Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
16.1.: V Třebíči se loni narodilo 1230 dětí, vévodila jména Eliška a Matyáš

16.1.: Odbor služby pro zbraně v Havlíčkově Brodě otevřen od pondělí; počet žadatelů o zbrojní průkazy na Vysočině roste

16.1.: Josef Šálek poběží mrazivou Vysočinou bosý a v šortkách přes dvacet kilometrů

15.1.: Z policejního deníku: kriminalisté dopadli distributorku drog, vandal polil auto barvou, opilec nadýchal 3,35 promile

15.1.: U Štoků na silnici I/38 se střetl náklaďák a pět osobních aut, nikdo se nezranil

15.1.: Sdružení Krajina po úpravě pastvisek nabízí přebytečné dřevo

15.1.: Prvním letošním přírůstkem v táborské zoo je jehně ovce kamerunské

15.1.: Policisté pátrají po šestnáctileté Veronice, která se nevrátila z vycházky do zařízení pro mládež v Janštejně

15.1.: Pachatele krádeže policisté v Kamenici nad Lipou dopadli na místě činu

15.1.: Nemocnice v Novém Městě na Moravě má málo personálu, od pondělí pomohou hasiči

15.1.: Na silnici I/38 u Štoků se srazila tři auta, řidička osobního auta utrpěla lehké zranění

14.1.: Z policejního deníku: krádež peněženky, vloupání do hospody a také do bývalé líhně

14.1.: Vedle atletického stadionu na louce na Heulose v Jihlavě se již lyžuje

14.1.: V Jihlavě se loni narodilo 1371 dětí; vedla jména Terezka a Honzík

14.1.: U Jihlávky se převrátil náklaďák se dřevem

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Netopýr v trolejbusu…

Jak děda František na přímluvu křtinské Panny Marie vstal z mrtvých…

Z jihlavských archivů:

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Sdílet tento článek
Poklad

Necelých sedm kilometrů od Telče můžete spatřit zříceninu hradu Štamberku nebo také Šternberku. Býval to kdysi nedobytný hrad patřící Štěpánovi z Březnice a naposledy Janovi z Hradce. Právě toho přišlo prý potrestat táborské vojsko, neboť byl odpůrcem kalicha. A tak bitva, která se zde odehrála v roce 1423, znamenala zkázu. Žižkův hejtman Jan Hvězda z Vícemilic zvítězil a hrad rozbořil. Od těch dob prý zůstal rozvalinou a dílo zkázy dál dokonává drásající vítr, déšť a bouře.

Dávno utichly radovánky a hony pánů ze Štamberku. Utichl dusot koňských kopyt, křik stráží a troubení lesních rohů. Zřícenina se ponořila do ponurého ticha a tajuplně dnes vzhlíží do kraje...
Do velikých hradních sklepů, které postupně zavalilo rozpadající se zdivo hradeb je umístěna pověst o zdejším pokladu. Není ze zlata a drahých kamenů, ale jde o sud výborného moravského vína. Hodně veliký, snad přímo velikánský sud. Jak praví pověst, přijdou pro český národ doby zlé. Nepřítel zavalí orné lány, zpustoší města i vesnice a tu pojednou, až bude nejhůře, otevře se bájný Blaník a svatováclavské vojsko se probudí z věkovitého spánku a vytrhne proti nepříteli a hanobiteli české země. Během bojů zastaví se v Mrákotíně ve starobylém gotickém kostelíku sv. Jiljí, kdež právě kněz bude sloužit mši svatou. V kalich mu poteče víno z tohoto sudu, neboť ten sám se přivalí z hradního sklepa až před kostel v Mrákotíně. S tímto požehnáním vytrhne vojsko do dalších bojů a zvítězí nad nepřítelem a mrtvoly jeho roznese na kopytech koňských.
Jiná pověst zase praví, že jednou se domluvili tři obyvatelé z Mrákotína, že na Veliký Pátek, kdy země se otevírá a nabízí své poklady, půjdou vyzdvihnout poklad na Štamberku. Při kopání se však strhla taková vichřice, že se všichni dali s hrůzou na útěk a jen z dálky slyšeli mohutný hlas, který volal: "Kdyby nebylo na světě zlosti, měli byste všichni dosti".
A povídá se dál, že prý až jedenkrát bude z Mrákotína vysvěcen kněz, ten onen poklad vyzdvihne a při své první mši bude pít staré víno z hradního sklepa. Ale pověst ta se neosvědčila, neboť před léty byl odtud vysvěcen jeden zdejší rodák a poklad nevyzdvihl. Snad zapomněl, snad ho zlí duchové už dávno vypili a nebo dřevo se rozpadlo a víno vsákla zem. Kdo ví...
Za všechno tohle povídání může pan Radko Bílek, Vlašim, Blanická ulice 1299. Sběratel pověstí o blanických rytířích a o pokladech vůbec. Má k tomu z nás ze všech nejblíže, bydlí nejenom v Blanické ulici, ale ještě pod samotným Blaníkem. Kdyby se někdy svatováclavské vojsko probudilo, nedej Bože, určitě by byl informován jako první a dal by nám všem vědět. Zatím si vezměme k srdci alespoň to jedno napsané ponaučení, že totiž "kdyby nebylo na světě zlosti, měli bysme všichni dosti". A já dodávám, kdyby se přestalo krást, měli bychom se ze všech nejlépe. Dobrou noc, blaničtí rytíři!

Ladislav VILÍMEK, Rounek 25, 588 41 Vyskytná n. Jihl.


Zpět nahoru na začátek stránky


Z jihlavských archivů:
Pro servery Regionalist a Iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)