Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
28.10.: Sdružení Krajina z Počítek zrušilo podzimní výsadbu stromů

28.10.: Rektor Vysoké školy polytechnické v Jihlavě uctil památku 28. října

28.10.: Prymulovo drzé a arogantní chování je skandální

28.10.: Nenechme zvítězit strach nad našimi životy

28.10.: Cestáři na Vysočině mají na zimu dostatek posypového materiálu i připravenou techniku

27.10.: Časové kupóny a elektronickou peněženku do Jihlavské MHD lze již zaplatit i kartou

27.10.: Z policejního deníku: z chaty u hřiště zmizela kasička; opilec budil pohoršení či srážka se zvěří

27.10.: Udělejte z podzimní zahrady ráj pro ptáky

27.10.: Prasata divoká z táborské zoo děkují za lesní plody

27.10.: Návštěvníci hřbitovů by měli o Dušičkách dodržovat vládní pravidla a nařízení

27.10.: Neznámý zloděj sebral v Brtnici autobus a havaroval, policie žádá o pomoc svědky

27.10.: Na dálnici D1 boural kamion, směr na Brno je neprůjezdný

27.10.: Mobilní odběrový tým vysočinských hasičů odebral v domově pro seniory v Telči 43 vzorků na covid

26.10.: Řidič osobního auta se v Jihlavě zřítil s autem z mostu na cyklostezku

26.10.: Z policejního deníku: dělostřelecký granát v nákladu dřeva; opilý řidič havaroval či opilec, který chtěl skočit z okna

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Netopýr v trolejbusu…

Jak děda František na přímluvu křtinské Panny Marie vstal z mrtvých…

Dvojitá pomsta pana domácího

Bedřichovák v zeleném, aneb pomsta svobodníkova a předpisů nedbalý kocour…

Vzpomínka na Bosého Laca

Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

Zloděj od svatého Jana…

Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Z jihlavských archivů:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Sdílet tento článek
Jihlavští rabíni

Prvním jihlavským rabínem se stal dne 24.9.1860 Dr. Joachim Jakob Unger. Narodil se 25.11.1826 v Maďarsku. Od mládí se věnoval studiu hebrejštiny, na několika školách studoval talmud a v Lipníku se stal rabínem. Po maturitní zkoušce na maďarském gymnasiu v Trenčíně pokračoval v dalším studiu na universitě v Berlíně. Zde se seznámil s rabínem Dr. Michaelem Sachsem a s profesorem Lazarem. V roce 1858 byl v Halle promován doktorem filosofie. O dva roky později přišel do Jihlavy, aby zde zůstal celých 52 let. Podle sdělení jeho přátel, byl srdečný, laskavý, vzácně skromný a plný dobroty. Zemřel dne 16.10.1912, jen několik týdnů před svými 86. narozeninami, hluboce postrádán svými blízkými i celou náboženskou obcí.

Dalším rabínem se stal Dr. Friedrich Weis, syn rabína Israela Weise z Údlic u Chomutova. Nejprve působil v Chebu a to v letech 1909 - 1913. Odtud přešel do Jihlavy, během I. světové války se zúčastnil bojů na italské frontě, odkud se opět vrátil do Jihlavy, kde působil až do roku 1920. Pak odešel do Teplic lázní v Čechách jako rabín a profesor náboženství.
Po něm přichází do Jihlavy Dr. Albert Schweiger. Ten byl nejdříve v Kroměříži, pak od roku 1920 do roku 1926 se stal rabínem v Jihlavě. V roce 1926 je povolán jako rabín do Mödlingu u Vídně a Jihlava tak zůstává po dva roky bez rabína.
Teprve dne 1.1.1928 je jmenován rabínem Dr. Arnold Grünfeld , který zde působil až do doby svého zatčení gestapem v polovině roku 1939.
Pak nastává pro Židovskou náboženskou obec v Jihlavě opět období bez rabína. Zajímavý je dopis nalezený ve fondu Okresní úřad Jihlava ing. č. 2284 datovaný 23.11.1940, ve kterém dává ŽNO Jihlava na vědomí Okresnímu úřadu Jihlava, že na základě příkazu Židovské náboženské obce v Praze je ustanoven pan Mojžíš Ingber, rabín v Třebíči, zástupcem již zmíněného Dr. A. Grünfelda, rabína v Jihlavě, a nyní citace z dopisu:
"...do té doby, dokud mu nebude umožněno se svého úřadu znovu ujmouti", Rabín Grünfeld se již do Jihlavy nevrátil. Dne 19.7.1941 byl v Pirně u Drážďan zavražděn. V již zmíněném dopise je ještě poznámka, že k datu 1.12.1940 má Třešť společný rabinát v Jihlavě.
První poválečná zmínka o rabínovi je z dopisu adresovaného Okresnímu národnímu výboru v Jihlavě ze dne 6.11.1948. Je v něm zpráva o zřízení společného rabinátu pro Kolín, Poděbrady, Hradec Králové, Pardubice a Jihlavu. Rabínem byl ustanoven Dr. E. Feder s úředním bydlištěm v Kolíně. Tento stav měl trvat do 31.10.1953.

Ladislav VILÍMEK


Zpět nahoru na začátek stránky


Z jihlavských archivů:
Pro servery Regionalist a Iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)