Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
28.10.: Sdružení Krajina z Počítek zrušilo podzimní výsadbu stromů

28.10.: Rektor Vysoké školy polytechnické v Jihlavě uctil památku 28. října

28.10.: Prymulovo drzé a arogantní chování je skandální

28.10.: Nenechme zvítězit strach nad našimi životy

28.10.: Cestáři na Vysočině mají na zimu dostatek posypového materiálu i připravenou techniku

27.10.: Časové kupóny a elektronickou peněženku do Jihlavské MHD lze již zaplatit i kartou

27.10.: Z policejního deníku: z chaty u hřiště zmizela kasička; opilec budil pohoršení či srážka se zvěří

27.10.: Udělejte z podzimní zahrady ráj pro ptáky

27.10.: Prasata divoká z táborské zoo děkují za lesní plody

27.10.: Návštěvníci hřbitovů by měli o Dušičkách dodržovat vládní pravidla a nařízení

27.10.: Neznámý zloděj sebral v Brtnici autobus a havaroval, policie žádá o pomoc svědky

27.10.: Na dálnici D1 boural kamion, směr na Brno je neprůjezdný

27.10.: Mobilní odběrový tým vysočinských hasičů odebral v domově pro seniory v Telči 43 vzorků na covid

26.10.: Řidič osobního auta se v Jihlavě zřítil s autem z mostu na cyklostezku

26.10.: Z policejního deníku: dělostřelecký granát v nákladu dřeva; opilý řidič havaroval či opilec, který chtěl skočit z okna

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Netopýr v trolejbusu…

Jak děda František na přímluvu křtinské Panny Marie vstal z mrtvých…

Dvojitá pomsta pana domácího

Bedřichovák v zeleném, aneb pomsta svobodníkova a předpisů nedbalý kocour…

Vzpomínka na Bosého Laca

Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

Zloděj od svatého Jana…

Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Z jihlavských archivů:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Sdílet tento článek
Kalendáře

Barevné i bez obrázků stojí na našich stolech, na poličkách, visí na zdech a na obložení stěn. Provází náš každodenní život poznámkami co udělat a co zase ne, kam jít, komu zavolat. Některé nosíme při sobě jen tak a jiné zase na důležité porady. Kalendáře. Provázejí člověka už od poloviny 13. století a postupně zdokonalují svůj obsah a rozšiřují nabídku. Objevují se první naučení zdravotnická, opírající se o astrologii, objevují se první obrázky. Založení pražské university pak obohatilo jejich obsah a to především od 15. století, kdy byly vydávány kalendáře "z učení pražského", podobně jako byly vydávány kalendáře na universitách v Krakově a ve Vídni.

