Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
29.4.: Žena, kterou ve žďárském útulku pokousal pes, zemřela

29.4.: Zamilované páry budou na pelhřimovském festivalu vyzváni k vzájemnému sežrání

29.4.: Z policejního deníku: muž nalezl granáty různých ráží z druhé světové války; opilý cyklista boural

29.4.: V Okříškách srazil rozjíždějící se vlak osmačtyřicetiletého muže, na místě zemřel

29.4.: Motorkář na Pelhřimovsku zemřel po střetu s traktorem

29.4.: Jarmark, zaplétání máje i folklorní soubory na jihlavském náměstí o víkendu

28.4.: Z policejního deníku: zloděj ukradl z náklaďáku, kde spal řidič, batoh s penězi i doklady; motorkář utrpěl při nehodě těžké zranění, do nemocnice jej transportoval vrtulník

28.4.: O Filipojakubské noci hrozí na Vysočině nebezpečí požárů, bude sucho a foukat. Hasiči nabádají k opatrnosti při rozdělávání ohňů

28.4.: Malý-velký herec a poeta Jiří Krytinář

27.4.: Vláďa Votřel ze záchranné stanice v Pavlově bude závodit na paralympijských hrách v Paříži

27.4.: Speciální zábavně naučný dětský program Po stopách elektřiny v jaderné elektrárně v Dukovanech

27.4.: Prvomájový čas na zámku v Červené Řečici

27.4.: Ohrožené zrzohlávky rudozobé dorazily do táborské zoo až z Francie

27.4.: Muž z Vysočiny, který odešel z brněnské nemocnice, byl nalezen bez známek života

27.4.: Heulosem v Jihlavě opět proběhnou světlušky

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Jihlavské letopisy Ladislava Vilímka:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Sdílet tento článek L. Vílímka...
Vydáno 19.1.2013
Všude se lidi nějak maj
Lednové ráno budiž pochváleno. Mám na mysli to kalifornské. Obloha bez mráčku a rtuť na teploměru šplhá hbitě přes 20 stupňů Celsia. Vyrážíme doplnit si vitamín D. Tričko a kraťasy úplně stačí. Alej jakýchsi kvetoucích stromů hučí včeličkami a do vlasů nám padá okvětí. Nikde živáčka, Myslím na chodnících. V autech se občas nějaký mihne. Většina trávníků je čerstvě posečena a pokropena zavlažovači. Keře začínají hýřit barvami. Jdeme a díváme se. Občas si neodpustím tvrdou výtku na adresu neznámého majitele předzahrádky. Hýří, ale nevkusem. Jinde je nepořádek. Už delší čas tam leží převrácený kotouč a pohozená lopata. U kotouče se krátce zastavím. Naše kotouče jsou celé kovové. Tady mají kostru dřevěnou, kolečka úzká a na plechových korbách mají dobře patrný nápis MADE IN U.S.A. To u nás nemáme. To Made in mi tam schází.
Míjíme prodejnu obloženou reklamními tabulemi. Jen jedna jediná, dole při zemi, nabízí karton cigaret Marlboro za 51,90 $. O kus dál drze voní samoobslužná prádelna. Zatím co uvnitř hučí pračky a sušky, majitelé peroucích se špindírových balíků sedí v autech na parkovišti a hloupě civí do chytrých telefonů. Že všechno není jako před léty je patrné na celé řadě prázdných obchodních místností a prodejen ověšených cedulemi zvoucími k pronájmu. Jen prádelna a bar zůstaly na svém místě. Nedaleká křižovatka s blikajícím semaforem se podobá té naší, ale pěšáky zastavuje na přechodech červeně rozevřená ruka a přechází se až na bíle zářící postavičku chodce.
Další pozornost si dovolím věnovat nedaleké benzinové pumpě. Ceny zdejších pohonných hmot se mění během celého dne, byť jenom o centy. U benzinu se ceny pohybují od 3,70 do 3,95 $ za galon a u nafty 3,99 až 4,05 $ za galon, při čemž jeden galon je 3,75 litrů. Při současném kursu 19 Kč a něco haléřů za dolar to nejsou ceny nezajímavé. Konečně, vidno je to na všech komunikacích. Jezdí kde kdo. Večerní pohled na zdejší dálnici a další důležité komunikace je pro mne, českého venkovana, fascinující, impozantní a současně děsivý. Kdo se v těch červených a bílých světelných řetězcích má vyznat. Kdyby tak stály, ale ony se řítí, proplétají, blikají. Zlatá moje česká vesnička, kde už také pěšákům odzvonilo, ale přece jenom je těch autíček desítka a něco. Mnohem víc máme v naší vsi dopravních značek, což tady v Americe nemá leckterá frekventovaná ulice. Tady to.nahrazují nápisy a značkami namalovanými přímo na vozovce. Je to pro řidiče mnohem lepší, zvláště když valná většina komunikací není opatřena veřejným osvětlením a řidič se tak lépe soustřeďuje na jízdu.
A pozor. V dálce září velká rudá pěticípá hvězda. Ke slovu se hlásí firma Macys, která mě už v minulosti tímto svým logem šokovala. Připomínalo mi to dobu dávno minulou, kdy takových hvězd zářilo po Jihlavě desítky. Tak tato firma dnes snížila ceny nábytku a nábytkových souprav. Kupříkladu, na luxusní kožené posezení v hnědé nebo černé barvě za 3.999 $ dostanete dnes slevu 10%. Jde o šestimístnou soupravu, která se dá různě skládat a upravovat pro pohodlnější sezení či poležení. Chce to ovšem větší obývací pokoj a ještě větší domeček. Různé druhy jídelen se stolem a šesti židlemi dostanete od 999 do 1.299 $ a rovněž se slevou 10%. Některou bych si i vybral, ale v zavazadle do Evropy můžete převážet jenom 23 kg. A tak to tady nechám zdejšímu pracujícímu lidu.
Den končí a my se scházíme u večeře a sdělujeme si poslední dojmy. Dcera s vnučkou se právě vracela domů z gymnastiky, když byla na jedná křižovatce bez semaforu svědkem kolize automobilu s chodcem, který přecházel po přechodu s jízdním kolem. Byl to asi patnáctiletý chlapec. Řidič byl starší muž a chlapce v šeru přehlédl. Vše dopadlo dobře, jen kolo odletělo o kus dál. Ale zůstalo pojízdné. Řidič se však na chlapce rozčíleně obořil a zcela opomněl, že to byl právě on, kdo incident způsobil. Dcera se však chlapce zastala a patřičně a hlasitě ho počastovala českými i americkými nadávkami a protože se přidávali i další lidé, automobilista raději ujel. A co se nestalo. Chlapec najednou povídá : Jéé paní, vy jste Češka, že jo ?! Moje maminka je ze Slovenska a tatínek je Američan. Ještě prohodili pár slov a s přáním dobré noci se rozešli. Inu, všude jsme. Všude se máme. Všude se lidi nějak maj.
Ladislav VILÍMEK


Z jihlavských letopisů:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Z jihlavských archivů...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)