Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
22.8.: V pelhřimovské knihovně nepůjčují jen knihy, ale zabalí vám třeba učebnice a sešity či vyčistí brýle a šperky

22.8.: Třebíčští policisté objasnili vloupání do vozidel; chytili dva muže

22.8.: Středověká sklářská pec u Havlíčkova Brodu vydá na konci srpna svá tajemství

22.8.: Pachatel se vloupal do garáže a odnesl si sedm jízdních kol

22.8.: Nový krajský domov pro seniory v Jihlavě už čeká jen na stavební povolení

22.8.: Jed na hraboše otrávil na Opavsku čápy bílé

22.8.: Družstvu invalidů v Třebíči usnadní práci nový paletový vozík

21.8.: Výstava vinných etiket ze sbírky Rudolfa Fojtíka v pelhřimovském muzeu

21.8.: V noci komplikovaly provoz na dálnici D1 na Vysočině tři dopravní nehody, naštěstí bez zranění

21.8.: V Třemošnici se srazil osobní vlak s náklaďákem, tři lidé ve vlaku utrpěli zranění

21.8.: Silnice z Třebíče na Velké Meziříčí se bude opravovat ve dvou etapách

21.8.: Letošní léto přibylo alergických reakcí po bodnutí hmyzem

21.8.: Kriminalisté v Třebíči dopadli pachatele sexuálního útoku

21.8.: Chirurgická ambulance v Habrech na Havlíčkobrodsku se přemístila

20.8.: Řidič, který opilý zabil autem dva mladé chlapce, byl obviněn ze dvou trestných činů, trestní stíhání bude vedeno na svobodě

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Netopýr v trolejbusu…

Dvojitá pomsta pana domácího

Bedřichovák v zeleném, aneb pomsta svobodníkova a předpisů nedbalý kocour…

21. června: Vzpomínka na Bosého Laca

8) Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

7) Zloděj od svatého Jana…

6) Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

5) Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

4) Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

3) Atentát na Vladimíra Iljiče v Kollárově škole

2) Kalamita na lince A

1) Děda, jehož se Husák bál

Dřevěné mlýny, Bedřichov

Z jihlavských archivů:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Sdílet tento článek
Kalendáře

Barevné i bez obrázků stojí na našich stolech, na poličkách, visí na zdech a na obložení stěn. Provází náš každodenní život poznámkami co udělat a co zase ne, kam jít, komu zavolat. Některé nosíme při sobě jen tak a jiné zase na důležité porady. Kalendáře. Provázejí člověka už od poloviny 13. století a postupně zdokonalují svůj obsah a rozšiřují nabídku. Objevují se první naučení zdravotnická, opírající se o astrologii, objevují se první obrázky. Založení pražské university pak obohatilo jejich obsah a to především od 15. století, kdy byly vydávány kalendáře "z učení pražského", podobně jako byly vydávány kalendáře na universitách v Krakově a ve Vídni.

