Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
18.8.: U Markvartic na Třebíčsku se zranilo po nehodě sedm osob, jedna těžce

18.8.: Opilý cyklista v Havlíčkově Brodě vrazil do auta, utrpěl lehké zranění

18.8.: Od půlnoci budou opět jihlavské trolejbusy "B" zajíždět do Starých hor k přejezdu

18.8.: Mezinárodní cvičení AMPLE STRIKE 2019 se uskuteční od 29. srpna do 20. září i nad Vysočinou

18.8.: Mezi obcemi Čenkov a Třešť na Jihlavsku srazilo auto dva chodce, oba zemřeli

18.8.: Kraj Vysočina představuje Chutě Vysočiny; první s podtitulem Brambory

18.8.: Dvaadvacetiletému řidiči ve Žďáře nad Sázavou testy prokázaly amfetamin a kokain

17.8.: Řidič v Havlíčkově Brodě měl pozitivní test na kokain

17.8.: Veselé barely a popelnice z rukou potomků sochaře Františka Němce z Hriště u Přibyslavi

17.8.: O další peníze na hospodaření v lesích se na Vysočině bude moci žádat celé září

17.8.: Nová doba

17.8.: Muž usedl za volant i přes platný zákaz řízení

17.8.: Komentovaná prohlídka výstavy děl Miloše Jiránka v jihlavské galerii v úterý 20. srpna

17.8.: Dálnice D1 ve Velkém Meziříčí bude od půlnoci do neděle šesti hodin ráno úplně uzavřená

16.8.: Řidič ve Starči na Třebíčsku se snažil policistům ujet a nevyšel mu ani pokus o výměnu se spolujedoucí

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Netopýr v trolejbusu…

Dvojitá pomsta pana domácího

Bedřichovák v zeleném, aneb pomsta svobodníkova a předpisů nedbalý kocour…

21. června: Vzpomínka na Bosého Laca

8) Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

7) Zloděj od svatého Jana…

6) Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

5) Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

4) Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

3) Atentát na Vladimíra Iljiče v Kollárově škole

2) Kalamita na lince A

1) Děda, jehož se Husák bál

Dřevěné mlýny, Bedřichov

Z jihlavských archivů:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Sdílet tento článek
Kaple Panny Marie v Telči na Štěpnici

V soupisu poutních míst na Moravě tuto památku nenajdeme. Karel Eichler se o zázračné sošce v tomto kostelíku vůbec nezmiňuje. První popis najdeme v knížce Aloise Hrdličky, Kostel Matky Boží a jiné církevní památky města Telče, vydané roku 1899. Autor zde píše o jejím založení v roce 1719 zbožným měšťanem Ondřejem Hanusíkem. Roku 1786 byla kaple zrušena a nedlouho na to ji zakoupil měšťan Matěj Drdácký. V roce 1867 ji získal štěpnický soused Josef Tomášek, který ji nemalým nákladem rozšířil. V roce 1868 byla slavnostně vysvěcena a o rok později zde bylo povoleno sloužit mše svaté. Obnovena byla znovu roku 1898 a v této době byla na hlavní oltář umístěna "nezdařilá" mariánská socha, prý napodobenina sochy z poutního místa Maria Brunn. Další popis této kaple v Topografii diecese brněnské z roku 1908, od téhož autora, se týká krátce opět její historie. Také zde se zmiňuje o zdejší "méně vkusné soše P. Marie" a o přestavbě a obnově v roce 1905, které se kaple dočkala z dobrovolných sbírek. Tehdy byla pořízena rovněž nová socha Bohorodičky, která je zde umístěna doposud.

