Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
18.3.: Z policejního deníku: šestnáctiletá dívka byla opila a agresivní; zloděj kradl alkohol a současně napadl zaměstnance prodejny

18.3.: Ulice Hybrálecká v Jihlavě bude od pondělí 25. března z důvodu oprav uzavřena, objížďka povede po ulicích Romana Havelky a Okrajová

18.3.: U Pacova někdo postřelil brokovnicí orla mořského, má zlomené křídlo

18.3.: Jihlavané cvičením podpoří lidi s roztroušenou sklerózou

17.3.: Z policejního deníku: muž nalezl tříštivý granát; zloděj ukradl sazenice jedlí a smrků

16.3.: Z velkomeziříčského zámku: sbírka měřidel

16.3.: Výstava nástěnných kuchařek - Dobré samo se chválí v třebíčské galerii Tympanon

16.3.: Večerní prohlídky Moučkova domu ve Žďáře nad Sázavou

15.3.: Řidiči, jezděte opatrně, dávejte pozor na putující žáby, jsou to přirození regulátoři třeba komárů

15.3.: Z policejního deníku: žena naletěla podvodníkovi, přišla o 150 tisíc korun

15.3.: Oprava hradu Kámen pokračuje, zatím se podařilo odkrýt otvor původního rozetového okna, přibude třeba i pavlač

14.3.: Z policejního deníku: nehoda si vyžádala dva zraněné, řidič nadýchal téměř 1,5 promile

14.3.: Psychologická pomoc pro rodičky a maminky nejen v šestinedělí v havlíčkobrodské nemocnici

14.3.: 14. březen 1939 - Poslední večerní "křty" jihlavských Židů

13.3.: Z policejního deníku: falešný telefonát připravil muže o 360 tisíc korun; zloděj si odnesl z chaty padesát litrů slivovice

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Z jihlavských archivů:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Sdílet tento článek
Válečný rok 1805 na Jihlavsku

Evropa opět válčila. V uvedeném roce 1805 se válečné události dostaly až do Jihlavy a jejího blízkého okolí. Dne 19. listopadu toho roku, před slavnou bitvou u Slavkova, obsadily město bavorské oddíly generála Wredeho. Nejdříve byly jeho oddíly spatřeny u Želetavy, pak už kolem deváté hodiny večerní vjela asi stovka bavorské lehké jízdy s divokým pokřikem do města. Nikdo se jim nepostavil na odpor, dokonce Brtnická Brána byla tou dobou zcela otevřená. Zaznělo několik výstřelů z pistole a poslední hrstka obránců utekla z města pryč. Došlo na rabování.

V následujících několika měsících se ve městě střídaly armády jedna za druhou. Bavoři, Francouzi, a pak zase naše c.k. rakouská armáda. Docházelo k neustálým potyčkám v okolí města a především pak mezi Štokami a Pávovem. Tady také došlo dne 2. prosince k první bitce, po níž následovala o tři dny později, 5. prosince, bitva mezi bavorskými oddíly vedenými generálem Wredem a rakouským sborem vedeným Jeho Výsostí arcivévodou Ferdinandem z Modeny Este. Poražení Bavoři pak zaujali postavení u Pávova a pustošili okolí. Ani zde však nevydrželi dlouho a podle pověsti byli poraženi díky sedlákovi Koukalovi z nedalekého Dobronína. Ten dovedl jedné noci rakouské vojsko hraběte Kolowrata až přímo do nepřátelského ležení, kde se strhl zmatek a ve válečné vřavě padlo mnoho vojáků na obou stranách. Farní kronika v Dolní Cerekvi píše přehnaně dokonce o mnoha tisících padlých na obou stranách. A nedivme se, byla to tehdy jedna z největších bitev v celém zdejším kraji.
Také nedaleký zámeček Karlův Les s oborou utrpěl velkou škodu a od té doby rychle chátral. Dodejme jen, že tento půvabný lovecký zámeček s krásným parkem a oborou plnou zvěře byl vybudován na konci 17. století hrabětem Pachtou. Zde byly pořádány velkolepé hony na vysokou zvěř a štvanice na divoké kance. V roce 1713 se zde zastavil cestou ke korunovaci sám císař Karel VI. a zúčastnil se lovu. Od té doby nesl zámeček ono pojmenování Karlův Les. Na plánu Jihlavy a okolí z roku 1825, který je uložen ve Státním okresním archivu v Jihlavě, můžeme ještě dnes spatřit vzhled celého areálu včetně osmihranné ohradní zdi s malými pavilony a se zámeckou budovou uprostřed průsečíku cest vedoucích do všech světových stran. Poslední z pavilonů byl nedávno zbourán v souvislosti s výstavbou nového průmyslového závodu. Na jeho stěnách byly ještě zbytky barokní výmalby, která odolávala zlým dobám a nepřízním času, kdy zde byla kovárna a oprávařské středisko státního statku. Něco ale přece jen zůstalo. Sochy čtyř ročních období a sochu hudby můžeme obdivovat ve Smetanových sadech v Jihlavě, další sochařská díla na zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou. A název obce Pávov, odvozený od pávů chovaných při zámečku, bude nám tato místa kousek od Jihlavy navždy připomínat.
Kdo chce vědět o těchto událostech více, přečte si jednu z kapitol knihy Františka Hoffmanna Listy a obrazy z minulosti Jihlavy a nebo prostuduje jihlavské kroniky či dějiny sepsané jihlavským magistrátním radou Andreasem Sterlym uložené ve Státním okresním archivu v Jihlavě. Můžete také navštívit nedávno slavnostně odhalený pomníček bitvy na Volském vrchu u Štok a ve své vlastní fantasii si ony popsané události znovu barvitě vybavit.

Ladislav VILÍMEK, Rounek 25


Zpět nahoru na začátek stránky


Z jihlavských archivů:
Pro servery Regionalist a Iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)