Zvon mistra Brikcího řečený Zuzana na nižší svatojakubské věži váží přes 115 centů, průměr 220 a výšku 182 centimetrů... (foto: L. Pavlíček)

Zvony. Kolik jich v minulosti znělo ve městech i na vesnicích a nejen v neděli v poledne. Byly to zvony a zvonky veselé a byly také smutné. Nejdéle se smutným zvonkem zvonilo na Rounku. Malá ves. Pár čísel a snad ještě méně lidí. Byl tady zvoníkem pan Vacek. A pak přišel den, kdy najednou tenhle dědeček zemřel a zvon zůstal němý. Nebylo od té doby zvoníka. A ve městech se nakonec stejně zvonit nesmělo. To minulá doba některým lidem a všem zvonům nepřála...
Zuzana. Krásné jméno spojené s jedním jihlavským zvonem a jednou jihlavskou lazebnicí. Dne 18. května 1523 vypukl ve městě obrovský požár. Padly mu za oběť lidé, domy i zvony na věži kostela svatého Jakuba. O pár let později bylo rozhodnuto obcí zhotovení nového. Ohromného zvonu. Zájemců bylo několik, ale práce byla nakonec svěřena mistru Brikcímu z Cimperka, pražskému radnímu a měštěnínu, jinak vynikajícímu zvonaři a kováři.
Pak nadešel onen slavnostní den 5. září 1563. V prostoru mezi dvěma hradbami u brány Matky Boží byla postavena tavící pec a do ní postupně přidávána zvonovina. Celou tuto slavnostní událost sledovala nejen městská rada, ale i veliké množství obyvatel. Do roztaveného kovu prý házeli lidé stříbrné mince a šperky z drahých kovů. Když bylo potom přikročeno k vlastnímu lití, všechen lid poklekl a modlil se za zdar tohoto díla. Podařilo se. Překrásné dílo spatřilo světlo světa za zpěvu nábožných písní a následně pak, 25. října byl hotový zvon slavnostně vytažen asi stovkou lidí na věž.
Dodnes je umístěn na nižší věži svatojakubského kostela. Má výšku 182 cm a průměr 220 cm. Váží asi 115 centů a do pohybu byl uváděn nejprve šlapáním a někdy ve třicátých letech tohoto století elektromotorem, který můj otec často opravoval a rád vzpomínal na provozní zkoušky, které pak vždy následovaly. Povrch zvonu je krásně vyzdoben řadou ornamentů a reliéfy Zvěstování Panny Marie, Ukřižovaného a sv. Jakuba, patrona kostela. Svoje jméno pak mistr Brikcí poznamenal na zvoně hned dvakrát. To snad, aby se vědělo...
Za příhodného počasí bylo prý Zuzanu slyšet až do Příseky, snad až v okruhu 10 km kolem města. Ať nás tedy její hlas provází i do dalšího tisíciletí a ať je to zvonění pro krásu a pro radost ze života!

Ladislav VILÍMEK, Rounek 25, 58841 Vyskytná

Zpět nahoru na začátek stránky