Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
25.9.: Začíná výměna paliva v druhém bloku Dukovan, odstávka potrvá do poloviny listopadu

25.9.: Z policejního deníku: recidivista sebral mobil či muž, který téměř rok neplatí alimenty na ročního syna

25.9.: Veřejná beseda o revitalizaci starších jihlavských sídlišť

25.9.: Policie na Vysočině se rozroste o padesát policistů

25.9.: Nová publikace přiblíží historii starého hřbitova v Nové Cerekvi

24.9.: Z policejního deníku: krádež elektrokol; hledaná žena putovala do vězení; opilá řidička otočila auto na střechu

24.9.: Vyrážíte na houby? Nepřeceňujte své síly, radí záchranáři

24.9.: V Pelhřimově byla vystavena největší skleněná plastika na světě

24.9.: Pod třebíčským náměstím archeologové našli například středověký poutní odznak, hrací kostku či minci krále Václava II.

24.9.: Okříšky zakoupily nové vratné kelímky na nápoje s kresbou Štěpána Mareše

24.9.: Kuchařka Z receptáře našich předků nabízí staré recepty z Vysočiny, jihu Čech a Moravy a Dolního Rakouska

24.9.: Jihlava spouští od úterý 29. září dobrovolnické centrum, zájemci se již mohou hlásit

24.9.: Jak vybrat elektrokolo a jak zvládnout jízdu bez úrazu?

23.9.: Z policejního deníku: nehoda u Velkého Beranova; auto se samo rozjelo; neznámý vandal poškrábal lak na autě

23.9.: Výstava Svět středověkých her získala Zlatého mamuta

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Netopýr v trolejbusu…

Jak děda František na přímluvu křtinské Panny Marie vstal z mrtvých…

Dvojitá pomsta pana domácího

Bedřichovák v zeleném, aneb pomsta svobodníkova a předpisů nedbalý kocour…

Vzpomínka na Bosého Laca

Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

Zloděj od svatého Jana…

Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

Jihlavské letopisy Ladislava Vilímka:

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Sdílet tento článek L. Vílímka...
Vydáno 8.4.2008
Příspěvek k evidenci a poznání křížových kamenů na Jihlavsku
Všelijaké poznámky týkající se velkostatku Mirošovice, tak nadepsal svůj rukopis Vilém Richlý v roce 1885. Byl majitelem nejen velkostatku, ale také zámku v Mirošově u Jihlavy, po němž dnes nenajdeme ani památky. Od poloviny až do závěru 20. století chátral a nakonec byl srovnán se zemí. V úvodu zmíněný rukopis byl zcela náhodně objeven pohozený v opuštěném zámeckém areálu krátce po druhé světové válce a je v držení soukromého sběratele.
Vilém Richlý se narodil dne 30. dubna 1837 v Radlíku u Jílového, jako třetí dítě Prokopa a Anežky Richlých. Dětství prožil v Radlíku, mládí na velkostatku ve Lžíně a Květinově. Po absolvování jindřichohradeckého a jihlavského gymnasia, kde v roce 1856 složil maturitní zkoušku, navrátil se k otci do Květinova, aby se zde zdokonalil v budoucím řízení a správě velkostatku. Teprve v průběhu šedesátých let 19. století se stále častěji zdržoval u svého strýce v již zmíněném Mirošově, kde se nakonec i s rodinou natrvalo usadil. Zemřel 5. ledna 1904 a je pohřben v rodinné hrobce v Dušejově.
Od svého mládí se věnoval přírodním vědám, archeologii a historii. Časem se vypracoval na opravdového odborníka. Svoji první sbírku různých starožitností založil v roce 1882. O dva roky později, když se četnými nálezy, dary a koupěmi rozšířila, vzniklo na mirošovském zámku jeho soukromé museum. Jednotlivé předměty, stejně jako aktivity z různých oblastí svého zájmu, kresil a zapisoval do knížek, z nichž patrně většina je dnes uložena v Museu Vysočiny v Jihlavě.
Předmětem našeho zájmu bude nejen popsání nalezeného a dosud nepublikovaného Richlého rukopisu z roku 1885, ale především srovnání jedné z jeho kapitol týkající se křížových kamenů a kamenných křížů s jeho pozdějším rukopisem, který byl celý věnován této problematice a který je na titulu nadepsán "Kříže okolí velkostatku Mirešovice. Kreslil a maloval dle skutečnosti Vilém Richlý, 1892.“ Uvedený rukopis uložený dnes v jihlavském muzeu popsal Zdeněk Jaroš ve Vlastivědném sborníku Vysočiny X. v roce 1997.
Nově objevený rukopis má rozměry 14 x 20,5 cm a je sepsán černým inkoustem. Vedle 24 na sebe nenavazujících kapitol obsahuje jediný barevný obrázek litinového polního kříže z 19. století. Nás však bude zajímat především kapitola s názvem "Kříže kamenné", která je přepsána v původní podobě, bez jakýchkoliv úprav. Poznámky k jednotlivým křížovým kamenům a kamenným křížům v závěru článku jsou doplněny o některé skutečnosti z Richlého pozdějšího rukopisu z roku 1892 a dále jsou připojeny nové poznámky autora tohoto článku spolu s evidenčními čísly přidělenými těmto památkám při celostátním průzkumu prováděném Museem v Aši. Výsledný soubor byl poprvé zveřejněn v publikaci Kamenné kříže Čech a Moravy v roce 1997. Badatelskou činnost na okrese Jihlava prováděli manželé Helena a Vladimír Businští z Prahy za přispění některých obecních úřadů a za vydatné pomoci celé řady místních kronikářů a ostatních nadšenců.
Ladislav VILÍMEK


Z jihlavských letopisů:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Z jihlavských archivů...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)