Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
27.2.: Z policejního deníku: zloděj ukradl nářadí; muž ukradl v prodejně alkohol a maso, pral se s ostrahou

27.2.: Táborská zoo společně s právníky z Hlasu zvířat uspěla v boji za ochranu vlků, ministerstvo zrušilo sporná rozhodnutí umožňující jejich odstřel

27.2.: Potřeba nezištně pomáhat je v nás zakořeněná, říká Marta Valová

27.2.: Porodní gauč v pelhřimovské nemocnici pomáhá maminkám najít si ideální polohu pro pohodlný a bezpečný porod

27.2.: Mladistvý posprejoval, co mu pod ruce přišlo; napáchal škodu za téměř čtyři sta tisíc korun

27.2.: Jihlava bude mít ještě letos psí hřiště

27.2.: Derniéra výstavy Mizpah. Příběhy židovských rodin z Havlíčkova Brodu

26.2.: Z vraždy muže v Kostelci je obviněn sedmnáctiletý narkoman, vraždil kladivem

26.2.: Z policejního deníku: zloděj si odnesl dýky, šavle, svícny i alkohol

26.2.: Táborská zoo bude během jarních prázdnin na Táborsku otevřená každý den

26.2.: Nové parciální trolejbusy v Jihlavě už slouží veřejnosti a poskytovatel dotace schválil její vyplacení v plné výši 60,7 milionů korun

26.2.: Kriminalisté objasnili sérii vloupání do čerpacích stanic

26.2.: Jízdní souprava byla přetížena o deset tun, překročena byla i výška nákladu

26.2.: Chodci mezi Pístovem a Popicemi se stal osudný střet s autem

26.2.: Beseda Slon nad zlato PodpoVRCHem s výzkumníkem a fotografem Tomášem Jůnkem

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Jihlavské letopisy Ladislava Vilímka:

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Sdílet tento článek L. Vílímka...
Vydáno 19.2.2010
Svět je sladkej i kyselej
Poslední týden je před námi. Posledních sedm dnů, které neotřesou světem. Svět je otrlý. Svět se třese každým dnem a nikomu to nevadí. Sotva jen skulinkou nahlédnu do dění u nás doma, hned se dočítám o dvojnásobné vraždě tam, o vraždě jinde, a ať čítám co čítám, lidi se nepřestávaj mordovat. Pořád nějaké stresy. A nakonec zemětřesení. A nebo jen vemnetřesení. Jedni ze strachu, jiní z nedočkavosti. Třeba jak dopadnou domácí volby.
V centru San Diega stojí mohutná, ale nikterak nápadná budova federálního úřadu. A v sousedství hodně vysoký mrakodrap připomínající manžestrovou nohavici s hrubým proužkováním. To je federální věznice, říká mi průvodce. Koukám a snažím se spočítat ty desítky pater. Nedaří se. Kdo ví, jestli tamní delikventi koukají dolů na každodenní velkoměstský shon a nebo vidí jen modré nebe tím malým okénkem nahoře u stropu. Kdo ví. Já to v téhle chvíli vědět nepotřebuju. Jen mě napadlo, jestli také u nás doma neuvažujeme stavět kriminály coby mrakodrapy. Zabírá to málo místa a pro řádné občany zbude víc prostoru na parky a parkoviště.
Svět žije v obavách i radostech. Naši hostitelé odjeli na koncert Joela a Eltona Johnse. Vstupné 200 $ za osobu. Byly i dražší vstupenky. Program za 50 $. Mám jej před sebou. Barevný, na tuhém lesklém papíru. Perfektní. Momentky z různých turné po světě. Detaily soustředěných tváří obou zpěváků. Jejich cesta za slávou i klopýtání životem. Hity. Záběry hudebníků a popisy obou kapel. A dojmy: Joel byl výtečný, rozprávěl o sobě, vtipkoval, zpíval a poskakoval s mikrofonem jak za mlada. Elton nepromluvil, jeho zpěv se ztrácel v lomozu prozářené a blikající scény, hleděl si sám sebe... A tak jde život. Někomu stačí jen kousek radosti a roztaje. Někomu nepomůže, když si ji koupí za milion, zůstane zmrzlej. A kyselej, fujtajvl...
Páteční odpoledne je pošmourné. Sedím a klepu na klávesy a hlavou mi běží bezpočet drobných zážitků. Co chvíli přeletí nad domem vrtulník policie nebo hasičů. Nedávno tady létal nízko nad střechami a amplionem žádal občany, aby pomohli najít malého mexického kluka, co se ztratil rodičům před domem. Kluk se našel. Co chvíli se nebe rozburácí startujícím dopravním letadlem. Není divu, letiště je uprostřed města a letadla se málem dotýkají střech. Nikdo nesepisuje petice na zrušení letiště, všichni vědí, že je potřeba. A co mě potrápí nejvíc, až budu doma, pořádek na přechodech pro chodce. Hanba se zdržet krátce na přechodu, auta okamžitě zastavují. Řidiči se usmívají a kynou. A já jen žasnu, proč to všechno někde jde a jinde ztěží. Je dobré se vydat do světa. Kdysi dávno putovávali naši dědové do Vídně a do Rakous a zpátky si nosili něco v hlavě a něco po kapsách. Pak byla doba, že jsme nevytáhli ani paty. A trvala dlouho, pro mne celého půl století. Za tu dobu mám v hlavě co dohánět a po kapsách už stejně najdu jen kapesník. Ale radovat se nepřestanu, i troubové jako já mají právo na radost. Proč bychom se netěšili, když nám Pánbůh zdraví dá. A já jsem navíc pojištěnej u jedné nejmenované české pojišťovny.
Ladislav VILÍMEK


Z jihlavských letopisů:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Z jihlavských archivů...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)