Homeopatický eshop:

  Nehody, krimi:

Jihlava - nehody, krimi, policie, hasiči... Jihlava - doprava

  Dopravní informace:

  Další zprávy z Jihlavy:

Jihlava - náměstí...

  Kultura v Jihlavě:

Jihlava - kultura...

  Jihlava - Revue:

Z jihlavských archivů:

R E K L A M A :
Sháníte kapelu na večírek či společenskou nebo firemní akci?
Country kapela Znamení zahraje na Vaší firemní akci, obecní slavnosti, countrybále, svatbě i při jiných slavnostních příležitostech.
Informace na telefonu 774 446 476

Zn.: Profesionální úroveň


Sdílet tento článek
Milostivý obraz v chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Telči

Začtěme se opět do knihy o zaniklých poutních místech na Moravě a ve Slezsku, kterou v roce 1888 sepsal Karel Eichler. Tentokrát poputujeme do Telče, do Staré Telče či Starého Města. Ač neradi, jen proběhneme kouzelným náměstím, mineme zámek, a zastavíme se na hřbitově, před kostelem Matky Boží nebo také Nanebevzetí Panny Marie. Podle pověsti byl založen v roce 1099, podle historiků však byl zbudován na starších základech až Jindřichem z Hradce v roce 1387. Do této doby lze datovat i nástěnné malby ve spodní klenuté části věže. Zobrazují výjevy ze života dvou mučednic, sv. Kateřiny a sv. Doroty.

