Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
12.7.: Z policejního deníku: chodec po srážce s autem utrpěl vážné zranění; opilý řidič způsobil nehodu

12.7.: Voňavá výstava Zahrada Vysočiny v Žirovnici představí lilie i jedlé květy, chybět nebude ani kulturní program

12.7.: V Rašeliništi Pod Trojanem roste vzácná mokřadní ostřice, suchopýr i vachta, na Kozénku se daří vstavači kukačce i koniklecům

12.7.: Střelmistr z legií František Pól z Mostišť skončil jako školník

12.7.: Letní soutěž o zajímavé ceny v infocentrech ČEZ, pozvánka nejen do Dukovan a Dalešic

12.7.: Devětadvacetiletý muž, který sexuálně a fyzicky napadl mladou ženu, skončil ve vazbě

11.7.: Z policejního deníku: opilí sedmnáctiletí mladíci ničili vybavení hřiště

11.7.: Táborská zoo získala jednoho z nejinteligentnějších ptáků světa, ohroženého papouška nestora kea

11.7.: Paměť kůže: Jak sluneční záření ovlivňuje naše zdraví

11.7.: MUDr. Karel Kalla. Výjimečný a aktivní muž, který vedl primariát klinické biochemie v pelhřimovské nemocnici šestačtyřicet let

11.7.: Jihlavští policisté dopadli muže, který vykrádal auta a byl i v bytovém domě. Ukradené věci prodával a peníze použil na nákup drog

11.7.: Hračkobraní v Kamenici nad Lipou nabízí nejen výstavu hraček z přírodních materiálů, ale i divadlo či tvořivé dílny

10.7.: Z vyhlídkové věže kostela svatého Bartoloměje v Pelhřimově se můžete rozhlédnout i večer

10.7.: Z policejního deníku: krádež elektrokoloběžky před obchodem; zloděj potravin se snažil policistům uplavat

10.7.: Policisté hledají svědky a zraněné z víkendového festivalu Vysočina Fest

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Jihlavské letopisy Ladislava Vilímka:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Sdílet tento článek L. Vílímka...
Vydáno 20.10.2008
Významné výročí jihlavského rodáka
Letos si můžeme připomenout 120. výročí narození Ernsta Sommera, významného jihlavského rodáka a spisovatele. Narodil se 29. října 1888 v židovské rodině Jakoba a Sofie Sommerových, majitelů obchodu a výrobny cukrovinek v Komenského ulici č. 36.
V Jihlavě studoval úspěšně na gymnasiu a potom ve Vídni, nejdříve na medicíně (1907) a pak na právech (1912), kde získal doktorát. Po absolvování povinného roku u krajského soudu v Jihlavě stal se koncipientem v Ústí nad Labem, Mostě a v Duchcově. Za první světové války působil u vojenského soudu a po jejím konci se opět vrátil do Duchcova. Nakonec se v roce 1920 usadil trvale v Karlových Varech. Tady se vedle svého povolání, byl rovněž členem městské rady, věnoval především literární práci. První příspěvky zasílal tamním sociálně demokratickým novinám Volkswille. V roce 1924 byl spoluzakladatelem časopisu Die Provinz podporujícího německo-české přátelství.
Svými postoji a účastí na politickém dění si vysloužil nenávist karlovarských německých nacionalistů a nezřídka byl v přímém ohrožení života. Přesto zde vydržel a teprve až poslední den před obsazením města na podzim roku 1938 opustil své působiště. S pouhou aktovkou a psacím strojem pak emigroval do Londýna, kde podporoval všemožně československou exilovou vládu a vedle advokátní činnosti publikoval v časopisu Čechoslovák.
Ve své prvotině, v románu Gideonův odchod (1912), snažil se vypořádat se sionismem. V eseji Vítězství duše uveřejněné v časopise Der Jude (1919) citoval Buberovy myšlenky o síle a obrodě Židů. Evropskou proslulost získal románem Templáři (1934), kde nepřímo poukázal na zrůdnost hitlerovského režimu v Německu. Židovskou problematikou se zaobíral i jeho další román Poselství z Granady (1937), o pogromech na Židy ve Španělsku koncem 15.století. Nejznámějším dílem se stal román Vzpoura svatých (1944). Bylo to jedno z prvních děl zabývající se nacistickým vražedným systémem líčící povstání Židů v nacistickém koncentračním táboře.
Sommer byl jedním z prvních autorů píšícím německy, který byl překládán v Československu po roce 1945. V roce 1948 vyšla jeho kniha Poslání Tomáše Münzera a později další o básníku Villonovi. Ernst Sommer zemřel v Londýně 20.září 1955.
Na jihlavském židovském hřbitově stojí poškozený pomník jeho otce Jakoba Sommera, který zemřel v Jihlavě v roce 1924, zatímco Ernstova matka zahynula v Terezíně 19. září 1942. Na jiném místě hřbitova odpočívá Ernstův bratr Alfred, spolumajitel továrny na cukrovinky Kopperl & Sommer, zemřel v Jihlavě v roce 1935, jehož manželka Johanna zahynula v koncentračním táboře v Zamošči někdy v závěru roku 1942.
Ladislav VILÍMEK


Z jihlavských letopisů:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Z jihlavských archivů...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)