Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
30.5.: Studie revitalizace jihlavského náměstí posbírala přes 80 podnětů

30.5.: Na Vysočině na Žďársku přibyl jeden nový případ nemoci covid-19

30.5.: Filmový klub v Jihlavě uvede finský snímek Neznámý voják

29.5.: V pondělí začínají maturity, na Vysočině bude skládat zkoušku z dospělosti 3801 studentů

29.5.: Unikátní kufry doktora Stingla jsou novými exponáty Muzea rekordů a kuriozit v Pelhřimově

29.5.: Patronka hospice v Třebíči svatá Zdislava slaví 800 let od narození a 25 let od svatořečení

29.5.: Opilý řidič ve Žďáře nad Sázavou boural

29.5.: Magdalena Křenková představí ve Staré Říši svou sbírku básní

29.5.: Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy slaví jubileum, lidé mohou jít na vycházku

28.5.: Rušení nočního klidu v Pelhřimově skončilo napadením policisty

28.5.: Přetížený náklad museli přeložit; přísné pokuty pro řidiče a sankce ve správním řízení čeká také dopravce

28.5.: Nemocnice v Třebíči bude mít opravené operační sály

28.5.: Kompenzace pro OSVČ připraví Jihlavu o dalších asi 50 milionů korun

28.5.: Kino ve Velkém Meziříčí bude po koronavirové pauze promítat na novém plátně

28.5.: Jihlavští zdravotníci pomáhají ve školách, rozvážejí dezinfekce a ukazují správné mytí rukou

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Netopýr v trolejbusu…

Jak děda František na přímluvu křtinské Panny Marie vstal z mrtvých…

Dvojitá pomsta pana domácího

Bedřichovák v zeleném, aneb pomsta svobodníkova a předpisů nedbalý kocour…

Vzpomínka na Bosého Laca

Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

Zloděj od svatého Jana…

Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

Z jihlavských archivů:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Sdílet tento článek
Honza Křemen

Na Masarykově náměstí, na chodníku před vstupem do ulice Matky Boží, stál 15. března 1939 malý kiosek a v něm prodával pan Apltauer. Rozvášněný a jásající dav jihlavských ordnerů a německých fanatiků rozbíjel v té době židovské výlohy a čmáral protižidovská hesla po zdech. V cestě mu stál i kiosek Žida Apltauera. Ne dlouho. Majitel byl do krve zbit a objekt zcela zdemolován. Za nějaký čas následovala cesta do Prahy. Pankrác. Věznice. To všechno ostatní je už zapsáno v knížce, která vyšla v roce 1946, už pod jeho novým jménem Honza Křemen.

Nová doba. Nové jméno. Spousta stále nových a nových starých vzpomínek. Pan Apltauer usedá a pan Křemen píše... Spolu teď znovu prožívají všechny ty hrůzy.
My z koncentráků žalujem... Napsal jsem tuto jedinou knížku. Nic víc nenapsal. Jedinou knížku. 103 strany na špatném papíře. A špatně se to čte.
Předmluva. Pankrác, Sachsenhausen, Osvětim, Mauthausen. Šest roků, dva měsíce, pět dní.
Máš papír mezi nosem a zdí.
Čistý arch papíru.
---
Ležíš na zemi, krev ti teče z úst, nosu, celé tělo bolí, jsi sláb, jen tvoje srdce je silné. Na zemi krok od tebe leží kus papíru. Čistý arch papíru, i když je na něm - trochu rudé krve.
---
Arbeit macht frei.
V bráně starší chlap v uniformě SS.
Padá ti kámen ze srdce. Nebude to tak zlé. Rána puškou ti dokáže, že i staří chlapi v uniformě jsou vrazi.
Nevidíš, neslyšíš, máš strachem vyvalené oči, vnímáš všechno jako hrozný sen... Doskákali jsme do koupelny.
Židi, ven!!!
---
Chlapec leží na zemi, krev mu teče z mnoha ran, pláče...
Blockführer do něho kope. - Los! Hoch! Geh in Draht!
Ne! Nechci! Chci žít! Chci k mamince! Co jsem udělal?
Jeden výstřel.
Blockführer se šklebí.
U drátů leží jedno tělo - ještě sebou škube...
---
Je tady hlad, že by člověk zešílel.
Kde sehnat něco k žrádlu?
A protože život je tady žrádlo, bojuje se o žrádlo.
Kolik těch chlapů tady umřelo?
Zdi nemluví a nikdo neví...
Ozvi se!
Ozveš se jen jednou.
Pan Kápo ti natluče.
Pan švunk ti nakope.
Pan kamarád tě dodělá.
Pan blockführer tě zabije.
---
Ne, nedá se to číst. Ani za sto let to nedočtu do konce. Stále a stále se vracím. Předmluva. Jen předmluva... On z koncentráků - žaluje...!

Ladislav VILÍMEK


Zpět nahoru na začátek stránky


Z jihlavských archivů:
Pro servery Regionalist a Iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)