Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
26.2.: Z vraždy muže v Kostelci je obviněn sedmnáctiletý narkoman, vraždil kladivem

26.2.: Z policejního deníku: zloděj si odnesl dýky, šavle, svícny i alkohol

26.2.: Táborská zoo bude během jarních prázdnin na Táborsku otevřená každý den

26.2.: Nové parciální trolejbusy v Jihlavě už slouží veřejnosti a poskytovatel dotace schválil její vyplacení v plné výši 60,7 milionů korun

26.2.: Kriminalisté objasnili sérii vloupání do čerpacích stanic

26.2.: Jízdní souprava byla přetížena o deset tun, překročena byla i výška nákladu

26.2.: Chodci mezi Pístovem a Popicemi se stal osudný střet s autem

26.2.: Beseda Slon nad zlato PodpoVRCHem s výzkumníkem a fotografem Tomášem Jůnkem

25.2.: Z policejního deníku: recidivista v podmínce opět kradl; opilý muž napadl manželku a rozbil dveře, skončil na záchytce

25.2.: Vycházky za bledulemi do Ranska o prvních březnových víkendech

25.2.: V Kostelci u Jihlavy našli tělo jednašedesátiletého muže, zřejmě byl zavražděn

25.2.: Nejškaredější středy 20. století, i v osmačtyřicátém byla 25. února středa

24.2.: Výstava Roman Hušák, Jiří Plieštik – Fragmenty nabídne zamyšlení nad životem člověka

24.2.: Student z Olší nad Oslavou Viktor Racek šel do války jako jednoroční dobrovolník přímo ze školních lavic, domů se vracel jako poručík. Pojďme se seznámit s jeho osudem

24.2.: Kapří den připomene obranu Jihlavy před loupeživým rytířem Zikmundem z Rokštejna z roku 1402

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Z jihlavských archivů:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Sdílet tento článek
Rekonstrukce rodného domu Gustava Mahlera v Kališti u Humpolce

Myšlenka zrekonstruovat Mahlerův rodný dům se prý zrodila zcela náhodně při návštěvě obce Kaliště skupinou osob sdružených v Nadaci Musica noster amor. Byl červenec roku 1995. Na návsi se tehdy sešli Vladan Drvota, Jana Černá, Jiří Štilec a samozřejmě president nadace Václav Hudeček.

Postupně byl navázán kontakt s celou řadou světově proslulých osobností počínaje vnučkou skladatele, Marinou Mahlerovou. Projekt dále upoutal pozornost sponsorů, z nichž v propagační brožuře můžeme číst OPEL C a S, firmu Panasonic - Technics, Společnost Benjamina Brittena z Velké Británie, Gilbert Kaplan z New Yorku, Svaz německých průmyslníků, ale také českou Komerční banku, Léčiva a.s. a další firmy.
V celé řadě osob a osobností, které se v této záležitosti angažují, je uveden i dlouholetý humpolecký badatel a znalec mahlerovské topografie v Čechách, Jiří Rychetský, který mnoho let trávil pečlivým studiem všech možných písemných pramenů uložených ve Státním okresním archivu v Jihlavě. Pročítal katalog po katalogu, list po listu a vyplňoval tak mozaiku Mahlerova života. Stál u zrodu exposice Mladý Gustav Mahler a Jihlava. Plným právem se proto jeho jméno objevilo na seznamu dárců a obdržel poděkování za dosavadní práci pro zdar svého díla.
Nebude trvat dlouho a v rodném Mahlerově Kališti se budou konat první mezinárodní mistrovské kursy zpěvu, klavíru a interpretace soudobé hudby. Zároveň by měl začít open air festival "Mahler 2000," který by mohl z této obce vytvořit jakousi evropskou obdobu amerického festivalu v Taglewoodu.
Autoři brožury v závěru uvádějí, že posluchači budou sedět na travnaté návsi pod korunami lip a dubů, což vytvoří jakousi symboliku pokojné koexistence slovanského, židovského a germánského živlu, a budou poslouchat hudbu Gustava Mahlera a dalších skladatelů současnosti i minulosti.
Toto první plenérové setkání hudby a zejména mladých posluchačů by mělo být zahájeno 7. července tohoto roku v den 140. výročí narození Gustava Mahlera.
Na závěr si připomeňme slova Václava Hudečka:
Vždy jsem obdivoval lidi, kteří se svojí prací a postojem k životu snažili přispět ke kráse a dobru světa. Gustav Mahler je jedním z nich. Jsem šťasten, že se podařilo dát dohromady skupinu přátel ochotných obětovat peníze i svůj volný čas na záchranu jeho rodného domu, který v budoucnu bude sloužit nejen k uctění jeho památky, ale i dalším generacím muzikantů, jako místo inspirace i tvorby. Všem z celého srdce děkuji.
Dobré dílo se tedy podařilo. Rodný dům Gustava Mahlera bude i v budoucnu navštěvován milovníky jeho symfonií, kantát a písní a v jeho zdech se budou ukládat i tóny zcela nových děl jeho následovníků. Nezbývá než pozvat všechny milovníky hudby a krásy v červenci do Kaliště u Humpolce a popřát jim už předem nezapomenutelné zážitky.

Ladislav VILÍMEK, Rounek 25


Zpět nahoru na začátek stránky


Z jihlavských archivů:
Pro servery Regionalist a Iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)