Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
4.4.: U Bystřice nad Pernštejnem si dopravní nehoda osobního auta vyžádala lidský život

4.4.: Nervový jed otrávil několik kriticky ohrožených luňáků na území CHKO. Bude to někdo důkladně vyšetřovat?

4.4.: Dva noční požáry v Batelově

4.4.: Ani karanténa nezabrání řidičům usednout za volant s alkoholem či drogami v krvi

3.4.: V Pohořelicích na Brněnsku se sešlo 4201 velikonočních pohlednic

3.4.: Primátorka a její náměstek položili květiny k pomníčku Evžena Plocka

3.4.: Opilý čtyřiatřicetiletý řidič na Havlíčkobrodsku havaroval, tři lidé utrpěli zranění

3.4.: Na dálnici D1 u Velkého Meziříčí budou z důvodu zahájení stavebních prací hlídat řidiče kamery

3.4.: Na Pelhřimovsku mají prvního nakaženého koronavirem

3.4.: Městská hromadná doprava v Jihlavě začne jezdit jako v létě o víkendu

3.4.: Letos se na Vysočině zvýšil počet tragických nehod

3.4.: Karanténa dává šampionovi F1 pořádně zabrat; nezodpovědně doporučuje lidem, aby nechodili do zoo

2.4.: Špatné časy restaurací: Tržby s koronavirem klesly o 83 procent; čtyři z deseti se navíc bojí, že je skolí stravovací paušál

2.4.: Velbloud dvouhrbý se chodí podrbat ke „kartáčovníku“

2.4.: U Kochánova začal z nedbalosti hořet lesní porost

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Netopýr v trolejbusu…

Jak děda František na přímluvu křtinské Panny Marie vstal z mrtvých…

Dvojitá pomsta pana domácího

Bedřichovák v zeleném, aneb pomsta svobodníkova a předpisů nedbalý kocour…

Vzpomínka na Bosého Laca

Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

Zloděj od svatého Jana…

Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

Jihlavské letopisy Ladislava Vilímka:

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Sdílet tento článek L. Vílímka...
Vydáno 20.10.2008
Významné výročí jihlavského rodáka
Letos si můžeme připomenout 120. výročí narození Ernsta Sommera, významného jihlavského rodáka a spisovatele. Narodil se 29. října 1888 v židovské rodině Jakoba a Sofie Sommerových, majitelů obchodu a výrobny cukrovinek v Komenského ulici č. 36.
V Jihlavě studoval úspěšně na gymnasiu a potom ve Vídni, nejdříve na medicíně (1907) a pak na právech (1912), kde získal doktorát. Po absolvování povinného roku u krajského soudu v Jihlavě stal se koncipientem v Ústí nad Labem, Mostě a v Duchcově. Za první světové války působil u vojenského soudu a po jejím konci se opět vrátil do Duchcova. Nakonec se v roce 1920 usadil trvale v Karlových Varech. Tady se vedle svého povolání, byl rovněž členem městské rady, věnoval především literární práci. První příspěvky zasílal tamním sociálně demokratickým novinám Volkswille. V roce 1924 byl spoluzakladatelem časopisu Die Provinz podporujícího německo-české přátelství.
Svými postoji a účastí na politickém dění si vysloužil nenávist karlovarských německých nacionalistů a nezřídka byl v přímém ohrožení života. Přesto zde vydržel a teprve až poslední den před obsazením města na podzim roku 1938 opustil své působiště. S pouhou aktovkou a psacím strojem pak emigroval do Londýna, kde podporoval všemožně československou exilovou vládu a vedle advokátní činnosti publikoval v časopisu Čechoslovák.
Ve své prvotině, v románu Gideonův odchod (1912), snažil se vypořádat se sionismem. V eseji Vítězství duše uveřejněné v časopise Der Jude (1919) citoval Buberovy myšlenky o síle a obrodě Židů. Evropskou proslulost získal románem Templáři (1934), kde nepřímo poukázal na zrůdnost hitlerovského režimu v Německu. Židovskou problematikou se zaobíral i jeho další román Poselství z Granady (1937), o pogromech na Židy ve Španělsku koncem 15.století. Nejznámějším dílem se stal román Vzpoura svatých (1944). Bylo to jedno z prvních děl zabývající se nacistickým vražedným systémem líčící povstání Židů v nacistickém koncentračním táboře.
Sommer byl jedním z prvních autorů píšícím německy, který byl překládán v Československu po roce 1945. V roce 1948 vyšla jeho kniha Poslání Tomáše Münzera a později další o básníku Villonovi. Ernst Sommer zemřel v Londýně 20.září 1955.
Na jihlavském židovském hřbitově stojí poškozený pomník jeho otce Jakoba Sommera, který zemřel v Jihlavě v roce 1924, zatímco Ernstova matka zahynula v Terezíně 19. září 1942. Na jiném místě hřbitova odpočívá Ernstův bratr Alfred, spolumajitel továrny na cukrovinky Kopperl & Sommer, zemřel v Jihlavě v roce 1935, jehož manželka Johanna zahynula v koncentračním táboře v Zamošči někdy v závěru roku 1942.
Ladislav VILÍMEK


Z jihlavských letopisů:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Z jihlavských archivů...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)