Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
26.2.: Z vraždy muže v Kostelci je obviněn sedmnáctiletý narkoman, vraždil kladivem

26.2.: Z policejního deníku: zloděj si odnesl dýky, šavle, svícny i alkohol

26.2.: Táborská zoo bude během jarních prázdnin na Táborsku otevřená každý den

26.2.: Nové parciální trolejbusy v Jihlavě už slouží veřejnosti a poskytovatel dotace schválil její vyplacení v plné výši 60,7 milionů korun

26.2.: Kriminalisté objasnili sérii vloupání do čerpacích stanic

26.2.: Jízdní souprava byla přetížena o deset tun, překročena byla i výška nákladu

26.2.: Chodci mezi Pístovem a Popicemi se stal osudný střet s autem

26.2.: Beseda Slon nad zlato PodpoVRCHem s výzkumníkem a fotografem Tomášem Jůnkem

25.2.: Z policejního deníku: recidivista v podmínce opět kradl; opilý muž napadl manželku a rozbil dveře, skončil na záchytce

25.2.: Vycházky za bledulemi do Ranska o prvních březnových víkendech

25.2.: V Kostelci u Jihlavy našli tělo jednašedesátiletého muže, zřejmě byl zavražděn

25.2.: Nejškaredější středy 20. století, i v osmačtyřicátém byla 25. února středa

24.2.: Výstava Roman Hušák, Jiří Plieštik – Fragmenty nabídne zamyšlení nad životem člověka

24.2.: Student z Olší nad Oslavou Viktor Racek šel do války jako jednoroční dobrovolník přímo ze školních lavic, domů se vracel jako poručík. Pojďme se seznámit s jeho osudem

24.2.: Kapří den připomene obranu Jihlavy před loupeživým rytířem Zikmundem z Rokštejna z roku 1402

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Z jihlavských archivů:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Sdílet tento článek
Malíři karet v Jihlavě

V souvislosti s výrobou papíru v jihlavské Freyově papírně ve Starých Horách byla k roku 1561 zachycena zmínka o dluhu jihlavského malíře karet Jakuba Pfeiffera, který tehdy činil 118 kop. Snad prvním z malířů byl jistý Hanus "Kartenmaler", uváděný v jihlavských archivních pramenech v letech 1554 a 1558. Další zmínka o malíři karet je z osmdesátých let 16. století a týká se tovaryše Baltazara Millnera, který přišel z Trutnova, aby se v Jihlavě trvale usadil a věnoval se zde svému řemeslu. Ostatně, jak dokazuje Jindřich Šilhan ve svém příspěvku k dějinám nejstarších papíren v Jihlavském kraji, patřili malíři karet, karetníci, do řemesla papírníků. Údajně to byli právě papírničtí tovaryši, kteří se specialisovali na zhotovení karet včetně jejich výtvarného zpracování.


Kopie dochovaných karet Martina Hansalika (dvojice karet nahoře, II. polovina 18. stol.) a Jiřího Hansalika (dvojice dole, přelom 18. a 19. stol.)
Podobně, jako mezi papírníky, docházelo u malířů karet ke konkurenčním sporům a nekalé soutěži. V případě jihlavského Millnera, použil jistý Görg Lutz v Bolíkově na své karty ježka, což byl znak používaný Millnerem. Případ nakonec řešila jihlavská městská rada a Lutzova vrchnost. Jindy zase jihlavský Millner prodával karty v Jičíně a stěžoval si na něj karetník Redynger z Hradce Králové až v samotné Vídni. Tak už to v životě chodilo a chodí prakticky dodnes.
Další jihlavské malíře karet se podařilo objevit zcela náhodně. Návštěva z Německa hledala své předky. Díky matrice příslušníků obce, uložené ve Státním okresním archivu v Jihlavě, podařilo se najít nejenom starou jihlavskou rodinu žadatele, ale objevit další jihlavské malíře karet někdy od poloviny 18. století. V rubrice zaměstnání bylo úhledným písmem zapsáno u otce i jeho syna - "KARTENMALER". Jak je vidět, i toto řemeslo se tehdy dědilo a tak máme před sebou snad poslední karetníky v Jihlavě. Otec Martin Hansalik se narodil v roce 1775 a zemřel asi v roce 1830. V jihlavském Museu Vysočiny jsou jedny z jeho hracích karet dokonce uloženy a nejsou to karty nezajímavé, což dokumentují ukázky. Jeho žena se jmenovala Maria a byla o patnáct let mladší. Bydleli tehdy v ulici Schönmälzergasse čís. popisné 352, orientační čís. 18 (dnes ulice Mrštíkova). Jediný syn Ignaz se jim narodil 26. ledna 1823 a zemřel 5. prosince 1891. Byl rovněž malířem karet. Jeho první žena Maria mu dala tři dět i, druhá, rovněž Maria, dokonce pět dětí a třetí žena Katharina ještě další čtyři děti. Rodina se po jeho smrti několikrát stěhovala, až v roce 1904 se usadila trvale v Židovské ulici čís. 11. Škoda, že také z jeho dílny se zatím žádná sada neobjevila. Nikdo z potomků, synů či dcer, se už nestal malířem karet. Už toho asi nebylo třeba. Začalo se hrát levnějšími tištěnými kartami. Jeho provedení jednotlivých postav, králů, dam či kluků, je si svým výtvarným pojetím stále trochu podobné.
Ale než naše povídání zakončíme, je zde ještě jedna malá zahrada. V museu se nachází karetní hra od malíře Jiřího Hansalika. Zatím co Martin tvořil převážně v prvních desetiletích 19. století, jsou výtvory Jiřího nepochybně starší. Půjde se vší pravděpodobností o dědečka. Jeho postavy jsou kresleny jakoby z ulice. Postavu kluka nebo krále nahrazuje pijan s korbelem a jak jinak, než že místo královny čeká na kartě bába s holí, aby mu to jaksepatří spočítala. Už před dvěmasty léty... Pokud se tato domněnka o karetníkovi - dědečkovi potvrdí v matrikách farního úřadu u sv. Jakuba, budeme znát osudy této rodiny někdy od konce třicetileté války.
SOKA Jihlava

Ladislav VILÍMEK, Rounek 25


Zpět nahoru na začátek stránky


Z jihlavských archivů:
Pro servery Regionalist a Iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)