Zajímavým průvodcem po historii tohoto místa nám bude drobný tisk od neznámého autora, vydaný E. Em. Ripplem v Jihlavě v roce 1869, jak je uvedeno na zadní obálce této brožury. Nazvaná je "Štěpnice, rozkoše duchovní, aneb: Nábožné vzývání Marie Panny, obzvláště před jejím obrazem na předměstí Teleckým, Štěpnice řečeným, v kapli ku počestnosti králowni nebes". Na rubu prvního listu je velké vyobrazení této Bohorodičky a pak následuje stručná historie vzniku kaple, kdy jeden telčský měšťan ji volal na pomoc v ohrožení života a jako poděkování za záchranu postavil v roce 1720 tuto kapli. V ní byla umístěna kamenná soška Matky Boží, podobná té, kterou zachránce viděl v Uhrách. V roce 1866 byla kaple Josefem Tomáškem přestavěna a 20. září téhož roku slavnostně vysvěcena telčským děkanem Josefem Těšíkem. Slávy bylo přítomno vedení města, mnoho zbožného lidu a také vojska. Dále je zde uveden krátký popis interiéru od oltářů až po zvony. Následuje stať věnovaná modlitbě a pak dvěma nábožným písním ke zdejší Štěpnické Madoně. Jedna má 28 slok a druhá, nazvaná Nová píseň, celkem 20 slok. Až do konce osmapadesáti stránkové brožury jsou potom uvedeny různé mariánské modlitby. Poslední list obsahuje inkoustovou tužkou psaný zápis: "Složil Josef Tomášek, soused proti "Kapličce," (nyní dům p. Marka)". Omšelá a plísněmi napadeá zelená knížečka je součástí knižního fondu Státního okresního archivu v Jihlavě, pobočka v Telči, kde je ještě uložen druhý exemplář této publikace, ale značně poškozený, neúplný a neodborně restaurovaný.
Nakonec došlo na zcela novotou vonící nenápadnou publikaci nazvanou Štěpnická Královna, která vyšla někdy v roce 1993. Autor není uveden, ale je jím bezpochyby P. Bohumil Pavlů z Telče. Podobně, jako jeho předchůdci, zmiňuje se také on o zakladateli, zámožném soukeníkovi Ondřejovi Hanusíkovi, který tuto kapli v roce 1719 založil. Po něm se dokonce nějaký čas nazývala Hanusíkova kaple. Byl to velmi zámožný telčský měšťan, vlastnící dva zdejší domy, který nechal mimo jiné postavit v roce 1727 sousoší Svaté Rodiny pod Velkou Branou a v roce 1750 byla z jeho odkazu postavena dokonce křížová cesta u farního kostela sv. Jakuba.
Při svých obchodních cestách navštívil Hanusík také poutní místo v severních Uhrách, Mariathal, kde byla pro četné zázraky uctívána tzv. Černá Královna. Když pak byl Hanusík při jedné z obchodních cest přepaden lupiči a zázrakem, na přímluvu Panny Marie, se zachránil, slíbil postavit v Telči kapli k její oslavě, což se také stalo. Zápis o této události se nachází v městské knize a nese datum 12. července 1719. Podle něj nechal Hanusík zhotovit kamennou sochu Panny Marie z Mariathalu a s povolením biskupské konsistoře a se souhlasem děkana Jana Xavera Prokeše se zavázal postavit na svůj náklad kapli ke cti a chvále Panny Marie.
V roce 1786 došlo k jejímu zrušení. Po odsvěcení a dražbě sloužila dlouhý čas jako skladiště a stále více chátrala. Nakonec ji devastovanou zakoupil po roce 1860 štepnický měšťan Josef Tomášek a v roce 1868 ji přestavěl do dnešní podoby. Po instalaci tří zvonů ve věži bylo provedeno dne 20. září 1868 slavnostní vysvěcení obnovené a rozšířené kaple. Konalo prý se za veliké účasti věřících, kněží a také vojska.
Zázračná soška však byla v roce 1904 z hlavního oltáře přemístěna do výklenku v zadní části kostelíka a nahrazena novou, která byla zhotovena v ateliéru chrámového umění Ferninanda Stufflessera v Groedenau v Tyrolsku.
V representativní publikaci o Telči z roku 1992 je o kapli Panny Marie pouze malá zmínka. V jedné větě je celá historie. Není totiž stavbou representující vzestup města, ani uměleckým projevem doby baroka. Patří však k městu, patří do jeho přebohaté historie a dotváří jeho bílou podobu současna. Je nenahraditelným kousíčkem telčské mosaiky.

Ladislav VILÍMEK


Zpět nahoru na začátek stránky


Z jihlavských archivů:
Pro servery Regionalist a Iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)