Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
5.12.: Z rodného domku komunistického funkcionáře Bohumíra Šmerala v Třebíči je Centrum tradiční lidové kultury

5.12.: V Pelhřimově vzplál akumulátor koloběžky, záchranná služba odvezla tři lidi do nemocnice

5.12.: S učitelem, který v třebíčské škole napadl žáka, rozvázala škola okamžitě pracovní poměr

5.12.: Požár harvestoru na Havlíčkobrodsku za sebou zanechal milionovou škodu

5.12.: Památku zesnulých dětí budou moci rodiče, pozůstalí a přátelé uctít v neděli 8. prosince

5.12.: Nemocnice v Novém Městě na Moravě vydala ke svým osmdesátým narozeninám knihu

5.12.: Na novorozenecké JIP v jihlavské nemocnici mají rodiče novou svoji místnost

5.12.: Devětačtyřicetiletého muže, který v jihlavských ulicích obtěžoval studentky, dopadli strážníci městské policie

5.12.: Agresivní cizinec bodl na ubytovně v Jihlavě druhého muže nožem

4.12.: V zimě nepodceňujte zabezpečení svých rekreačních objektů; policisté radí jak snížit riziko vloupání do chat

4.12.: U Kralic nad Oslavou v Horních Lhoticích shořelo osobní auto

4.12.: S novou EU do „zeleného otroctví“

4.12.: Policisté na Vysočině se i letos věnují oblasti prevence kriminality zaměřené na seniory

4.12.: Neznámý zloděj ukradl v Bystřici nad Pernštejnem černé auto Audi A6

4.12.: Muž z Havlíčkobrodska dluží dětem na výživném téměř padesát tisíc korun

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Netopýr v trolejbusu…

Jak děda František na přímluvu křtinské Panny Marie vstal z mrtvých…

Dvojitá pomsta pana domácího

Bedřichovák v zeleném, aneb pomsta svobodníkova a předpisů nedbalý kocour…

Vzpomínka na Bosého Laca

Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

Zloděj od svatého Jana…

Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

Jihlavské letopisy Ladislava Vilímka:

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Sdílet tento článek L. Vílímka...
Vydáno 8.4.2008
Příspěvek k evidenci a poznání křížových kamenů na Jihlavsku
Všelijaké poznámky týkající se velkostatku Mirošovice, tak nadepsal svůj rukopis Vilém Richlý v roce 1885. Byl majitelem nejen velkostatku, ale také zámku v Mirošově u Jihlavy, po němž dnes nenajdeme ani památky. Od poloviny až do závěru 20. století chátral a nakonec byl srovnán se zemí. V úvodu zmíněný rukopis byl zcela náhodně objeven pohozený v opuštěném zámeckém areálu krátce po druhé světové válce a je v držení soukromého sběratele.
Vilém Richlý se narodil dne 30. dubna 1837 v Radlíku u Jílového, jako třetí dítě Prokopa a Anežky Richlých. Dětství prožil v Radlíku, mládí na velkostatku ve Lžíně a Květinově. Po absolvování jindřichohradeckého a jihlavského gymnasia, kde v roce 1856 složil maturitní zkoušku, navrátil se k otci do Květinova, aby se zde zdokonalil v budoucím řízení a správě velkostatku. Teprve v průběhu šedesátých let 19. století se stále častěji zdržoval u svého strýce v již zmíněném Mirošově, kde se nakonec i s rodinou natrvalo usadil. Zemřel 5. ledna 1904 a je pohřben v rodinné hrobce v Dušejově.
Od svého mládí se věnoval přírodním vědám, archeologii a historii. Časem se vypracoval na opravdového odborníka. Svoji první sbírku různých starožitností založil v roce 1882. O dva roky později, když se četnými nálezy, dary a koupěmi rozšířila, vzniklo na mirošovském zámku jeho soukromé museum. Jednotlivé předměty, stejně jako aktivity z různých oblastí svého zájmu, kresil a zapisoval do knížek, z nichž patrně většina je dnes uložena v Museu Vysočiny v Jihlavě.
Předmětem našeho zájmu bude nejen popsání nalezeného a dosud nepublikovaného Richlého rukopisu z roku 1885, ale především srovnání jedné z jeho kapitol týkající se křížových kamenů a kamenných křížů s jeho pozdějším rukopisem, který byl celý věnován této problematice a který je na titulu nadepsán "Kříže okolí velkostatku Mirešovice. Kreslil a maloval dle skutečnosti Vilém Richlý, 1892.“ Uvedený rukopis uložený dnes v jihlavském muzeu popsal Zdeněk Jaroš ve Vlastivědném sborníku Vysočiny X. v roce 1997.
Nově objevený rukopis má rozměry 14 x 20,5 cm a je sepsán černým inkoustem. Vedle 24 na sebe nenavazujících kapitol obsahuje jediný barevný obrázek litinového polního kříže z 19. století. Nás však bude zajímat především kapitola s názvem "Kříže kamenné", která je přepsána v původní podobě, bez jakýchkoliv úprav. Poznámky k jednotlivým křížovým kamenům a kamenným křížům v závěru článku jsou doplněny o některé skutečnosti z Richlého pozdějšího rukopisu z roku 1892 a dále jsou připojeny nové poznámky autora tohoto článku spolu s evidenčními čísly přidělenými těmto památkám při celostátním průzkumu prováděném Museem v Aši. Výsledný soubor byl poprvé zveřejněn v publikaci Kamenné kříže Čech a Moravy v roce 1997. Badatelskou činnost na okrese Jihlava prováděli manželé Helena a Vladimír Businští z Prahy za přispění některých obecních úřadů a za vydatné pomoci celé řady místních kronikářů a ostatních nadšenců.
Ladislav VILÍMEK


Z jihlavských letopisů:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Z jihlavských archivů...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)