Eichlerovo romantické vyprávění nás však zavádí do doby ještě více vzdálené. Dle starobylé legendy tady sám sv. Metoděj založil malou kapli a na venkovní kamenné kazatelně promlouval k věřícím. Skutečností je, že řečniště čili kazatelna zde stojí doposud a v minulosti byla lidem nazývána Metodkou. Její vznik je však odborníky datován až do druhé poloviny 15. století.
My se nyní přeneseme do poloviny 17. století, kdy se v Telči prosazoval nový stavební sloh - baroko. Jeho první předzvěstí byly řezbářské práce právě v našem kostele, kde se na hudební kruchtě dochoval letopočet 1647. Pak už následuje postranní kůr, nový hlavní oltář spolu se dvěma bočními a kazatelna. Na jednom z oltářů byl v té době umístěn zázračný obraz Panny Marie, ke kterému byla konána procesí.
Současná publikace o Telči se v popisu inventáře tohoto kostela omezuje pouze na konstatování, že na dvou bočních oltářích jsou umístěny nenáročné obrazy. Jan Tiray ve Vlastivědě Moravské - Telecký okres z roku 1913 popisuje dřevěnou sochu Panny Marie na hlavním oltáři a připomíná vydání tištěného obrázku s jejím vyobrazením tiskařem Janem Bílkem v roce 1799, při údajné příležitosti sedmiset let založení tohoto kostela. V krátké poznámce se pak mimoděk zmiňuje o 15. srpnu, kdy se zde konaly pouti a kdy sem putovalo v procesích velké množství lidu z celého okolí. Nic víc.
Až další historik, Alois Hrdlička, telčský farář a děkan, se dlouze věnuje Telči ve své publikaci nazvané Kostel Matky Boží a jiné církevní památky města Telče, vydané v roce 1899 při příležitosti oslav 800. výročí založení tohoto kostela a města Telče vůbec. Jeho romantické vyprávění se o zázračném či milostivém obrazu Panny Marie rozepisuje v souvislosti s visitační zprávou z roku 1762, ale z textu prý přímo nevyplývá, zda byla uctívána socha nebo obraz. Skutečností je, že kostel se těšil od nepaměti nebývalé úctě obyčejných věřících a už v roce 1226 prý zde před obrazem Matky Boží klečel sám český král Přemysl Otakar I. před svým tažením do Rakous... Konají se zde dvě velké mariánské poutě a na svátek sv. Fabiána a Šebestiána sem chodí z města průvod k uctění dne, kdy přestala ve městě řádit morová epidemie, tehdy se psal rok 1773. Ze stejného důvodu byla při tomto kostele postavena v roce 1672 kaple zasvěcená sv. Rochovi. Není bez zajímavosti, že právě o této kapli se šířila pověst, že byla založena samým Cyrilem a Metodějem. Důvodem byla pravděpodobně kamenná kazatelna stojící při její zdi. Ta však zde byla instalována až po přenesení z interiéru kostela při některé z jeho přestaveb a my dnes víme, že jde nepochybně o dílo z období gotiky.
Zajímavou zprávu přináší opět Karel Eichler, když píše, že roku 1672 se poprvé ve visitační zprávě objevuje zmínka o jednom oltáři, na kterém je umístěn "milostivý či zázračný obraz Panny Marie". Údajně byl věřícími velmi ctěn a hojně, obzvláště na mariánské svátky, navštěvován. Papež Klement XI. pak listinou ze dne 14. února 1719 uštědřil zdejšímu kostelu na svátek Nanebevzetí Panny Marie plnomocné odpustky a na ostatní mariánské svátky neplnomocné. Hlavní pouť se konala vždy 15. srpna a byla prý velmi slavná a hlučná. Lidé sem přicházeli nejen z blízkého okolí, ale také z Čech. Kázání se konala jak v kostele, tak pod širým nebem. Slavnosti údajně trvaly celou oktávu. Pak se odbývala ještě druhá, tzv. menší pouť. Ta připadla na svátek Narození Panny Marie. Jak lidu rok od roku přibývalo, bylo v roce 1767 přistoupeno na rozšíření kostela. Když byl v roce 1773 jesuitský řád zrušen, žádali telčští měšťané, aby u tohoto kostela byla opět zřízena fara. Jejich žádost však byla marná. V roce 1785 došlo dokonce k uzavření kaple sv. Rocha v sousedství kostela. Objekt byl nakonec neznámou dárkyní z Telče zakoupen a znovu ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie darován.
Ale vraťme se k našemu hledanému zázračnému obrazu v Telči, na který si, byť jen malou poznámkou, postěžoval v závěru svého pojednání sám Karel Eichler: "...Dnes (t.j. krátce po r. 1888 - pozn. autora) kostel Panny Marie není považován za poutní. Tak zvaná pouť slaví se 15. srpna arci i od okolního lidu, ale to je zvykem i u jiných kostelů, které poutními nejsou. O milostivém obrazu neví se ničeho. Což oznámil farář Telečský Fr. Plhal".
V roce 1994 vyšla drobná publikace telčského konsistorního rady Bohumila Pavlů nazvaná Ostrov Královny Pokoje, která podrobně pojednává o celé historii kostela, ale ani ona nám neodpoví na otázku, kam se poděl obraz zázračné Bohorodičky.
Přes veškerou snahu se dodnes nepodařilo vypátrat ani to nejmenší o jeho dalším osudu. Zázračný obraz jakoby navždy zmizel. Navíc se nikde neobjevil jeho jakýkoliv popis, aby nám hledání ulehčil. V poslední době se sice vyskytla domněnka, že by mohlo jít o starý obraz Madony, který se nachází v depositáři telčského musea, ale kdo ví... Snad bude mít jednou někdo větší štěstí.

Ladislav VILÍMEK


Zpět nahoru na začátek stránky


Z jihlavských archivů:
Pro servery Regionalist a Iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")

26. leden 2013Glosa
(Leo Švančara)
Dneškem jsme legalisovali nacikomunismus
Před 14 dny bych považoval volbu Zemana za presidenta za poměrně neutrální, až snad tu lepší možnost... A v těch 14 dnech neuvěřitelné kampaně jsme dostali jakoby zázrakem z Nebes ještě jednu šanci - a nejspíše v naší generaci tu poslední.
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)
Kácení v Jihlavě
- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)