Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
9.12.: Vysoká škola v Jihlavě se oblékla do svátečního a chystá Vánoce na VŠPJ

9.12.: V Telči bylo otevřeno centrum pro seniory se 130 lůžky

9.12.: V Lukách nad Jihlavou se opil mladistvý chlapec, nadýchal 1,82 promile

9.12.: Přednáška na téma Šlechta na Jihlavsku do husitských válek v jihlavském muzeu

9.12.: Poslední papírové dálniční známky jsou v prodeji, nově budou od poplatku osvobozena ekologická auta

9.12.: Nemocnice v Třebíči zakoupila z darů nový ultrazvuk pro neurologii

9.12.: Lávová pole, písečné pouště, sopky i vodopády v jaderné elektrárně v Dukovanech

9.12.: Končí Rok Gallasů a Clam-Gallasů, dynastie se zapsala i do dějin Přibyslavi

9.12.: Jak vybrat vanilkový nebo vanilinový cukr

8.12.: Třiatřicetiletý řidič avie utrpěl při nehodě na Havlíčkobrodsku vážná zranění

8.12.: Přednáška na téma Hudba sfér v jihlavském muzeu

8.12.: Policisté budou v Pelhřimově kvůli rekonstrukci semaforů v dopravní špičce provoz křižovatek ve městě řídit

8.12.: Pes přišel domů bez pána; ten byl vypátrán u přístavu Wilsonka na Dalešické přehradě

8.12.: Město Brtnice vyhlásilo sbírku pro pětadvacetiletého Honzu, kterému sekačka v létě přejela obě nohy

8.12.: Dokonalé vánoční naladění na statku v Balinách o třetí adventní neděli

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Netopýr v trolejbusu…

Jak děda František na přímluvu křtinské Panny Marie vstal z mrtvých…

Dvojitá pomsta pana domácího

Bedřichovák v zeleném, aneb pomsta svobodníkova a předpisů nedbalý kocour…

Vzpomínka na Bosého Laca

Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

Zloděj od svatého Jana…

Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

Z jihlavských archivů:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Sdílet tento článek
Válečný rok 1805 na Jihlavsku

Evropa opět válčila. V uvedeném roce 1805 se válečné události dostaly až do Jihlavy a jejího blízkého okolí. Dne 19. listopadu toho roku, před slavnou bitvou u Slavkova, obsadily město bavorské oddíly generála Wredeho. Nejdříve byly jeho oddíly spatřeny u Želetavy, pak už kolem deváté hodiny večerní vjela asi stovka bavorské lehké jízdy s divokým pokřikem do města. Nikdo se jim nepostavil na odpor, dokonce Brtnická Brána byla tou dobou zcela otevřená. Zaznělo několik výstřelů z pistole a poslední hrstka obránců utekla z města pryč. Došlo na rabování.

V následujících několika měsících se ve městě střídaly armády jedna za druhou. Bavoři, Francouzi, a pak zase naše c.k. rakouská armáda. Docházelo k neustálým potyčkám v okolí města a především pak mezi Štokami a Pávovem. Tady také došlo dne 2. prosince k první bitce, po níž následovala o tři dny později, 5. prosince, bitva mezi bavorskými oddíly vedenými generálem Wredem a rakouským sborem vedeným Jeho Výsostí arcivévodou Ferdinandem z Modeny Este. Poražení Bavoři pak zaujali postavení u Pávova a pustošili okolí. Ani zde však nevydrželi dlouho a podle pověsti byli poraženi díky sedlákovi Koukalovi z nedalekého Dobronína. Ten dovedl jedné noci rakouské vojsko hraběte Kolowrata až přímo do nepřátelského ležení, kde se strhl zmatek a ve válečné vřavě padlo mnoho vojáků na obou stranách. Farní kronika v Dolní Cerekvi píše přehnaně dokonce o mnoha tisících padlých na obou stranách. A nedivme se, byla to tehdy jedna z největších bitev v celém zdejším kraji.
Také nedaleký zámeček Karlův Les s oborou utrpěl velkou škodu a od té doby rychle chátral. Dodejme jen, že tento půvabný lovecký zámeček s krásným parkem a oborou plnou zvěře byl vybudován na konci 17. století hrabětem Pachtou. Zde byly pořádány velkolepé hony na vysokou zvěř a štvanice na divoké kance. V roce 1713 se zde zastavil cestou ke korunovaci sám císař Karel VI. a zúčastnil se lovu. Od té doby nesl zámeček ono pojmenování Karlův Les. Na plánu Jihlavy a okolí z roku 1825, který je uložen ve Státním okresním archivu v Jihlavě, můžeme ještě dnes spatřit vzhled celého areálu včetně osmihranné ohradní zdi s malými pavilony a se zámeckou budovou uprostřed průsečíku cest vedoucích do všech světových stran. Poslední z pavilonů byl nedávno zbourán v souvislosti s výstavbou nového průmyslového závodu. Na jeho stěnách byly ještě zbytky barokní výmalby, která odolávala zlým dobám a nepřízním času, kdy zde byla kovárna a oprávařské středisko státního statku. Něco ale přece jen zůstalo. Sochy čtyř ročních období a sochu hudby můžeme obdivovat ve Smetanových sadech v Jihlavě, další sochařská díla na zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou. A název obce Pávov, odvozený od pávů chovaných při zámečku, bude nám tato místa kousek od Jihlavy navždy připomínat.
Kdo chce vědět o těchto událostech více, přečte si jednu z kapitol knihy Františka Hoffmanna Listy a obrazy z minulosti Jihlavy a nebo prostuduje jihlavské kroniky či dějiny sepsané jihlavským magistrátním radou Andreasem Sterlym uložené ve Státním okresním archivu v Jihlavě. Můžete také navštívit nedávno slavnostně odhalený pomníček bitvy na Volském vrchu u Štok a ve své vlastní fantasii si ony popsané události znovu barvitě vybavit.

Ladislav VILÍMEK, Rounek 25


Zpět nahoru na začátek stránky


Z jihlavských archivů:
Pro servery Regionalist a Iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)