K jejich rozšíření dopomohl knihtisk a tak v roce 1489 vydává v Plzni Mikuláš Štětina svůj první tištěný český kalendář. Ani první nástěnný nenechává na sebe dlouho čekat a roku 1506 jej vydává Václav Žatecký. Kalendáře se plní historickými příběhy, výtahy z katechismu a zábavným čtením. Stále se objevují pranostiky a výklady planet. V roce 1760 se objevuje první miniaturní kalendář "do tobolky" a další kalendáře špalíčkového formátu. Koncem 18. století jsou vydávány kalendáře toleranční, stoleté, hospodářské a pro evangelíky.
Řada z nich se dodnes dochovala díky pečlivosti starých archivářů. Nahlédněme nyní do některých z nich:
NOVÝ KRAKOWSKÝ KALENDÁŘ PO NAROZENÍ PÁNĚ 1814, v Brně a Opavě vytištěný a k dostání u Jos. Jiřího Traslera knihtlačitele a knihhandlíře. V úvodu se mimo jiné uvádí:
let od stvoření světa 5814 roků
od potopy světa 5017 roků
od skažení Sodomy a Gomory 3712 roků
od vynalezení prachu od jednoho kněze jménem Berthold Švarc, řádu františkánského 434 roků
od vynalezení kunštu impresorského od Jana Kutenberka 374 roků
Obsažen je i výčet výročních trhů v Markrabství Moravském, kde je uveden Batelov, Jihlava, Brtnice, Telč, Třešť a další města a vesnice.
BRNĚNSKÝ DOMÁCÍ KALENDÁŘ NA ROK 1793, vytištěný v Brně nákladem Jana Sylwestra Siedlera priwilegirowaného impressora.
Obsažen je rodokmen císaře Františka II. V hospodářské části je pojednání o rojení včel, o pošlapání cibulee a svazování česneku. Další stať je věnována OBWESELENI MYSLE. Příběh o ctném a pobožném myslivci Kryštofovi a o dívce Elwíře, kterou dva nápadníci milovali, až nakonec blesk ukončil životy všech tří, když udeřil do stromu, pod nímž se nemohli dohodnout, kdo ji vlastně víc miluje a tím také na celý život získá.
Nebo zajímavé hádanky, jedna z nich: Běžy, běžy člowíček, má čerwený nossyček, kde woda crčí, tam ho strči. (Co je to? No, přece KAČENA).
MALÝ BRNĚNSKÝ DOMÁCÍ KALENDÁŘ NA ROK 1794. Obsahuje na začátku obvyklé statě o stvoření světa, předpovědi počasí v jednotlivých ročních obdobích a měsících, v hospodářské části radí jak odstranit koukol v žitě, povídání o hnoji a hnojení a o čistotě ve chlévech. Zajímavá je stať:
DOMÁCY PROSTŘEDKY, KTERÝMI SOBĚ JEDEN KAŽDÝ POTŘEBNÝ A SPROSTÝ ČLOWĚK WE WŠELIKÝCH NEMOCECH SPOMOCTI MŮŽE. Zkusme třeba Prostředek proti bolení zubů - Veme se esence krámských hřebíčků a namočí se do ní kousek bavlny a přiloží se na prachnivý zub. Jeli ale zub velmi již natažený, nic nepozůstává jiného, než aby vytržen byl.
Mimo dojemnou povídku následují ROZLIČNÉ POHÁDKY čili hádanky BEZ ČEHO U JIDLA NEMŮŽEME BÝTI?
Wyswětleni pohádky - bez huby.
KTERÉ JEST TO NEJUŽITEČNĚJŠÝ A NEJLEPŠY TUČNÉ, KTERÉ SE NEJI A NEUŽIWÁ?
Wyswětlení této pohádky - hnůj.
Následuje opět přehled "jarmarkownim a trhownim obdařených míst", kde je uvedena GIHLAWA, MEZŘIČ WELKÝ, TŘEBYČE, ŘIŽE STARÁ, SAAR a další.
Zastoupen je Stoletý kalendář 1800 - 1900 vydaný W GIHLAWĚW, wytisstěná u Fabiána Beynhaura knihotiska s powolenim cýs. král. cenzury. Na titulním listě má vyobrazení Kryštofa Kolumba.
Následuje Stoletý kalendář, to jest dumění hwězdářske na Léta Páně, jenž jsau po milostiwém narozeni Pana a Spasytele nasseho Ježisse Krysta 1800 až do roku 1900 w němžto se wynacházy sedm nebeských planetů atd. atd. Sto let jako na dlani. Všechno se zde mohll čtenář dozvědět. Jak bude v prosinci roku 1900? No, prosím, můžete se přesvědčit:
PRASYNEC
Prasynec tuhau zimau a sněhem začíná, nocy welmi chladne, pak tuhá zyma, lewne powětři, pak jasno ale zymlawo.
A konec. Počasí i našemu povídání o kalendářích. Budou teď všechny další začínat po celých 1000 let dvojkou!!! Závěrem můžeme použít ještě naposledy rozloučení podle starého stoletého kalendáře:
WYNŠUJI MÉMU LASKAWÉMU ČTENÁŘI, ABY TENTO STOLETÝ KALENDÁŘ WE ŠTĚSTÍ, ZDRAWÍ A HOJNÉM BOŽÍM POŽEHNÁNÍ UŽÍWAL. (Třeba tisíc let!!! - pozn. autora).

Ladislav VILÍMEK, Rounek 25


Zpět nahoru na začátek stránky


Z jihlavských archivů:
Pro servery Regionalist a Iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)