Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
25.4.: Záchranná stanice v Pavlově na Havlíčkobrodsku zahájí v sobotu sezonu bohatým programem

25.4.: Svatojiřská pouť v gotickém kostelíku v Řečici v sobotu 27. dubna

25.4.: Nový ventilátor pomáhá novorozencům v havlíčkobrodské nemocnici dýchat

25.4.: Muž byl obviněn z krádeže mědi; škoda činila téměř osm set tisíc korun

25.4.: Hrad Roštejn zahájí sezonu mysliveckým odpolednem

24.4.: V čížovském malém rybníku může být po rekonstrukci více vody, přibyla i nová tůň

24.4.: V Třebíči byly opraveny další chodníky a schodiště, vedení radnice žádá občany, aby o nedostatcích vedení města informovali

24.4.: V Termesivech na Havlíčkobrodsku hoří hala lihovaru

24.4.: Povídání o přírodních krásách Mexika v jihlavském muzeu

24.4.: Na Havlíčkobrodsku byly nalezeny dvě munice

24.4.: Jihlavští zastupitelé schválili výjimky z doby nočního klidu

24.4.: I u nás už je mokřad jako oáza v poušti

24.4.: Havlíčkobrodskou nemocnici letos čekají investice za 55 milionů korun; aktuálně spouští magnetickou rezonanci

24.4.: Až do konce dubna mohou lidé nominovat strom roku

23.4.: V jihlavské galerii představní zvuky z idylického rumunského venkova

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
8) Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

7) Zloděj od svatého Jana…

6) Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

5) Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

4) Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

3) Atentát na Vladimíra Iljiče v Kollárově škole

2) Kalamita na lince A

1) Děda, jehož se Husák bál

Dřevěné mlýny, Bedřichov

Z jihlavských archivů:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Sdílet tento článek
Ex libris

Archiv. Nepřeberná hromada přebraných papírů pečlivě uložených do desek a ty zase do archivních krabic. A nejenom to, jsou zde i knihy. Kniha vedle knihy. Spousta knih. Staré i docela nové, vonící a zatuchlé. Bůh ví, jestli je vůbec někdo někdy přečetl. Tváří se ale důstojně a opatřeny nálepkami civí do sousedních regálů.

Pojednou vás napadne si jednu z nich vytáhnout a jen tak, ze zvědavosti, podívat se, alespoň na začátek. Ušmudlaný, omšelý, ošahaný, pomačkaný, počmáraný. Ta kniha někomu kdysi dávno, moc dávno, patřila. A hle, ten dotyčný zde zanechal podivný vzkaz. Čtvereček či obdélníček zajímavého papíru a obrázkem a textem. EX LIBRIS. Česky prý to značí "z knih" neboli "z knihovny". Komu asi patřila, ta kniha, ta knihovna. Kdo byl onen - pan X.
EX LIBRIS. Nalepený kousek papíru. Kousek radosti, že tato kniha je jen a jen moje kniha. Kniha z mé knihovny. Koho to kdy vůbec napadlo. Prý se objevilo poprvé spolu s tiskařským uměním. Nejstarší známé Ex libris je z roku 1470 a je z Německa. V 16. století se mu věnují nejvýznačnější umělci. Dürer, Holbein, Cranach. Nejstarší české patří prý Jiřímu z Poděbrad a je to ručně malovaná a kolorovaná kresba českého erbu se lvem s královskou korunou v červeném poli.
Nejkrásnější prý patří rektoru pražské university P.K. Tulechovy a je z druhé poloviny 16. století. Není bez zajímavosti, že právě díky Ex libris Petra Voka z Rožmberka se zjistilo, že jeho knihovna byla v roce 1648, jako válečná kořist, odvlečena Švédy a dodnes se její část údajně nachází v knihovně ve švédské Uppsale.
Z českých malířů se Ex libris věnoval Mánes, Aleš, Braunerová, Bubeníček, Mucha a také třebíčský Stägr a mnoho dalších umělců. Zájem projevili i sběratelé a tak před druhou světovou válkou bylo známo, že největší sbírku - více jak 100.000 exemplářů - vlastní British museum v Anglii, kde byl také založen v roce 1891 první spolek sběratelů Ex libris.
Začali jsme však svoje povídání v jihlavském archivu. V knihovně se zde nachází skoro 40.000 svazků. Cesty některých knih musely být velmi složité a snad i tragické. To když podle Ex libris poznáme jejich majitele. A někdy podle pouhého razítka spolkovou či školní knihovnu. Podívejme se proto společně na několik ukázek. Sledujme pozorně motivy a provedení. Třeba nás upoutají i jména majitelů. Možná, že se nám podaří odhalit i autory těchto drobných uměleckých dílek. Dávné autory, dávné majitele, zmizelé knihovny.
EX LIBRIS. Malý výtvarný klenot uložený jakoby za rámem, zatím co obraz se ukazuje každému, Ex libris pouze zvídavému. Čtenáři, sběrateli i archiváři. Postůjme proto alespoň chvíli a dívejme se...

Ladislav VILÍMEK, Rounek 25


Zpět nahoru na začátek stránky


Z jihlavských archivů:
Pro servery Regionalist a Iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)