Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
18.6.: Zastupitelstvo Kraje Vysočina deklarovalo finanční podporu výstavbě budoucího kamenného hospice na Vysočině

18.6.: Jihlava si připomněla památku tří nevinně popravených spoluobčanů komunistickým režimem

17.6.: Čistá Vysočina – přírodě se letos ulevilo o dalších 100 tun odpadků

17.6.: Václav Klaus z Hillsdale College Cruise

17.6.: Rozšíření Hradební ulice v Jihlavě se minimálně o měsíc zpozdí kvůli špatné kanalizaci

17.6.: Opilý muž napadl svoji partnerku; policisté násilníka vykázali z domu

17.6.: Na vranovském zámku otevře správa parku Podyjí tradiční výstavu, tentokrát kresby Petra Nesvadby

17.6.: Havíření bude největší kulturní událostí Vysočiny; do Jihlavy přijede na tisíc hostů z ČR i zahraničí

17.6.: Farníci z Jihlavska se složili na dar rodině z Komárovic

17.6.: Dopravní omezení při jihlavském Havíření 2019; hlavní program se odehraje ve Smetanových sadech a ulicích kolem centra města

16.6.: Na stavbě parkoviště v Jihlavě u hřbitova se již pracuje, dokončeno by mělo být do konce října

16.6.: Muzeum autíček v Přísece pořádá v sobotu den otevřených dveří

16.6.: Den otevřených dveří na Vodním ráji v Jihlavě nabídne i útroby bazénů

15.6.: Česká pop - jazzová skupina Lady Praga míří do Jihlavy

15.6.: Test opalovacích přípravků pro děti odhalil propadák

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
8) Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

7) Zloděj od svatého Jana…

6) Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

5) Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

4) Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

3) Atentát na Vladimíra Iljiče v Kollárově škole

2) Kalamita na lince A

1) Děda, jehož se Husák bál

Dřevěné mlýny, Bedřichov

Z jihlavských archivů:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Sdílet tento článek
Kalendáře

Barevné i bez obrázků stojí na našich stolech, na poličkách, visí na zdech a na obložení stěn. Provází náš každodenní život poznámkami co udělat a co zase ne, kam jít, komu zavolat. Některé nosíme při sobě jen tak a jiné zase na důležité porady. Kalendáře. Provázejí člověka už od poloviny 13. století a postupně zdokonalují svůj obsah a rozšiřují nabídku. Objevují se první naučení zdravotnická, opírající se o astrologii, objevují se první obrázky. Založení pražské university pak obohatilo jejich obsah a to především od 15. století, kdy byly vydávány kalendáře "z učení pražského", podobně jako byly vydávány kalendáře na universitách v Krakově a ve Vídni.

