Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
18.3.: Z policejního deníku: šestnáctiletá dívka byla opila a agresivní; zloděj kradl alkohol a současně napadl zaměstnance prodejny

18.3.: Ulice Hybrálecká v Jihlavě bude od pondělí 25. března z důvodu oprav uzavřena, objížďka povede po ulicích Romana Havelky a Okrajová

18.3.: U Pacova někdo postřelil brokovnicí orla mořského, má zlomené křídlo

18.3.: Jihlavané cvičením podpoří lidi s roztroušenou sklerózou

17.3.: Z policejního deníku: muž nalezl tříštivý granát; zloděj ukradl sazenice jedlí a smrků

16.3.: Z velkomeziříčského zámku: sbírka měřidel

16.3.: Výstava nástěnných kuchařek - Dobré samo se chválí v třebíčské galerii Tympanon

16.3.: Večerní prohlídky Moučkova domu ve Žďáře nad Sázavou

15.3.: Řidiči, jezděte opatrně, dávejte pozor na putující žáby, jsou to přirození regulátoři třeba komárů

15.3.: Z policejního deníku: žena naletěla podvodníkovi, přišla o 150 tisíc korun

15.3.: Oprava hradu Kámen pokračuje, zatím se podařilo odkrýt otvor původního rozetového okna, přibude třeba i pavlač

14.3.: Z policejního deníku: nehoda si vyžádala dva zraněné, řidič nadýchal téměř 1,5 promile

14.3.: Psychologická pomoc pro rodičky a maminky nejen v šestinedělí v havlíčkobrodské nemocnici

14.3.: 14. březen 1939 - Poslední večerní "křty" jihlavských Židů

13.3.: Z policejního deníku: falešný telefonát připravil muže o 360 tisíc korun; zloděj si odnesl z chaty padesát litrů slivovice

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Z jihlavských archivů:

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Sdílet tento článek
Šíleně smutná vesnice

Alta villa, Villam Hohendorf, Hochdorf a v roce 1846 uváděna česky jako Wysoka. Jde o starou vesnici objevující se v první jihlavské městské knize roku 1362. Vesnice vysoko na kopci nad Jihlavou však byla založena dříve, neboť tudy vedla stará cesta z Jihlavy do Třeště a dále k Telči. Předpokládejme, že se tak stalo po polovině 13. století a její založení lze přičíst stříbrné horečce, která do těchto končin vyhnala nejen spoustu hledačů pokladů, ale i rolníků.

Podle plánu z roku 1780 můžeme usuzovat, že nejstarší částí vesnice byly statky označené čísly 1 a 2. Nejstarším známým majitelem byl Ješek z Vysoké, který ves roku 1365 prodal jihlavskému měšťanu Haindlinovi. Pak už se střídal jeden majitel za druhým, až roku 1479 prodává Eliška Ruppelstorferová tuto ves městu Jihlavě.
Před třicetiletou válkou zde bylo 13 usedlostí, pak zbylo jen 8. Postupně jich zde vyrostlo celkem 17, což dokládá výřez z plánu. V roce 1788 zde byla zřízena německá škola, kam chodily děti z nedalekého Hosova a Popic. V roce 1906 byla postavena škola nová a ze staré byl zřízen hostinec. Začátkem 19. století se počet domů zvýšil na 20 a žilo zde 150 německých obyvatel. V roce 1930 je zaregistrováno 124 Němců a 27 Čechů. V roce 1945 byli němečtí občané odsunuti a vesnice se jen velmi pomalu znovu osídlovala.
Při "budování socialistických výrobních vztahů" si nikdo ani nepovšiml rozpadající se návesní kaple sv. Josefa, která je naposledy zmíněna v Pátkově Vlastivědě v roce 1901. Podle dochovaných zpráv a fotografie byla postavena někdy začátkem 19. století a byla opatřena zvoničkou. Na počátku šedesátých let už byla polorozbořená a inventář pravděpodobně zničen. Zmizela jedna z dominant a současně zajímavá historická památka lidového stavitelství.
Dnes již neexistující kaple na návsi v Jihlavě - Vysoké

Ani tím nebylo všemu ničení konec. Turistický rádce z roku 1932 upozorňuje na str. 58, že výletníci mohou spatřit u vozové cesty do Vysoké "usmiřovací kámen" ve tvaru bochníku. Dnes po něm není ani památky. Ale ani to nestačilo. Nejdéle to "vydržela" Boží muka. Ta dostala dokonce číslo nemovité kulturní památky - 5068. Nic nepomohlo, ani číslo, ani celostátní evidence. Někdo je celé zboural a basta. Úředníci - památkáři pak vypracovali zápis a jiný přípis MK ČSR č.j. 12093/83-VI/1 ze dne 19.8.1983 památku odpamátnil a odepsal. Není, tak není. Kdo by se "cestou rozvoje" něčím takovým zdržoval. Škoda. Od roku 1950 zde začal klesat počet obyvatel. V roce 1960 zde byl zrušen národní výbor. O dva roky později zde byla zrušena škola.
Když jsme za sychravého odpoledne stanuli před vesnicí, přivítaly nás rozvaliny, kdysi největšího statku a návsi dominující omšelá hasičská zbrojnice, která jistě hodně pamatuje, neboť nad vraty prosvítá ještě německý nápis. Bylo mi pojednou smutno. Kolem bylo hrobové ticho. Pak přijel autobus hromadné městské dopravy, jeden člověk nastoupil a autobus odjel. Odjeli jsme také...

Ladislav VILÍMEK, Rounek 25


Zpět nahoru na začátek stránky


Z jihlavských archivů:
Pro servery Regionalist a Iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)