K jejich rozšíření dopomohl knihtisk a tak v roce 1489 vydává v Plzni Mikuláš Štětina svůj první tištěný český kalendář. Ani první nástěnný nenechává na sebe dlouho čekat a roku 1506 jej vydává Václav Žatecký. Kalendáře se plní historickými příběhy, výtahy z katechismu a zábavným čtením. Stále se objevují pranostiky a výklady planet. V roce 1760 se objevuje první miniaturní kalendář "do tobolky" a další kalendáře špalíčkového formátu. Koncem 18. století jsou vydávány kalendáře toleranční, stoleté, hospodářské a pro evangelíky.
Řada z nich se dodnes dochovala díky pečlivosti starých archivářů. Nahlédněme nyní do některých z nich:
NOVÝ KRAKOWSKÝ KALENDÁŘ PO NAROZENÍ PÁNĚ 1814, v Brně a Opavě vytištěný a k dostání u Jos. Jiřího Traslera knihtlačitele a knihhandlíře. V úvodu se mimo jiné uvádí:
let od stvoření světa 5814 roků
od potopy světa 5017 roků
od skažení Sodomy a Gomory 3712 roků
od vynalezení prachu od jednoho kněze jménem Berthold Švarc, řádu františkánského 434 roků
od vynalezení kunštu impresorského od Jana Kutenberka 374 roků
Obsažen je i výčet výročních trhů v Markrabství Moravském, kde je uveden Batelov, Jihlava, Brtnice, Telč, Třešť a další města a vesnice.
BRNĚNSKÝ DOMÁCÍ KALENDÁŘ NA ROK 1793, vytištěný v Brně nákladem Jana Sylwestra Siedlera priwilegirowaného impressora.
Obsažen je rodokmen císaře Františka II. V hospodářské části je pojednání o rojení včel, o pošlapání cibulee a svazování česneku. Další stať je věnována OBWESELENI MYSLE. Příběh o ctném a pobožném myslivci Kryštofovi a o dívce Elwíře, kterou dva nápadníci milovali, až nakonec blesk ukončil životy všech tří, když udeřil do stromu, pod nímž se nemohli dohodnout, kdo ji vlastně víc miluje a tím také na celý život získá.
Nebo zajímavé hádanky, jedna z nich: Běžy, běžy člowíček, má čerwený nossyček, kde woda crčí, tam ho strči. (Co je to? No, přece KAČENA).
MALÝ BRNĚNSKÝ DOMÁCÍ KALENDÁŘ NA ROK 1794. Obsahuje na začátku obvyklé statě o stvoření světa, předpovědi počasí v jednotlivých ročních obdobích a měsících, v hospodářské části radí jak odstranit koukol v žitě, povídání o hnoji a hnojení a o čistotě ve chlévech. Zajímavá je stať:
DOMÁCY PROSTŘEDKY, KTERÝMI SOBĚ JEDEN KAŽDÝ POTŘEBNÝ A SPROSTÝ ČLOWĚK WE WŠELIKÝCH NEMOCECH SPOMOCTI MŮŽE. Zkusme třeba Prostředek proti bolení zubů - Veme se esence krámských hřebíčků a namočí se do ní kousek bavlny a přiloží se na prachnivý zub. Jeli ale zub velmi již natažený, nic nepozůstává jiného, než aby vytržen byl.
Mimo dojemnou povídku následují ROZLIČNÉ POHÁDKY čili hádanky BEZ ČEHO U JIDLA NEMŮŽEME BÝTI?
Wyswětleni pohádky - bez huby.
KTERÉ JEST TO NEJUŽITEČNĚJŠÝ A NEJLEPŠY TUČNÉ, KTERÉ SE NEJI A NEUŽIWÁ?
Wyswětlení této pohádky - hnůj.
Následuje opět přehled "jarmarkownim a trhownim obdařených míst", kde je uvedena GIHLAWA, MEZŘIČ WELKÝ, TŘEBYČE, ŘIŽE STARÁ, SAAR a další.
Zastoupen je Stoletý kalendář 1800 - 1900 vydaný W GIHLAWĚW, wytisstěná u Fabiána Beynhaura knihotiska s powolenim cýs. král. cenzury. Na titulním listě má vyobrazení Kryštofa Kolumba.
Následuje Stoletý kalendář, to jest dumění hwězdářske na Léta Páně, jenž jsau po milostiwém narozeni Pana a Spasytele nasseho Ježisse Krysta 1800 až do roku 1900 w němžto se wynacházy sedm nebeských planetů atd. atd. Sto let jako na dlani. Všechno se zde mohll čtenář dozvědět. Jak bude v prosinci roku 1900? No, prosím, můžete se přesvědčit:
PRASYNEC
Prasynec tuhau zimau a sněhem začíná, nocy welmi chladne, pak tuhá zyma, lewne powětři, pak jasno ale zymlawo.
A konec. Počasí i našemu povídání o kalendářích. Budou teď všechny další začínat po celých 1000 let dvojkou!!! Závěrem můžeme použít ještě naposledy rozloučení podle starého stoletého kalendáře:
WYNŠUJI MÉMU LASKAWÉMU ČTENÁŘI, ABY TENTO STOLETÝ KALENDÁŘ WE ŠTĚSTÍ, ZDRAWÍ A HOJNÉM BOŽÍM POŽEHNÁNÍ UŽÍWAL. (Třeba tisíc let!!! - pozn. autora).

Ladislav VILÍMEK, Rounek 25


Zpět nahoru na začátek stránky


Z jihlavských archivů:
Pro servery Regionalist a Iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)