K jejich rozšíření dopomohl knihtisk a tak v roce 1489 vydává v Plzni Mikuláš Štětina svůj první tištěný český kalendář. Ani první nástěnný nenechává na sebe dlouho čekat a roku 1506 jej vydává Václav Žatecký. Kalendáře se plní historickými příběhy, výtahy z katechismu a zábavným čtením. Stále se objevují pranostiky a výklady planet. V roce 1760 se objevuje první miniaturní kalendář "do tobolky" a další kalendáře špalíčkového formátu. Koncem 18. století jsou vydávány kalendáře toleranční, stoleté, hospodářské a pro evangelíky.
Řada z nich se dodnes dochovala díky pečlivosti starých archivářů. Nahlédněme nyní do některých z nich:
NOVÝ KRAKOWSKÝ KALENDÁŘ PO NAROZENÍ PÁNĚ 1814, v Brně a Opavě vytištěný a k dostání u Jos. Jiřího Traslera knihtlačitele a knihhandlíře. V úvodu se mimo jiné uvádí:
let od stvoření světa 5814 roků
od potopy světa 5017 roků
od skažení Sodomy a Gomory 3712 roků
od vynalezení prachu od jednoho kněze jménem Berthold Švarc, řádu františkánského 434 roků
od vynalezení kunštu impresorského od Jana Kutenberka 374 roků
Obsažen je i výčet výročních trhů v Markrabství Moravském, kde je uveden Batelov, Jihlava, Brtnice, Telč, Třešť a další města a vesnice.
BRNĚNSKÝ DOMÁCÍ KALENDÁŘ NA ROK 1793, vytištěný v Brně nákladem Jana Sylwestra Siedlera priwilegirowaného impressora.
Obsažen je rodokmen císaře Františka II. V hospodářské části je pojednání o rojení včel, o pošlapání cibulee a svazování česneku. Další stať je věnována OBWESELENI MYSLE. Příběh o ctném a pobožném myslivci Kryštofovi a o dívce Elwíře, kterou dva nápadníci milovali, až nakonec blesk ukončil životy všech tří, když udeřil do stromu, pod nímž se nemohli dohodnout, kdo ji vlastně víc miluje a tím také na celý život získá.
Nebo zajímavé hádanky, jedna z nich: Běžy, běžy člowíček, má čerwený nossyček, kde woda crčí, tam ho strči. (Co je to? No, přece KAČENA).
MALÝ BRNĚNSKÝ DOMÁCÍ KALENDÁŘ NA ROK 1794. Obsahuje na začátku obvyklé statě o stvoření světa, předpovědi počasí v jednotlivých ročních obdobích a měsících, v hospodářské části radí jak odstranit koukol v žitě, povídání o hnoji a hnojení a o čistotě ve chlévech. Zajímavá je stať:
DOMÁCY PROSTŘEDKY, KTERÝMI SOBĚ JEDEN KAŽDÝ POTŘEBNÝ A SPROSTÝ ČLOWĚK WE WŠELIKÝCH NEMOCECH SPOMOCTI MŮŽE. Zkusme třeba Prostředek proti bolení zubů - Veme se esence krámských hřebíčků a namočí se do ní kousek bavlny a přiloží se na prachnivý zub. Jeli ale zub velmi již natažený, nic nepozůstává jiného, než aby vytržen byl.
Mimo dojemnou povídku následují ROZLIČNÉ POHÁDKY čili hádanky BEZ ČEHO U JIDLA NEMŮŽEME BÝTI?
Wyswětleni pohádky - bez huby.
KTERÉ JEST TO NEJUŽITEČNĚJŠÝ A NEJLEPŠY TUČNÉ, KTERÉ SE NEJI A NEUŽIWÁ?
Wyswětlení této pohádky - hnůj.
Následuje opět přehled "jarmarkownim a trhownim obdařených míst", kde je uvedena GIHLAWA, MEZŘIČ WELKÝ, TŘEBYČE, ŘIŽE STARÁ, SAAR a další.
Zastoupen je Stoletý kalendář 1800 - 1900 vydaný W GIHLAWĚW, wytisstěná u Fabiána Beynhaura knihotiska s powolenim cýs. král. cenzury. Na titulním listě má vyobrazení Kryštofa Kolumba.
Následuje Stoletý kalendář, to jest dumění hwězdářske na Léta Páně, jenž jsau po milostiwém narozeni Pana a Spasytele nasseho Ježisse Krysta 1800 až do roku 1900 w němžto se wynacházy sedm nebeských planetů atd. atd. Sto let jako na dlani. Všechno se zde mohll čtenář dozvědět. Jak bude v prosinci roku 1900? No, prosím, můžete se přesvědčit:
PRASYNEC
Prasynec tuhau zimau a sněhem začíná, nocy welmi chladne, pak tuhá zyma, lewne powětři, pak jasno ale zymlawo.
A konec. Počasí i našemu povídání o kalendářích. Budou teď všechny další začínat po celých 1000 let dvojkou!!! Závěrem můžeme použít ještě naposledy rozloučení podle starého stoletého kalendáře:
WYNŠUJI MÉMU LASKAWÉMU ČTENÁŘI, ABY TENTO STOLETÝ KALENDÁŘ WE ŠTĚSTÍ, ZDRAWÍ A HOJNÉM BOŽÍM POŽEHNÁNÍ UŽÍWAL. (Třeba tisíc let!!! - pozn. autora).

Ladislav VILÍMEK, Rounek 25


Zpět nahoru na začátek stránky


Z jihlavských archivů:
Pro servery Regionalist a Iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)