Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
17.8.: Řidič v Havlíčkově Brodě měl pozitivní test na kokain

17.8.: Veselé barely a popelnice z rukou potomků sochaře Františka Němce z Hriště u Přibyslavi

17.8.: O další peníze na hospodaření v lesích se na Vysočině bude moci žádat celé září

17.8.: Muž usedl za volant i přes platný zákaz řízení

17.8.: Komentovaná prohlídka výstavy děl Miloše Jiránka v jihlavské galerii v úterý 20. srpna

17.8.: Dálnice D1 ve Velkém Meziříčí bude od půlnoci do neděle šesti hodin ráno úplně uzavřená

16.8.: Řidič ve Starči na Třebíčsku se snažil policistům ujet a nevyšel mu ani pokus o výměnu se spolujedoucí

16.8.: Ve Lhotě u Kamenice nad Lipou mají oběti první světové války pomníček

16.8.: V Dukovanech zahájili výměnu paliva na prvním bloku

16.8.: Počet dopravních přestupků v jihlavském tunelu roste; výše pokut se pohybuje kolem několika milionů korun měsíčně

16.8.: Pozor na Jihlavsku na podvodníky nabízející pronájem bytu

16.8.: Poslední kolo kotlíkových dotací bude spuštěno v září

16.8.: Policisté hledají svědka sobotní tragické noční nehody na dálničním přivaděči v Jihlavě

16.8.: Národní basketbalové muzeum bude dalším lákadlem Pelhřimova

16.8.: Mezinárodní mistrovské houslové kurzy Bohuslava Matouška a Jakuba Junka na zámku ve Žďáře nad Sázavou

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Netopýr v trolejbusu…

Dvojitá pomsta pana domácího

Bedřichovák v zeleném, aneb pomsta svobodníkova a předpisů nedbalý kocour…

21. června: Vzpomínka na Bosého Laca

8) Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

7) Zloděj od svatého Jana…

6) Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

5) Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

4) Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

3) Atentát na Vladimíra Iljiče v Kollárově škole

2) Kalamita na lince A

1) Děda, jehož se Husák bál

Dřevěné mlýny, Bedřichov

Jihlavské letopisy Ladislava Vilímka:

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Sdílet tento článek L. Vílímka...
Vydáno 18.12.2011
Slzy pro Václava Havla
Nedělní popoledne. Venku svítí chladné prosincové sluníčko. Blíží se doba televizní pohádky a moje žena zapíná televizi. Už už se chystám vystoupat po schodech do mého kutlošku na půdě, když mě prudce zastaví dvě slova - zemřel Havel. Stojím a koukám na obrazovku a stále nechápu. Proč by měl Havel zemřít. Proč právě dneska. V neděli. Tak jsem se těšil na půdu... A komentátor dál povídá a povídá. Je to tak.
Bývalý president Václav Havel dnes nad ránem zemřel. Usedám, koukám a poslouchám. A pojednou cítím, že mi tečou slzy po tváři. Zemřel Člověk. Pan president. Ač na Hrádečku, pro mne byl stále presidentem na Hradě. Fandil jsem mu. Něco zazlíval. Za něco mu skrytě vynadal. Inu, politik se nemůže stále a všem ve všem zavděčovat. Ale byl to chlapík. Díky jemu jsem v listopadu 1989 vypochodoval hrdině na náměstí v Jihlavě. Navzdory fízlům co nás fotografovali z oken a ze střech. Úžasná doba, na kterou nikdy nezapomenu. Ta doba, to byl Havel.
Vracím se do dětství. Něco mi to připomnělo. Když celá naše rodina stála před rádiem a poslouchala přenos pohřbu presidenta Beneše. Do ticha v kuchyni tikal plechový budík a rodiče měli slzy v očích. A pak další slzy, moře slz jsem viděl při návštěvách hrobu pana presidenta Beneše v Sezimově Ústí. Z Jihlavy tam jezdil autobusový zájezd. Kolem hrobu se tísnil vzlykající dav a voněly konvalinky. Ty měl pan president nejraději. Celkem jsme byli na dvou zájezdech. Celkem dvakrát jsme byli zaevidováni bdělou policií před vstupem do presidentské residence. Po třetí už ne. To se tehdy rozkřiklo, že kdo bude zapsán třikrát, půjde na STB. Rodiče se báli. Všichni se tenkrát báli. Bál se jeden druhého...
Dívám se a poslouchám vzpomínky blízkých přátel Václava Havla. Zatraceně smutné nedělní odpoledne. A pojednou krásný moment. Dalajláma se sklání k postavičce pana presidenta a pohladí ho po tváři. Ten okamžik se nedal bez slz vydržet. Byly to moje slzy pro Václava Havla. Pane presidente, děkuji Vám. Za vůbec moji první cestu za hranice naši republiky, do Vídně. Za báječný život ve svobodné zemi.
Ladislav VILÍMEK


Z jihlavských letopisů:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Z jihlavských archivů...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)