Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
18.3.: Z policejního deníku: šestnáctiletá dívka byla opila a agresivní; zloděj kradl alkohol a současně napadl zaměstnance prodejny

18.3.: Ulice Hybrálecká v Jihlavě bude od pondělí 25. března z důvodu oprav uzavřena, objížďka povede po ulicích Romana Havelky a Okrajová

18.3.: U Pacova někdo postřelil brokovnicí orla mořského, má zlomené křídlo

18.3.: Jihlavané cvičením podpoří lidi s roztroušenou sklerózou

17.3.: Z policejního deníku: muž nalezl tříštivý granát; zloděj ukradl sazenice jedlí a smrků

16.3.: Z velkomeziříčského zámku: sbírka měřidel

16.3.: Výstava nástěnných kuchařek - Dobré samo se chválí v třebíčské galerii Tympanon

16.3.: Večerní prohlídky Moučkova domu ve Žďáře nad Sázavou

15.3.: Řidiči, jezděte opatrně, dávejte pozor na putující žáby, jsou to přirození regulátoři třeba komárů

15.3.: Z policejního deníku: žena naletěla podvodníkovi, přišla o 150 tisíc korun

15.3.: Oprava hradu Kámen pokračuje, zatím se podařilo odkrýt otvor původního rozetového okna, přibude třeba i pavlač

14.3.: Z policejního deníku: nehoda si vyžádala dva zraněné, řidič nadýchal téměř 1,5 promile

14.3.: Psychologická pomoc pro rodičky a maminky nejen v šestinedělí v havlíčkobrodské nemocnici

14.3.: 14. březen 1939 - Poslední večerní "křty" jihlavských Židů

13.3.: Z policejního deníku: falešný telefonát připravil muže o 360 tisíc korun; zloděj si odnesl z chaty padesát litrů slivovice

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Z jihlavských archivů:

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Sdílet tento článek
Malíři karet v Jihlavě

V souvislosti s výrobou papíru v jihlavské Freyově papírně ve Starých Horách byla k roku 1561 zachycena zmínka o dluhu jihlavského malíře karet Jakuba Pfeiffera, který tehdy činil 118 kop. Snad prvním z malířů byl jistý Hanus "Kartenmaler", uváděný v jihlavských archivních pramenech v letech 1554 a 1558. Další zmínka o malíři karet je z osmdesátých let 16. století a týká se tovaryše Baltazara Millnera, který přišel z Trutnova, aby se v Jihlavě trvale usadil a věnoval se zde svému řemeslu. Ostatně, jak dokazuje Jindřich Šilhan ve svém příspěvku k dějinám nejstarších papíren v Jihlavském kraji, patřili malíři karet, karetníci, do řemesla papírníků. Údajně to byli právě papírničtí tovaryši, kteří se specialisovali na zhotovení karet včetně jejich výtvarného zpracování.


Kopie dochovaných karet Martina Hansalika (dvojice karet nahoře, II. polovina 18. stol.) a Jiřího Hansalika (dvojice dole, přelom 18. a 19. stol.)
Podobně, jako mezi papírníky, docházelo u malířů karet ke konkurenčním sporům a nekalé soutěži. V případě jihlavského Millnera, použil jistý Görg Lutz v Bolíkově na své karty ježka, což byl znak používaný Millnerem. Případ nakonec řešila jihlavská městská rada a Lutzova vrchnost. Jindy zase jihlavský Millner prodával karty v Jičíně a stěžoval si na něj karetník Redynger z Hradce Králové až v samotné Vídni. Tak už to v životě chodilo a chodí prakticky dodnes.
Další jihlavské malíře karet se podařilo objevit zcela náhodně. Návštěva z Německa hledala své předky. Díky matrice příslušníků obce, uložené ve Státním okresním archivu v Jihlavě, podařilo se najít nejenom starou jihlavskou rodinu žadatele, ale objevit další jihlavské malíře karet někdy od poloviny 18. století. V rubrice zaměstnání bylo úhledným písmem zapsáno u otce i jeho syna - "KARTENMALER". Jak je vidět, i toto řemeslo se tehdy dědilo a tak máme před sebou snad poslední karetníky v Jihlavě. Otec Martin Hansalik se narodil v roce 1775 a zemřel asi v roce 1830. V jihlavském Museu Vysočiny jsou jedny z jeho hracích karet dokonce uloženy a nejsou to karty nezajímavé, což dokumentují ukázky. Jeho žena se jmenovala Maria a byla o patnáct let mladší. Bydleli tehdy v ulici Schönmälzergasse čís. popisné 352, orientační čís. 18 (dnes ulice Mrštíkova). Jediný syn Ignaz se jim narodil 26. ledna 1823 a zemřel 5. prosince 1891. Byl rovněž malířem karet. Jeho první žena Maria mu dala tři dět i, druhá, rovněž Maria, dokonce pět dětí a třetí žena Katharina ještě další čtyři děti. Rodina se po jeho smrti několikrát stěhovala, až v roce 1904 se usadila trvale v Židovské ulici čís. 11. Škoda, že také z jeho dílny se zatím žádná sada neobjevila. Nikdo z potomků, synů či dcer, se už nestal malířem karet. Už toho asi nebylo třeba. Začalo se hrát levnějšími tištěnými kartami. Jeho provedení jednotlivých postav, králů, dam či kluků, je si svým výtvarným pojetím stále trochu podobné.
Ale než naše povídání zakončíme, je zde ještě jedna malá zahrada. V museu se nachází karetní hra od malíře Jiřího Hansalika. Zatím co Martin tvořil převážně v prvních desetiletích 19. století, jsou výtvory Jiřího nepochybně starší. Půjde se vší pravděpodobností o dědečka. Jeho postavy jsou kresleny jakoby z ulice. Postavu kluka nebo krále nahrazuje pijan s korbelem a jak jinak, než že místo královny čeká na kartě bába s holí, aby mu to jaksepatří spočítala. Už před dvěmasty léty... Pokud se tato domněnka o karetníkovi - dědečkovi potvrdí v matrikách farního úřadu u sv. Jakuba, budeme znát osudy této rodiny někdy od konce třicetileté války.
SOKA Jihlava

Ladislav VILÍMEK, Rounek 25


Zpět nahoru na začátek stránky


Z jihlavských archivů:
Pro servery Regionalist a Iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)