Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
9.12.: Jan Vičar obdržel francouzskou cenu Akademie umění za grafiku

9.12.: Adventní a vánoční čas v třebíčském muzeu

8.12.: Zapalme svíčku...

8.12.: Vrátka v Třebíči převzala nový sociální automobil

8.12.: Přednáška Prusko-rakouské války pohledem archeologie v jihlavském muzeu

8.12.: Jihlavský filmový klub uvede švédský film Sedmá pečeť

7.12.: Zoo Jihlava se zapojila do výměny samců babirus

7.12.: Pančava v Jihlavě soutěží o Cenu české krajiny

7.12.: Nezapomeňte si koupit dálniční kupón na rok 2019

6.12.: Změna ve svozu bioodpadů v zimním období v Jihlavě

6.12.: V neděli 9. prosince začíná platit několik novinek ve vlakovém jízdním řádu

6.12.: Uhynul oblíbený samec tuleně obecného Artos

6.12.: Pomáhat je hračka

6.12.: Oblastní charita v Třebíči vypravuje na Ukrajinu kamion s humanitární pomocí

6.12.: Město Chotěboř připravuje kompletní rekonstrukci náměstí

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
8) Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

7) Zloděj od svatého Jana…

6) Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

5) Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

4) Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

3) Atentát na Vladimíra Iljiče v Kollárově škole

2) Kalamita na lince A

1) Děda, jehož se Husák bál

Dřevěné mlýny, Bedřichov

Z jihlavských archivů:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Sdílet tento článek
Poklad

Necelých sedm kilometrů od Telče můžete spatřit zříceninu hradu Štamberku nebo také Šternberku. Býval to kdysi nedobytný hrad patřící Štěpánovi z Březnice a naposledy Janovi z Hradce. Právě toho přišlo prý potrestat táborské vojsko, neboť byl odpůrcem kalicha. A tak bitva, která se zde odehrála v roce 1423, znamenala zkázu. Žižkův hejtman Jan Hvězda z Vícemilic zvítězil a hrad rozbořil. Od těch dob prý zůstal rozvalinou a dílo zkázy dál dokonává drásající vítr, déšť a bouře.

Dávno utichly radovánky a hony pánů ze Štamberku. Utichl dusot koňských kopyt, křik stráží a troubení lesních rohů. Zřícenina se ponořila do ponurého ticha a tajuplně dnes vzhlíží do kraje...
Do velikých hradních sklepů, které postupně zavalilo rozpadající se zdivo hradeb je umístěna pověst o zdejším pokladu. Není ze zlata a drahých kamenů, ale jde o sud výborného moravského vína. Hodně veliký, snad přímo velikánský sud. Jak praví pověst, přijdou pro český národ doby zlé. Nepřítel zavalí orné lány, zpustoší města i vesnice a tu pojednou, až bude nejhůře, otevře se bájný Blaník a svatováclavské vojsko se probudí z věkovitého spánku a vytrhne proti nepříteli a hanobiteli české země. Během bojů zastaví se v Mrákotíně ve starobylém gotickém kostelíku sv. Jiljí, kdež právě kněz bude sloužit mši svatou. V kalich mu poteče víno z tohoto sudu, neboť ten sám se přivalí z hradního sklepa až před kostel v Mrákotíně. S tímto požehnáním vytrhne vojsko do dalších bojů a zvítězí nad nepřítelem a mrtvoly jeho roznese na kopytech koňských.
Jiná pověst zase praví, že jednou se domluvili tři obyvatelé z Mrákotína, že na Veliký Pátek, kdy země se otevírá a nabízí své poklady, půjdou vyzdvihnout poklad na Štamberku. Při kopání se však strhla taková vichřice, že se všichni dali s hrůzou na útěk a jen z dálky slyšeli mohutný hlas, který volal: "Kdyby nebylo na světě zlosti, měli byste všichni dosti".
A povídá se dál, že prý až jedenkrát bude z Mrákotína vysvěcen kněz, ten onen poklad vyzdvihne a při své první mši bude pít staré víno z hradního sklepa. Ale pověst ta se neosvědčila, neboť před léty byl odtud vysvěcen jeden zdejší rodák a poklad nevyzdvihl. Snad zapomněl, snad ho zlí duchové už dávno vypili a nebo dřevo se rozpadlo a víno vsákla zem. Kdo ví...
Za všechno tohle povídání může pan Radko Bílek, Vlašim, Blanická ulice 1299. Sběratel pověstí o blanických rytířích a o pokladech vůbec. Má k tomu z nás ze všech nejblíže, bydlí nejenom v Blanické ulici, ale ještě pod samotným Blaníkem. Kdyby se někdy svatováclavské vojsko probudilo, nedej Bože, určitě by byl informován jako první a dal by nám všem vědět. Zatím si vezměme k srdci alespoň to jedno napsané ponaučení, že totiž "kdyby nebylo na světě zlosti, měli bysme všichni dosti". A já dodávám, kdyby se přestalo krást, měli bychom se ze všech nejlépe. Dobrou noc, blaničtí rytíři!

Ladislav VILÍMEK, Rounek 25, 588 41 Vyskytná n. Jihl.


Zpět nahoru na začátek stránky


Z jihlavských archivů:
Pro servery Regionalist a Iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)