8.: Makak jávský z táborské zoo by jako nosič jídla rozhodně neuspěl

3.8.: Komentovaná prohlídka výstavy Sochy mluví v jihlavské galerii

2.8.: U Nového Rychnova zemřel při nehodě osmnáctiletý řidič osobního auta

2.8.: Sýčci letos vyvedli rekordních 95 mláďat

2.8.: Odešel Karel Křesadlo, emeritní ředitel okresního archivu v Jihlavě

2.8.: Na jihlavském magistrátě je nově zřízený dětský koutek plný her a omalovánek

2.8.: Dvojčata Radek a Miloš Kolouchovi získali titul rekordmani roku za absolutně největší sbírku seker a hoblíků

2.8.: Chudobínská borovice u Vírské přehrady je zřejmě o 150 let starší, než se předpokládalo

1.8.: V jihlavské nemocnici je nově rouškomat

1.8.: Filmový klub v Jihlavě uvede maďarskou hravou absurdní pohádku pro dospělé Líza, liščí víla

31.7.: Šlakhamr v Hamrech nad Sázavou se v sobotu 1. srpna otevře veřejnosti, v provozu bude i kladivo

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Jak děda František kdysi „zaklel“ zloděje.

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Netopýr v trolejbusu…

Jak děda František na přímluvu křtinské Panny Marie vstal z mrtvých…

Dvojitá pomsta pana domácího

Bedřichovák v zeleném, aneb pomsta svobodníkova a předpisů nedbalý kocour…

Vzpomínka na Bosého Laca

Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

Zloděj od svatého Jana…

Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Jihlavské letopisy Ladislava Vilímka:

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Sdílet tento článek L. Vílímka...
Vydáno 20.10.2008
Významné výročí jihlavského rodáka
Letos si můžeme připomenout 120. výročí narození Ernsta Sommera, významného jihlavského rodáka a spisovatele. Narodil se 29. října 1888 v židovské rodině Jakoba a Sofie Sommerových, majitelů obchodu a výrobny cukrovinek v Komenského ulici č. 36.
V Jihlavě studoval úspěšně na gymnasiu a potom ve Vídni, nejdříve na medicíně (1907) a pak na právech (1912), kde získal doktorát. Po absolvování povinného roku u krajského soudu v Jihlavě stal se koncipientem v Ústí nad Labem, Mostě a v Duchcově. Za první světové války působil u vojenského soudu a po jejím konci se opět vrátil do Duchcova. Nakonec se v roce 1920 usadil trvale v Karlových Varech. Tady se vedle svého povolání, byl rovněž členem městské rady, věnoval především literární práci. První příspěvky zasílal tamním sociálně demokratickým novinám Volkswille. V roce 1924 byl spoluzakladatelem časopisu Die Provinz podporujícího německo-české přátelství.
Svými postoji a účastí na politickém dění si vysloužil nenávist karlovarských německých nacionalistů a nezřídka byl v přímém ohrožení života. Přesto zde vydržel a teprve až poslední den před obsazením města na podzim roku 1938 opustil své působiště. S pouhou aktovkou a psacím strojem pak emigroval do Londýna, kde podporoval všemožně československou exilovou vládu a vedle advokátní činnosti publikoval v časopisu Čechoslovák.
Ve své prvotině, v románu Gideonův odchod (1912), snažil se vypořádat se sionismem. V eseji Vítězství duše uveřejněné v časopise Der Jude (1919) citoval Buberovy myšlenky o síle a obrodě Židů. Evropskou proslulost získal románem Templáři (1934), kde nepřímo poukázal na zrůdnost hitlerovského režimu v Německu. Židovskou problematikou se zaobíral i jeho další román Poselství z Granady (1937), o pogromech na Židy ve Španělsku koncem 15.století. Nejznámějším dílem se stal román Vzpoura svatých (1944). Bylo to jedno z prvních děl zabývající se nacistickým vražedným systémem líčící povstání Židů v nacistickém koncentračním táboře.
Sommer byl jedním z prvních autorů píšícím německy, který byl překládán v Československu po roce 1945. V roce 1948 vyšla jeho kniha Poslání Tomáše Münzera a později další o básníku Villonovi. Ernst Sommer zemřel v Londýně 20.září 1955.
Na jihlavském židovském hřbitově stojí poškozený pomník jeho otce Jakoba Sommera, který zemřel v Jihlavě v roce 1924, zatímco Ernstova matka zahynula v Terezíně 19. září 1942. Na jiném místě hřbitova odpočívá Ernstův bratr Alfred, spolumajitel továrny na cukrovinky Kopperl & Sommer, zemřel v Jihlavě v roce 1935, jehož manželka Johanna zahynula v koncentračním táboře v Zamošči někdy v závěru roku 1942.
Ladislav VILÍMEK


Z jihlavských letopisů:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Z jihlavských archivů...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)