Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
19.3.: Z policejního deníku: žena naletěla podvodníkovi, přišla o téměř 150 tisíc; zraněného řidiče transportoval do nemocnice vrtulník

19.3.: Noc divadel v Jihlavě - děti budou vyšetřovat velkou loupež, dospělí se projdou tajemným zákulisím

19.3.: Celníci na Vysočině vybrali od zahraničních řidičů dluhy za přetížené kamiony

18.3.: Z policejního deníku: šestnáctiletá dívka byla opila a agresivní; zloděj kradl alkohol a současně napadl zaměstnance prodejny

18.3.: Ulice Hybrálecká v Jihlavě bude od pondělí 25. března z důvodu oprav uzavřena, objížďka povede po ulicích Romana Havelky a Okrajová

18.3.: U Pacova někdo postřelil brokovnicí orla mořského, má zlomené křídlo

18.3.: Jihlavané cvičením podpoří lidi s roztroušenou sklerózou

17.3.: Z policejního deníku: muž nalezl tříštivý granát; zloděj ukradl sazenice jedlí a smrků

16.3.: Z velkomeziříčského zámku: sbírka měřidel

16.3.: Výstava nástěnných kuchařek - Dobré samo se chválí v třebíčské galerii Tympanon

16.3.: Večerní prohlídky Moučkova domu ve Žďáře nad Sázavou

15.3.: Řidiči, jezděte opatrně, dávejte pozor na putující žáby, jsou to přirození regulátoři třeba komárů

15.3.: Z policejního deníku: žena naletěla podvodníkovi, přišla o 150 tisíc korun

15.3.: Oprava hradu Kámen pokračuje, zatím se podařilo odkrýt otvor původního rozetového okna, přibude třeba i pavlač

14.3.: Z policejního deníku: nehoda si vyžádala dva zraněné, řidič nadýchal téměř 1,5 promile

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Z jihlavských archivů:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Sdílet tento článek
To všecko vodnes čas...

Každý si prožije svůj čas, svoji dobu nebo také Doby. S tím velkým písmenem, t.j. doby veliké, doby přelomové, doby převeliké. Doby, o nichž později přemýšlíme a zjistíme, že by bylo lépe je nevidět.

