Další zajímavou památkou jsou velmi pěkně vyvedená kamenná Boží muka v místní části zvané Damle či Damling, Na hrázi. Dodnes tudy běží důležitá komunikace, a jak jinak, než po hrázi bezejmenného rybníka. Patrně to byl ten poslední v oné kaskádě čtyř nebo pěti hornických rybníků táhnoucích se od Bradelského vrchu do údolí k řece Jihlavě. Dodnes se leskne vodní hladina na dvou. Zmíněný katastrální plán pak zachytil v těchto místech celkem devět zděných a něco dřevěných objektů a kousek před nimi, na rozcestí, Boží muka. Tomu, kdo přicházel nebo přijížděl od Jihlavy, nemohla uniknout. A kdo byl zvídavý, sehnul se a na robusnějším soklu mohl číst krátký nápis:
PAUL
SCHWOR
TZ
M S
1754
Jak patrno, postavil je jeden ze zdejších sedláků, Paul Schwartz, aby Bůh dal štěstí jeho hospodaření a všem potomkům, neboť iniciály M. S. byly nepochybně určeny jeho synovi Martinu Schwartzovi, který se ujal prací na gruntě v roce 1799.
Kdo by měl chuť vyšlápnout si po silnici k Jihlavě další kilometr vzhůru do kopečka, dostane se k dalším Božím mukám. Bez nápisu, bez letopočtu, zato pečlivě udržovaným a to včetně kovového křížku. Okolo běžela od nepaměti stará cesta do Pelhřimova. Její původní trasa je dosud patrná v březovém lesíku po levé straně silnice. Kopec je na mapě nazván Hennerkogel, Slepičí vrch, vyvýšenina na jihu Am Berg, Na dolech, a návrší na severu Am Franzensberg, Na Františku. Pokud jde o velikost zdejších důlních děl, pak bychom v archivu museli vyhledat ještě starší katastrální mapu Hosova z roku 1780. Tou dobou byl tady k vidění stále ještě velký počet šachet s odvaly a návrší s navážkou hlušiny si vysloužilo pomístní název Steinwiese, Kamenitá louka. Neúprosný čas pokryl všechno pastvinami a tak poslední malé kutiště najdeme dnes v lesíku nad nově se rodícím sídlištěm rodinných domků nad starou částí Damle.
Ale vraťme se zpět k Božím mukám sedláka Schwartze. Několik dochovaných fotografií z první poloviny 20. století dokazuje, že stála volně na zatravněném cípu poblíž veřejné studny a lochu či sklepa. A v současnosti? Po studni a sklípku není ani vidu, ani slechu, a poškozená Boží muka se krčí smutně uprostřed zahrádky za plotem. Škoda. Při trošce dobré vůle by se mohla přemístit o pár metrů dál na volné prostranství, opravit, opatřit novým plechovým křížkem a třeba slavnostně vysvětit, jak se to stalo v sousední Vyskytné nad Jihlavou. Tam to sice trvalo pár desítek let, ale tady to určitě půjde za pár měsíců. Taková kamenná krása za to bezesporu stojí!
30.11. 2008