Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
22.10.: Z policejního deníku: muž v Telči okradl svého známého či muž, který fyzicky napadl ženu

22.10.: Výzva praktických lékařů z Vysočiny: nepodceňujte náhlé změny svého zdraví

22.10.: Víte, že když jde o život přeparkovat nestihnete?

22.10.: V oblasti zabezpečení chat a chalup je stále co zlepšovat; letos policisté na Vysočině řešili 33 případů vloupání

22.10.: V Dukovanech provádí mimořádnou údržbu hlavních cirkulačních čerpadel

22.10.: Tržnice na Masarykově náměstí v Jihlavě v pátek končí

22.10.: Propadlé řidičské průkazy už ministerstva částečně tolerují; nejen jihlavskému odboru dopravy se tak ulevilo; v Jihlavě ve středu dokonce obsloužili všechny klienty

22.10.: Na Staroměstském náměstí probíhal hlavně občanský protest proti vládě

22.10.: Medvědi v táborské zoo marně vyhlíží návštěvníky

22.10.: Do židovské čtvrti v Třebíči budou moci vjet pouze její obyvatelé a podnikatelé

21.10.: Z policejního deníku: rvačka v Jihlavě; krádež čerpadla či hledaný muž skončil ve vězení

21.10.: V Urbanově bouraly dva traktory, jeden řidič byl opilý

21.10.: V Prostředkovicích na silnici I/38 silničáři potrvá do pátku reklamační oprava, dopravu řídí semafory

21.10.: Silnice I/38 mezi lokalitou u Vránů a křižovatkou Svatý Kříž na Havlíčkobrodsku se opravuje, provoz řídí semafory

21.10.: Nevstupujte do nemocnice, pokud nemusíte

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Netopýr v trolejbusu…

Jak děda František na přímluvu křtinské Panny Marie vstal z mrtvých…

Dvojitá pomsta pana domácího

Bedřichovák v zeleném, aneb pomsta svobodníkova a předpisů nedbalý kocour…

Vzpomínka na Bosého Laca

Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

Zloděj od svatého Jana…

Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Jihlavské letopisy Ladislava Vilímka:

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Sdílet tento článek L. Vílímka...
Vydáno 12.1.2009
Krátká historie domů Srázná číslo 6 a 8
Špitálské předměstí Jihlavy. Mírné návrší na sever od historického vnitřního města svažující se k pravému břehu řeky Jihlavy, která v těchto místech tvořila přirozenou zemskou hranici oddělující Čechy a Moravu. Prostor, kudy procházely dvě prastaré cesty, aby se setkaly nakonec před mohutnou Špitálskou branou a společně pak vstoupily do nitra královského města.
První pohled do těchto míst nám nabídl plán města Jihlavy a okolí z roku 1647. Mohutně opevněné město bylo tehdy okupováno Švédy a ti se postarali o to, aby prostor Špitálského předměstí nemohl poskytnout ani ten sebemenší úkryt pro obléhatele. Desítky nízkých domků včetně starého špitálu a kostelíka svatého Jana Křtítele na Královském vršku bylo rozbořeno, stromy vykáceny a pole zpustošena.
A přichází 19. století. Zatím co dnešní Havlíčkovu ulici už lemuje souvislá domovní zástavba, Srázná ulice ještě stále vyčkává. Jen co se rozhodne o uspořádání budoucího Josefského náměstí. A Sráznou ulici zaplní dílny a dílničky a továrny. První průmyslová zóna
Daleko zajímavější pohled nabízí plán Jihlavy a předměstí z roku 1785. Zmíněné dvě cesty už obklopují domky řemeslníků a soukeníků a vedle dvorů s políčky a zahradami vyrůstají rámová pole. V údolí říčky Jihlávky klepou vodní kola mlýnů a na řece Jihlavě čile pracují valchy. Městské opevnění je postupně odstraňováno a do města se dá přicházet jak bývalou Špitálskou branou, tak také nově otevřenou Křížovou brankou.
A přichází 19. století. Zatím co dnešní Havlíčkovu ulici už lemuje souvislá domovní zástavba, Srázná ulice ještě stále pospává v zeleni zahrad. Jen co se rozhodne o uspořádání budoucího Josefského náměstí. A také Sráznou ulici zaplní dílny a dílničky, skladiště a továrny. První průmyslová zóna Jihlavy, i tak by se to dalo nazvat.
A tak se stalo, že jsem jednoho dne obdržel výstřižek z novin Mährischer Grenzbote nazvaný Zum Iglauer Mühlstein... Krátký text doprovázela fotografie hlavičky firemního dopisu. Kouzelný obrázek hlásající, že jde o Erste Fabrik Künstlicher Mühlsteine čili první továrnu umělých mlýnských kamenů v Jihlavě, Iglau (Mähren). Což bylo nutné zdůraznit, neboť se psal rok 1894 a úřední dopis byl adresován jistému panu J. Metzovi v Kerstenhausenu, tehdy v Rakousku-Uhersku. Ale vraťme se zpět do Jihlavy. Na dopise byl velkým ozdobným písmem uveden majitel továrny, Emanuel Ignatz Heller, jehož výrobky byly oceněny zlatými a stříbrnými medailemi K.K. Ministeriums für Handel und Industrie, patentovány a opatřeny c.k. privilegiem byly tehdy exportovány do všech evropských států. Adresa telegramů Mühlstein Fabrik Iglau. Ale kde v Iglau byla tato továrna ?
A tušíte správně. Ve Srázné ulici čís. 6 a 8, tehdy nazývané Stürzergasse, což je po našem ve Srázné ulici. Ona srázná a příkrá skutečně byla a stále ještě je. Jenom se k nepoznání změnila. V adresáři z roku 1892 jsem lehce nalezl pana Emanuela Ignaze Hellera a při něm poznámku Mühlsteinerzeuges und Händler mit Müllereiaktikeln. Zkrátka a dobře, nezůstal jenom u výroby a obchodu s mlýnskými kameny, ale i dalšími mlynářskými potřebami. A co víc. V jihlavském archivu se dochavala řada stavebních plánů a to jak majitelova malebného přízemního domu s atikou opatřenou firemním nápisem a vázami a c.k. orlicí, tak také provozních budov včetně kotelny s komínem. Kdeže je všemu konec. Co všechno se na onom místě dělo. Sklad paliv, sklady semen a zemědělských plodin, až po významnou továrnu pleteného zboží, Strickwarenfabrik Gabriel Kärger, založenou v roce 1901, která dodávala své výrobky do celého světa. Dnes tu stojí výškové obytné domy a okraje chodníků lemují parkující automobily.
Naše krátká procházka Sráznou ulicí je u konce. Snad ještě poznámka. Jeden ze zdejších mlýnských kamenů se dodnes nachází kdesi v Tyrolsku a některé kameny, dost možná bez povšimnutí, povalují se v blízkosti našich mlýnů...
10.1.2009
Ladislav VILÍMEK


Z jihlavských letopisů:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Z jihlavských archivů...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)