Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
18.8.: U Markvartic na Třebíčsku se zranilo po nehodě sedm osob, jedna těžce

18.8.: Opilý cyklista v Havlíčkově Brodě vrazil do auta, utrpěl lehké zranění

18.8.: Od půlnoci budou opět jihlavské trolejbusy "B" zajíždět do Starých hor k přejezdu

18.8.: Mezinárodní cvičení AMPLE STRIKE 2019 se uskuteční od 29. srpna do 20. září i nad Vysočinou

18.8.: Mezi obcemi Čenkov a Třešť na Jihlavsku srazilo auto dva chodce, oba zemřeli

18.8.: Kraj Vysočina představuje Chutě Vysočiny; první s podtitulem Brambory

18.8.: Dvaadvacetiletému řidiči ve Žďáře nad Sázavou testy prokázaly amfetamin a kokain

17.8.: Řidič v Havlíčkově Brodě měl pozitivní test na kokain

17.8.: Veselé barely a popelnice z rukou potomků sochaře Františka Němce z Hriště u Přibyslavi

17.8.: O další peníze na hospodaření v lesích se na Vysočině bude moci žádat celé září

17.8.: Nová doba

17.8.: Muž usedl za volant i přes platný zákaz řízení

17.8.: Komentovaná prohlídka výstavy děl Miloše Jiránka v jihlavské galerii v úterý 20. srpna

17.8.: Dálnice D1 ve Velkém Meziříčí bude od půlnoci do neděle šesti hodin ráno úplně uzavřená

16.8.: Řidič ve Starči na Třebíčsku se snažil policistům ujet a nevyšel mu ani pokus o výměnu se spolujedoucí

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Netopýr v trolejbusu…

Dvojitá pomsta pana domácího

Bedřichovák v zeleném, aneb pomsta svobodníkova a předpisů nedbalý kocour…

21. června: Vzpomínka na Bosého Laca

8) Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

7) Zloděj od svatého Jana…

6) Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

5) Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

4) Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

3) Atentát na Vladimíra Iljiče v Kollárově škole

2) Kalamita na lince A

1) Děda, jehož se Husák bál

Dřevěné mlýny, Bedřichov

Z jihlavských archivů:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Sdílet tento článek
Poslední Vánoce druhého tisíciletí

Blíží se konec roku. Konec druhého tisíciletí. Zanedlouho bude Štědrý den, budou Vánoce, přijde Ježíšek. Procházím archivní knihovnou a hledám zajímavou knížku. O Vánocích. O těch, které nemohu pamatovat. Těch vzdálených, těch Alšových nebo Ladovských, plných bílého sněhu, klouzaček po zadku a v dřevácích. Kouzelných Vánoc, které prožívám díky svým rodičům i dnes, na stará kolena, se zavřenýma očima na své třista let staré chalupě.

Přenesme se proto tiše tak o jedno století nazpátek, někam na chalupu k Větrnému Jeníkovu a poslyšme vyprávění o tamních vánočních zvycích, které popsal Jaroslav Mančala.
Na Štědrý den se míchá všecko jednou vařečkou. O jedenácté hodině v noci vezme ji děvče a jde klepat na hrušku. Přitom volá: Můj milej, můj milej, ozvi se mi! Odkud zaštěká pes, odtud přijde její milý.
Při večeři se přinesou na stůl jablka a ořechy. Každý přeřízne jablko příčným řezem. Je-li v něm hvězdička, bude živ a zdráv, pak-li tvoří jádra křížek, zemře brzy. Rovněž první rozlousknutý ořech, je-li nezdravý, věstí smrt.
Po večeři běží děvčata s dřízkem na zahradu a klukouce na něj, volají:
Tluču, tluču dřez,
pověz ty mě pes,
kde je můj milý dnes?
Kde se pes ozve, odtud přijde její hoch.

Kdo jí na Štědrý den ráno syrový hrách, bude mít tolik vředů, kolik sní hrachu. Také se na tento den nemá půjčovati dížka. Kdo ji dluží, ten chce učarovati našemu dobytku. Pod práh se dávají stříbrné peníze, aby se potom po celý rok držely v domě.
Chce-li děvče věděti, co ji v nastávajícím roce potká, musí jíti o půlnoci ke studánce s lucernou a dívati se na dno. Vidí-li tam pohřeb, umře, když svatbu, vdá se.
Štědrého večera dostane všechen dobytek velký i drobný i drůbež i myši. Všecky skořápky a odpadky s ořechů a jablek se zhrnou po večeři a vysypou myškám ve stodole, aby nežraly obilí. Také studánka, z níž se béře voda, dostává jablko, ořech a kousek vánočky, aby měla stále dobrou vodu.
V některých domech se vykuřuje jalovcem, aby se zahnaly nemoci.
Dvanáct dnů, od Božího hodu vánočního do Tří králů, určuje počasí celých dvanáct měsíců: Je-li na Boží hod krásně, jest i leden krásný, chumelí-li na sv. Štěpána, jest celý únor takový, atd.
Na den Mláďátek, 28. prosince, pozorují staří lidé počasí. Převládá-li v ten den nečas, jest v příštím roce mnoho nemocí a mnoho pohřbů. Je-li krásně, bude nemocí a úmrtí málo. Je-li ráno nečas, umírají lidé ve středním věku. Je-li večer nečas, umírají staří lidé.
Na Hromnice, je-li metelice, říká se: Medvěd bourá boudu, bude brzy jaro. Je-li o Hromnicích krásné počasí, říká se, že medvěd boudu staví a očekává se tedy dlouhá zima.
Když se o masopustě hodně chumelí, bude hodně bramborů. Dlouhé rampouchy, dlouhý len. Na Hromnice musí skřivan vrznout, i kdyby měl zmrznout. Na sv. Blažeje, napije se z koleje.
Měsícům lednu, únoru a březnu se říká bratří. Jaké počasí přinese leden, má jistě únor i březen.
Prší-li v únoru, slyšíme říkati: Když únor vodu spustí, březen mu ji zhustí.
Zelená-li se osení v březnu, slýcháme:
Co si březen zazelená,
duben mu to spálí.
Co si duben zazelená,
květen mu to hájí.

A nakonec, jsou-li zimní měsíce mírné, říkává lid: Zima a páni nic neodpustí! Ale to už jsme v novém tisíciletí. Zima, ať je proto jaká chce, a páni, ať nám vlezou na záda...
Otevírám umělohmotnou láhev bílého vína z jedné nejmenované budoucí země Evropské unie a připíjím ze staré skleničky, opravdu skleněné, po neznámé praprababičce. Ať se nám žije vesele! Hodně zdraví, přátelé!!!

Ladislav VILÍMEK


Zpět nahoru na začátek stránky


Z jihlavských archivů:
Pro servery Regionalist a Iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)