Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
18.3.: Z policejního deníku: šestnáctiletá dívka byla opila a agresivní; zloděj kradl alkohol a současně napadl zaměstnance prodejny

18.3.: Ulice Hybrálecká v Jihlavě bude od pondělí 25. března z důvodu oprav uzavřena, objížďka povede po ulicích Romana Havelky a Okrajová

18.3.: U Pacova někdo postřelil brokovnicí orla mořského, má zlomené křídlo

18.3.: Jihlavané cvičením podpoří lidi s roztroušenou sklerózou

17.3.: Z policejního deníku: muž nalezl tříštivý granát; zloděj ukradl sazenice jedlí a smrků

16.3.: Z velkomeziříčského zámku: sbírka měřidel

16.3.: Výstava nástěnných kuchařek - Dobré samo se chválí v třebíčské galerii Tympanon

16.3.: Večerní prohlídky Moučkova domu ve Žďáře nad Sázavou

15.3.: Řidiči, jezděte opatrně, dávejte pozor na putující žáby, jsou to přirození regulátoři třeba komárů

15.3.: Z policejního deníku: žena naletěla podvodníkovi, přišla o 150 tisíc korun

15.3.: Oprava hradu Kámen pokračuje, zatím se podařilo odkrýt otvor původního rozetového okna, přibude třeba i pavlač

14.3.: Z policejního deníku: nehoda si vyžádala dva zraněné, řidič nadýchal téměř 1,5 promile

14.3.: Psychologická pomoc pro rodičky a maminky nejen v šestinedělí v havlíčkobrodské nemocnici

14.3.: 14. březen 1939 - Poslední večerní "křty" jihlavských Židů

13.3.: Z policejního deníku: falešný telefonát připravil muže o 360 tisíc korun; zloděj si odnesl z chaty padesát litrů slivovice

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Jihlavské letopisy Ladislava Vilímka:

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Sdílet tento článek L. Vílímka...
Vydáno 11.10.2007
Kraťoučké ohlédnutí za rokem 1925
Proč právě za rokem 1925? Protože začínal 1. lednem a protože se toho dne stalo první vážné neštěstí. V deset hodin dopoledne vracel se obecní chudý Martin Eigl z novoročních návštěv z Rantířova domů do Vyskytné a nedaleko tzv. kamenné lávky spadl z příkré stráně dolů k Jiřínskému potoku a zabil se. Podle kronikáře Siegla prochodil prý snad všechny alpské země a viděl mnohá velká města a o všem tom cizím světě dovedl nejen vyprávět, ale i zpívat a recitovat.
A pak už jakoby Smrtka né a né z okolí Vyskytné odejít. V polovině ledna si počkala na zdejšího pekařského mistra Franze Schnellera. Potom dala o sobě vědět v červenci v Hlávkově. Při kopání základů jedné tamní stodoly byla nalezena lidská kostra. Podle znaleckého posudku obvodního lékaře se jednalo o kostru ženy nacházející se v zemi už dobrých 120 až 150 let a příčinou mohl být zločin. Vražda. Vražda ze žárlivosti, z lásky, kdo ví. Oficiální lejstra nic neřeknou a kde jinde pátrat. Kdo tehdy komu scházel?
Smrt se zatoulala i do stáje. V Kostelci 19. srpna blesk zabil dvě krávy a v Cejli způsobil požár. Toho dne bylo vůbec extrémně špatné počasí. Takové bývá často i dnes. Krajem se v odpoledních hodinách přehnala bouře s vichřicí lámající stromy a vyvracející je i s kořeny. Dravá voda rozervala tehdy silnice a cesty. A bylo hůř. Počátkem října vypukl požár v Novém Rounku. Celá usedlost lehla popelem. Uhořela čtyři prasata, hlídací pes, toho je mi líto nejvíc, a potom všechny zásoby a celá úroda. Prý to způsobil pasák svojí dýmkou zhotovenou z kaštanu. No, povídalo se to a zapsal to i kronikář.
A přišel listopad. A zase tady šmejdila Smrtka. Tentokrát se proháněla po lese a číhala a správný okamžik. Stalo se 24. listopadu. Při kácení lesa v Prátýnkách byl padajícím stromem usmrcen domkář Johann Zadek z Hlávkova. A teď, čtenáři a sběrateli křížových kamenů, zpozorni. Uprostřed lesní cesty jižně od Hlávkova nachází se v zemi veliký plochý balvan s vyobrazením křížku a s iniciálami J Z. Před nějakým časem, když jsem kámen vůbec poprvé zaregistroval, vyprávěl mi kdosi, že na onom místě zemřel listonoš. Ne, ne. Nebyl to listonoš. Někdo z rodiny zabitého tam vyryl do kamene upomívku na ono velké neštěstí, které rodinu postihlo.
Zatím co domkář byl tiše uložen do hrobu, velký smuteční obřad se konal při příležitosti úmrtí sedláka Franze Siegla. Delegace různých spolků, sdružení, kolporací a obcí se přišla rozloučit s jedním z propagátorů jihlavského jazykového ostrůvku. A zatím co řečníci řečnili, Smrtka se poklidně procházela krajem dál. Ostrůvek nebo ostrov. Smrt nerespektuje hranice. Neptá se na zásluhy. Jednoduše ukáže, a jde se...
Konečně. Za rok 1925 vykázal farní úřad ve Vyskytné nad Jihlavou 51 křtů, 15 svateb a 31 pohřbů. A věřte nebo nevěřte, starý rok ještě dozníval a nový se chystal vykročit a už tady byla sebevražda. Na Nový rok ráno se v Jiříně oběsil chalupník H. ve stáří 63 roků. Tak vidíte, stále se něco dělo. Stále se něco děje i dneska.
Ladislav VILÍMEK


Z jihlavských letopisů:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Z jihlavských archivů...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)