Byly doby nuzné, mizerné, a lidi v té době, což je úžasné, spojovalo přátelství, solidarita, vlídnost, vůbec všechny ty dobré či positivní lidské vlastnosti. Jiná doba naopak lidi spojovala v nenávisti, nesnášenlivosti, nepřátelství, byla to doba třídních bojů. Doba pogromů na kulaky a vesnické boháče, doba vepřoknedlozelová, doba levného piva a ušmudlaných modráků od nevidím do nevidím. Dosud z ní něco na vesnicích zůstalo...
Držím v ruce kousíček té doby. Archivovaný "Dodatek k protokolu o výslechu sepsaném s F. M. rolníkem v Telči na Okresním oddělení VB, referát I. v Třešti dne 13. března 1953". Nešťastný den pro rolníka F. M.. Bylo mu tehdy 54 let. Dodám jen, že se před jeho osudem a výpovědí hluboce skláním. Nikoho neudal, nezradil ani sám sebe. Po padesáti letech jde o úsměvnou episodu, která však končila odsouzením na několik let!
A nyní doslovná citace z protokolu:
"Lístek se jménem Stalin a Truman, který byl u mne nalezen dne 13.3.1953, při prohlídce ve věznici okr. soudu v Třešti, měl jsem v kapse vesty už od léta roku 1952, kdy jsem jej vzal asi 8 - 10 letému chlapci, který s ostatními dětmi pobíhal v Zachariášově ulici poblíže usedlosti rolníka P. Děti, které tam pobíhali (opraveno na pobíhaly - pozn. autora) stále něco vykřikovaly a já jsem rozuměl, že vykřikují něco o Stalinovi a Trumanovi. Když jsem přišel k dětem, viděl jsem že chlapec, kterého jsem neznal, měl v ruce nějaký lístek. Přistoupil jsem k němu, vzal jsem mu lístek z ruky, přečetl jej, složil a zastrčil do kapsy u vesty. Obsah lístku jsem nikomu nečetl, ani nesdělil a lístek od té doby zůstal v kapse až do dnešního dne. Proč jsem dal lístek do kapsy, nemohu již dnes říci, učinil jsem to patrně proto, že jsem to možná chtěl spálit a nebo dát také někomu přečíst. Chlapce jemuž jsem lístek vzal, jsem opravdu neznal a také jsem neznal ani ostatní děti, které s ním v ulici pobíhaly. Jméno dítěte bezpečně neznám, nechci uvést někoho do nepříjemnosti a proto beru raději celou věc na sebe, i kdybych jméno dítěte znal, tak bych to neřekl. Prohlašuji, že jsem vypověděl plnou pravdu a nic jsem nezamlčel. Bylo mi poukázáno na přiznání, jako polehčující okolnost, ale toto jsem odmítl. Více nemám co bych k případu uvedl. Po přečtení shledáno správným, skončeno a podepsáno. Vyslýchající: vstr. D. - Zapsal: V. - Vyslýchaný: M.F.".
Takový lístek byl v roce 1953 jistou poukázkou na několik let kriminálu...
A lístek? Dochoval se. Ušmudlaný, linkovaný papír ze školního sešitu. Rukopis dětský. Při jeho přečtení jsem si také já vzpomněl na celou řadu podobných hádanek z písmen. Inu, léta padesátá, léta dětských radovánek, léta třídního boje a tragických procesů...
P T V M S = President Truman vykořisťuje malé státy.
PTVMS = S M V T P = Stalin může vylízat Trumanovi p - - - -
(více lísteček, a omluvte, prosím, vulgární zakončení - pozn. autora)
O kousek dále od Telče pracovali rolníci pod novými hesly: Společná práce vymaňuje drobného a středního rolníka z područí vesnického boháče! Rolníci! Nedopusťte, aby se vedení společné práce zmocnili vesničtí boháči! Rolníci! Zajistěte ve prospěch všech stroje vesnických boháčů! - Tak zněly pokyny v příručce propagačního oddělení sekretariátu ÚV KSČ, materiálu pro osobní agitaci na vesnici.
Jsou v ní uvedeny i dva příklady z Jihlavska. Člen JZD Jiřín J.M. si vydělal za jarní práce na společných polích 5.597 Kčs. Za obdělávání svých 6,64 ha sice zaplatil 3.338 Kčs, ale zůstalo mu 2.259 Kčs! Toho jistě nenapadlo strkat si protistátní lístečky do vesty.
Nebo rolník V., člen JZD Střítež vypočítal, že když rozorají na celém katastru všechny meze, bude to obnášet asi 18 hektarů, což bude 27 vagonů brambor, což při ceně 100 Kčs za metrák bude činit 270.000 Kčs. A v závěru dodal: "A tu jsme si řekli, nebudeme se už dívat, jak nám meze vyjídají vyšší výtěžky z polí, jak nám tahají peníze z kapes". Toho jistě nenapadlo, že za nějaký čas bude docházet k půdní erosi, že ornice bude splavována, že zajíc či koroptev nenajde nikde svůj přirozený úkryt, že kubáňské pláně budou za padesát let komplikovat restituce zemědělského (a možná právě jeho - pozn. autora) majetku.
Člověk zapomíná. A tak díky patří našim archivům. Připomenou nám barvitost oněch padesátých let - sovětského vědce Viljamse a jeho travopolní systém. Jabločkova a jeho první žárovku na světě, Popova, Mičurina, Stachanova. Upamatují na bustu Vladimíra Iljiče, která bronzově zářila takřka na každém schodišti, když tudy procházela babička s tříletým vnukem, který neznaje vážnost doby a popleten častými návštěvami kostela, počal vykřikovat: "Hele, babí, Pámbí, Pámbí". Není třeba dodávat, že ona babička a vnuk rychle zmizeli v davu. Po létech zmizel i Waldemar Matuška, a tak zůstala jen ta jeho píseň - To všecko vodnes čas...

Ladislav VILÍMEK


Zpět nahoru na začátek stránky


Z jihlavských archivů:
Pro servery Regionalist a Iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)